Eivind Berggrav
| Eivind Berggrav | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. října 1884 Stavanger |
| Úmrtí | 14. ledna 1959 (ve věku 74 let) Oslo |
| Místo pohřbení | hřbitov Vår Frelsers (od 1959) |
| Alma mater | Univerzita v Oslu |
| Povolání | kněz, redaktor, překladatel, spisovatel, překladatel Bible a teolog |
| Ocenění | velkokříž Řádu svatého Olafa (1947) Goethova cena (1953) Oranžsko-nasavský řád Medaile svobody Řád finského lva … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Kathrine Seipová (1909–1959)[1] |
| Děti | Dag Berggrav |
| Rodiče | Otto Jensen[1] |
| Příbuzní | Grete Berggravová (sourozenec) |
| Funkce | hålogalandský luteránský biskup (1928–1937) oselský luteránský biskup (1937–1951) předseda Biskupské konference (1937–1951) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eivind Josef Berggrav (též Eivind Josef Jensen či Eivind Berggrav-Jensen) (25. října 1884, Stavanger – 14. ledna 1959, Oslo) byl norský luteránský biskup, odpůrce nacismu a významná postava ekumenického hnutí.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Byl synem biskupa Otto Jensena (1856–1918). Univerzitní studia dokončil roku 1908, o rok později se oženil s Kathrine Seipovou, s níž měl pět synů. Působil jako sborový pastor a vězeňský kaplan. Roku 1929 se stal biskupem Hålogalandu. Od roku 1909 byl vedoucím redaktorem časopisu Kirke og Kultur (Církev a kultura). Roku 1937 se stal biskupem Osla a primasem Norska.
Po okupaci Norska vystupoval proti nacistům zdrženlivě, avšak poté, co se Quislingova loutková vláda začala vměšovat do vnitřního života církve a nařídila povinné členství Norů ve věku mezi 10 a 18 lety v nacistické mládežnické organizaci, postavil se na odpor. Dne 24. února 1942 rezignoval na úřad biskupa Osla a primase Norska. Následovalo jej sedm dalších biskupů a o Velikonocích 1942 pak na svůj úřad rezignovalo 92 % pastorů norské luterské církve. V dubnu 1942 byl Berggrav zatčen a po pobytu v koncentračním táboře v Grini byl držen v izolaci až do roku 1945.
V letech 1945–1951 byl opět biskupem v Oslu; v poválečném období zastával též různé funkce ve Světové radě církví a jiných ekumenických organizacích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Norsk biografisk leksikon. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEIENE, Gunnar: Eivind Berggrav. En biografi. Oslo 1992.
- ROBERTSON, Edwin Hanton: Bishop of the Resistance. St. Louis 2001.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eivind Berggrav na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eivind Berggrav
- (norsky) Životopis s fotografiemi
- (norsky) Eivind Berggrav po osvobození
- Norští protestantští biskupové
- Norští křesťané
- Norští spisovatelé
- Osobnosti norského odboje během druhé světové války
- Luteráni
- Narození 25. října
- Narození v roce 1884
- Narození ve Stavangeru
- Úmrtí 14. ledna
- Úmrtí v roce 1959
- Úmrtí v Oslu
- Pohřbení na Vår Frelsers gravlund
- Držitelé čestných doktorátů Lundské univerzity
- Absolventi Univerzity v Oslu
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa
- Nositelé Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské
- Nositelé Řádu finského lva