Ekonomika Čínské lidové republiky
| Ekonomika Čínské lidové republiky | |
|---|---|
 | |
| Měna | Čínský jüan (RMB) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | WTO, APEC, G-20 a další |
| Statistické údaje | |
| HDP | $11,38 bil. (nominal; 2016) $20,85 bil. (PPP; 2016)[1] |
| Změna HDP | 6,9% (2015)[2] |
| HDP podle sektorů | Zemědělství: 9%, průmysl: 40,5%, služby: 50,5% (2015)[3] |
| Inflace (CPI) | 1,4%(2015)[4] |
| Míra chudoby | 5,1% (2015) |
| Pracovní síla | 807 202 mil. (1.; 2015)[5] |
| Pracovní síla podle sektorů | Zemědělství: 29,5%, průmysl: 29,9%, služby: 40,6% (2014) |
| Nezaměstnanost | 4,05% (2015)[6] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $2,28 bil. (2015[7]) |
| Dovoz | $1,68 bil. (2015[7]) |
| Hrubý zahraniční dluh | $0,9 bil. (2013) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh |  14,95% HDP (odhad 2015)[8] |
| Příjmy | $2,1 bil. (2013 odhad) |
| Výdaje | $2,3 bil. (2013 odhad) |
Ekonomika Čínské lidové republiky je od roku 2014 největší na světě (měřeno podle absolutní výše HDP po přepočtu dle parity kupní síly).[9] Hodnota HDP na osobu zde v roce 2013 činila pouze 9 800 USD,[10] což je sice v porovnání s vyspělými zeměmi málo, vysoký počet obyvatel však tuto hodnotu do jisté míry kompenzuje. I přesto však lze pozorovat růst tohoto ukazatele.
K roku 2005 již 70 % kapitálu v Čínské lidové republice bylo v soukromých rukou; vláda země v posledních letech vynaložila značné úsilí na podporu a ochranu zahraničních investic, které mají pro celou zemi velký význam. Menší je pak veřejný sektor, který zastupuje zhruba 200 velkých státních podniků. Jejich oborem jsou hlavně služby, těžký průmysl a energetika.
Historie
1949–1978: Období kulturní revoluce a ekonomických krizí
Po vzniku ČLR v roce 1949 začaly být v zemi uplatňovany ekonomické zásady po vzoru SSSR. Ty však k úspěchu nevedly; některé jiné plány, se kterými přišli čínští komunisté později vedly navíc ke hospodářské katastrofě (výroba oceli na vesnicích a další podobné projekty). V této době se čínská ekonomika na produkci celého světa podílela pouhými třemi procenty.
1978–1989: Důležité refomy a cesta k tržnímu hospodářství
Až od roku 1978, po jisté odluce od sovětského vlivu, začala vláda ČLR s reformami, které ji měly přiblížit západnímu světu. Rehabilitovány byly oběti z dob kulturní revoluce, opuštěna byla koncepce kolektivizace zemědělství. Architekt těchto změn, generální tajemník Komunistické strany Číny, Teng Siao-pching, se vydal na cestu po USA, kde se rozhodl předvést odhodlání země pro změnu. Následně bylo umožněno vycestování mnohým studentům a vědcům z ČLR do USA, ze Západu zase přijížději do země první turisté. Mnohé prvky plánovaného hospodářství byly následně odstraněny, jiné však stále zůstaly (například pětileté plány).
V oficiálních dokumentech se poprvé roku 1978 Čínská lidová republika přihlásila k tržním principům, které se později stanou základními kameny nového hospodářského uspořádání země s názvem socialistická tržní ekonomika. Vše bude ovšem podřízeno veřejnému vlastnictví pod patronací Komunistické strany. Byť regulovaný, ale přesto kapitalismus, který začala Komunistická strana Číny prosazovat, v následujících letech přinesl své ovoce. Podařilo se nastartovat silný ekonomický růst (zhruba od poloviny 80. let), díky kterému mnoho lidí přestalo žít v bídě; mezi lety 1981 a 2001 klesl počet lidí pod hranicí chudoby z 53 % na pouhých 8 %.[11] vzrostla kupní síla Číňanů a země začala ve světovém hospodářství hrát významnou roli.
Díky zájmu mnohých zemí na obchodování s ČLR rovněž ustoupila do pozadí i problematika lidských práv, ČLR je jednou ze zemí, která je stále porušuje[12][13][14][15] – jedním z nejznámějších případů byl například krvavý zásah proti studentům na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Země se sice po této akci ocitla v mezinárodní izolaci, ta však trvala pouhých několik let a později byly obchodní i politické vztahy znovu obnoveny na předchozí úroveň. Na ČLR však bylo uvaleno zbrojní embargo, které ji poškozuje a trvá do současné doby.
Po roce 1989: Budování hospodářské velmoci
KS Číny umožnila také zahraničním firmám v jistých předem vymezených zónách zvláštního hospodaření (od roku 1993) založit vlastní průmyslové závody a využít tak relativně velký potenciál země v oblasti pracovní síly. Tyto oblasti byly výhodně zdaněné a staly se pro investory velmi atraktivními. Do jisté míry pomáhá vývozu a hospodářskému růstu také i podhodnocení národní měny, Jüanu. Od roku 1978 se ekonomický výkon země takřka zdesetinásobil (ze 140 miliard dolarů na 1,4 bilionů dolarů).[16]
Série důležitých reforem delegovala více pravomocí na místní samosprávy a představitele závodů, umožnila i vznik malých soukromých podniků v oblasti služeb. Hlavními oblastmi, kam se tento ekonomický zázrak soustředil, se stala velká města (například Šanghaj) a východní pobřeží jako celek. Z výroby levného textilu, obuvi a dalšího spotřebního zboží se začala země přeorientovávat na složitější výrobky a ztrácet tak pověst producenta nekvalitního zboží. Nejdůležitějším tahounem je však obchod se zahraničím. Zatímco v roce 2004 vykazovalo saldo obchodní bilance ČLR přebytek (vývoz minus dovoz) v hodnotě 59 miliard dolarů, v roce 2005 to bylo již 102 miliard dolarů, v roce 2006 se počítalo se 160 miliardami a pro rok 2007 s 200 miliardami dolarů. Domácí trh je stále do velké míry omezen, a to kromě státních omezení i kupní silou obyvatelstva, která je velká a pro producenty tudíž lukrativní pouze v oblasti pobřeží a velkých měst. I ten však rok od roku rychle roste.
Ve vnitrozemí se situace zlepšuje jen velmi pomalu; vláda se do jisté míry snaží tuto situaci zlepšit, například zrušila tisíce let staré zemědělské daně a podporuje velké projekty (například budování přehrady Tří soutěsek a další podstatné infrastruktury, například železnice), které umožní rozvoj průmyslu a služeb i v zaostalejších krajích. Jedním z mnohých problémů je také migrace lidí z venkova do bohatých měst za prací; i přesto, že tito dělníci si zde vydělají jen málo peněz, pořád je to ve srovnání s venkovskými kraji mnohem více. Vytvářejí však jen tu nejnižší společenskou vrstvu v zemi a jejich životní úroveň je stále nízká; pracovní podmínky i práva také (například zaměstnanci nemají právo stávkovat apod).[17][18]
Čína se také začala zapojovat, ač pomalu, i do mezinárodních organizací. 11. prosince 2001 vstoupila do WTO. Stále však hlavně autorská práva jsou ohrožena, převážně kvůli pirátům a plagiátorům.
Čínský růst ekonomiky, na počátku 21. století dlouhodobě překračující hranici deseti procent, se stal symbolem úspěchu a zároveň ohrozil již zavedené ekonomiky v Evropě, Asii i Severní Americe. Ty se totiž obávají konkurence, které nebudou schopné čelit. Přesto i ČLR samotná se musí potýkat s problémy (označované jako tzv. přehřívání ekonomiky). Více průmyslu i vyšší kupní síla obyvatelstva znamenají větší spotřebu surovin a energií, což vede k jejich zdražování na světových trzích (roste poptávka). To může ohrozit jednak hospodářství samotné ČLR, jednak ale i jejích obchodních partnerů. Čína proto navázala hospodářskou spolupráci s africkými zeměmi a Kazachstánem, odkud uvažuje čerpat hlavně ropu a zemní plyn. Mezi další suroviny, o které má zvýšený zájem, jsou barevné kovy. V Africe začala Čína investovat miliony dolarů, investuje do budování infrastruktury, zdravotnické péče, telekomunikačních sítí a řady jiných institucí a staveb, zatímco získává nerostné suroviny a další zboží.
Problémy se ukazují také i v oblasti ekologie – ČLR se nezavázala dodržovat kjótský protokol a množství finančních prostředků vynakládané na ochranu přírody je stále nízké, i přesto, že se zvyšuje. Mnohé oblasti dříve panenské přírody či krajiny zemědělsky využitelné se změnily kvůli znečištění, postiženy jsou též i řeky, některé oblasti severu země se potýkají s desertifikací, ohrožen je vzduch[19] a v mnohých městech je problémem smog. Kyselý déšť ohrožuje třetinu území celé země.[20]
Na počátku 21. století tři čínští internetoví „giganti“, Baidu, Tencent a Alibaba Group, patří mezi největší technologické konglomeráty na světě.[21] Čínští výrobci spotřební elektroniky jako Lenovo, Huawei, ZTE, Xiaomi a Oppo patří mezi nejúspěšnější na světovém trhu.[22][23]
Reference
- ↑ Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF. Dostupné online.
- ↑ http://www.nytimes.com/2015/10/19/business/international/chinas-growth-slows-to-6-9.html [online].
- ↑ GDP - COMPOSITION, BY SECTOR OF ORIGIN [online]. CIA World Factbook [cit. 2014-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Inflation in China jumps to 6-month high [online]. National Bureau of Statistics [cit. 2013-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Labor force, total [online]. World Bank [cit. 2014-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Theglobeandmail.com. www.theglobeandmail.com. Toronto: Theglobeandmail.com. Dostupné online [cit. 28 February 2012].
- ↑ a b Weakened RMB Helped China Data [online]. Dostupné online.
- ↑ Public debt, MMF, accessed on 21 February 2013.
- ↑ Čína od USA přebírá žezlo největší světové ekonomiky. ČT24 [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ The World Factbook – China [online]. Central Inteligence Agency, rev. 2014-06-22 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Článek a graf o vývoji chudoby v Čínské lidové republice (anglicky). econ.worldbank.org [online]. [cit. 24-03-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-09-2013.
- ↑ Informace na stránkách olympicwatch (anglicky)
- ↑ Informace o porušování lidských práv na stránkách christusrex.org (anglicky)
- ↑ Informace na stránkách Human right watch (anglicky, 2001)
- ↑ Informace na stránkách Human rights watch (anglicky, 2004)
- ↑ http://www.euroekonom.cz/analyzy/z-cina.html
- ↑ Článek na stránkách Amnesty International
- ↑ Informace o právech zaměstnanců ohledně stávek (anglicky,2003)
- ↑ Článek na stránkách Human rights China (anglicky, 2007)
- ↑ Článek na idnes.cz
- ↑ Uber’s Surrender to Didi Shows the Steep Odds U.S. Tech Faces in China [online]. 2016-08-03 [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Scott Cendrowski. Enter the Dragons. Fortune. 18. února 2015.
- ↑ Eric Auchard. China's Huawei enters PC market to take on Lenovo, HP, Dell. Reuters. 12. května 2016.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Čínské lidové republiky na Wikimedia Commons 
Zpráva Do roku 2050 se stane Čína lídrem v energetice ve Wikizprávách- Článek na stránkách euroekonom.cz
- Zpráva o tom, jak Čína překonala v tempu dovozu USA
- Levná Čína začíná být drahá
- Novinky o čínské ekonomice na webu Sinovia
