Ekonomika komunistického Československa
Ekonomika Československé socialistické republiky byla nejsilnější v rámci RVHP.[zdroj?] Vysoká úroveň zprůmyslnění, mechanizované zemědělství i ve srovnání s ostatními zeměmi kvalitní dopravní síť vedly k relativně vysokému životnímu standardu. Struktura ekonomiky však vysoce (až několikanásobně) převyšovala možnosti země a způsobovala jí tak v dlouhodobém horizontu škody hlavně v oblasti životního prostředí (vysoká energetická náročnost, nezohlednění vlivu průmyslu na životní prostředí). Též docházelo i vzhledem k nedostatečné organizace práce k nízké produktivitě a k postupnému technologickému zaostávání, které učinilo na konci 70. let 20. století československé výrobky na světových trzích jen stěží konkurenceschopné. Československá ekonomika byla i se svojí velkou výkonností pod úrovní efektivity ekonomik zemí Západní Evropy či Severní Ameriky.
Struktura hospodářství
Jedním z hlavních cílů tehdejších vlád ČSSR bylo zrovnoprávnit ČSR a SSR ve veškeré výrobě; v rámci toho probíhala velmi úspěšná industrializace Slovenska. Podařilo se tak zajistit, aby se slovenské kraje na ekonomice podílely zhruba 1/3, což odpovídalo podílu jejich rozlohy i obyvatelstva na území státu.
Hlavní roli v československém hospodářství hrál průmysl (59,7 % podle oficiálních statistik z roku 1985), zde byl významný hlavně těžký průmysl, strojírenství a výroba určená pro vojenský sektor. Produkce spotřebního zboží naopak trpěla velkými nedostatky a poptávka drtivě převyšovala nabídku. Vzhledem k přísné regulaci cen, která byla jedním z klíčových bodů tehdejšího socialistického zřízení, však nedocházelo k logickému zdražování nedostatkového zboží. 18,9 % tvořilo zemědělství a lesnictví, 21, 9 % pak různé druhy služeb, od dopravy až po telekomunikace.
Stejně jako tomu bylo v dalších zemích socialistického tábora tak i v Československu struktura národního hospodářství odrážela do velké míry sovětský model; byla centralizovaná a řízená vládou v čele s KSČ. Rozvoj hospodářství se do budoucna pečlivě plánoval; nejznámějšími byly tzv pětileté plány, neboli pětiletky, existovaly ale i jiné, dlouhodobější plány. Ty byly navržené na období patnácti až dvaceti let. ČSR i SSR měly od roku 1969 vlastní plánovací komise, přesto význam hlavního plánu byl klíčový i nadále. Nedostatkem těchto plánů však bylo nezohlednění typických ekonomických jevů, jako nabídka či poptávka, inflace či hospodářský cyklus.
Ekonomický růst
Zatímco většina západoevropských ekonomik se po druhé světové válce začala přibližovat v HDP na osobu Spojeným státům, země východního bloku včetně Československa nikoliv.[1] HDP na obyvatele klesl výrazně pod srovnatelné západoevropské ekonomiky:[2]
| HDP na obyvatele (1990 $)[2] | 1938 | 1990 |
|---|---|---|
| Rakousko | $1,800 | $19,200 |
| Československo | $1,800 | $3,100 |
| Finsko | $1,800 | $26,100 |
| Itálie | $1,300 | $16,800 |
Podobně tomu bylo i v ohledu na paritu kupní síly na obyvatele:[3]
| HDP (v PPP) na obyvatele (1990 $)[3] | 1950 | 1973 | 1990 |
|---|---|---|---|
| Rakousko | $3,706 | $11,235 | $16,881 |
| Itálie | $3,502 | $10,643 | $16,320 |
| Československo | $3,501 | $7,041 | $8,895(Česko)/ $7,762(Slovensko) |
| Sovětský svaz | $2,834 | $6,058 | $6,871 |
| Maďarsko | $2,480 | $5,596 | $6,471 |
| Španělsko | $2,397 | $8,739 | $12,210 |
Reference
- ↑ Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 16, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
- ↑ a b Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 17, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
- ↑ a b Maddison, Angus (2006), The World Economy, strana 185 OECD Publishing, ISBN 92-64-02261-9
