Edwin Abbott Abbott

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edwin Abbott Abbott
Narození 20. prosince 1838
Marylebone, Middlesex, Spojené království
Úmrtí 12. října 1926 (ve věku 87 let)
Londýn, Spojené království
Příčina úmrtí chřipka
Místo odpočinku Hampstead Cemetery, Londýn, Spojené království
Občanství Spojené království
Vzdělání City of London School
St John's College, (Cambridge)
Povolání učitel, spisovatel
Nábož. vyznání anglikán/episkopalista
Děti 2 (syn a dcera)
Rodiče Edwin Abbott (1808-1882), Jane Abbottová (1806-1882)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edwin Abbott Abbott (20. prosince 1838, Marylebone, Spojené království12. října 1926, Londýn, Spojené království) byl anglický učitel, spisovatel a teolog, znám je především jako autor novely Plochozemě (1884).

Život[editovat | editovat zdroj]

Edwin Abbott Abbott byl nejstarším synem Edwina Abbotta (1808–1882), ředitele Philological School na Marylebone Road, a jeho manželky Jane Abbottové (1806–1882). Edwin Abbott a Joan Abbottová byli bratranec a sestřenice z prvního kolene. Edwin Abbott Abbott studoval na City of London School a St John's College při Univerzitě v Cambridgi, kde získal nejvyšší možné vyznamenání v oborech klasická studia, matematika a teologie a stal se členem správní rady své koleje. V roce 1862 byl vysvěcen na kněze a roku 1865, poté co působil jako ředitel na King Edward's School v Birminghamu, vystřídal v raném věku šestadvaceti let G. F. Mortimera na pozici ředitele City of London School. Zde měl na starosti vzdělávání budoucího ministerského předsedy H. H. Asquitha.

V roce 1876 byla Abbottovi svěřena povinnost přednést jednu z takzvaných Hulsean Lectures, přednášek zahájených roku 1820 na Univerzitě v Cambridgi a majících za cíl „předkládat důkazy zjeveného náboženství, pravdivosti a výjimečnosti křesťanství, proroctví a zázraků, uvádět přímé či nepřímé argumenty na podporu těchto, a konečně zabývat se náročnějšími texty nebo méně známými částmi Písma svatého“. Roku 1889 odešel na odpočinek a začal se věnovat svým literárním a teologickým zájmům.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Abbottovy liberální teologické sklony se projevovaly jak v jeho názorech na vzdělávání, tak v jeho knihách. Jeho Shakesperian Grammar (1870) představovala neocenitelný přínos pro anglickou filologii. Roku 1885 publikoval životopis Francise Bacona. Mezi jeho teologické spisy patří tři anonymně vydané náboženské romány - Philochristus (1878), v němž se Abbott snažil vzbudit zájem o četbu evangelií, Onesimus (1882) a Silanus the Christian (1908).

O něco zásadnější dílo představuje anonymní teologická diskuze The Kernel and the Husk (1886), Philomythus (1891), kniha The Anglican Career of Cardinal Newman (1892) a článek The Gospels zveřejněný v devátém vydání Encyclopædie Britannicy. Kritické názory, které Abbott v textu vyjádřil, vyvolaly v anglickém teologickém prostředí značný rozruch. Mimo to napsal St Thomas of Canterbury, his Death and Miracles (1898), Johannine Vocabulary (1905) a Johannine Grammar (1906). Abbott byl také autorem vzdělávacích učebnic, mimo jiné učebnice latiny vydané v roce 1989 pod názvem Via Latina: First Latin Book, jež se v rámci britského vzdělávacího systému používala po celém světě.

Plochozemě[editovat | editovat zdroj]

Abbottovým nejznámějším dílem je novela z roku 1884 Plochozemě – Román mnoha rozměrů (Flatland - A Romance of Many Dimensions), která pojednává o dvourozměrném světě a zabývá se podstatou dimenzí. Bývá často zařazována do kategorie science fiction, lépe ji ale vystihuje označení „matematická fikce“. Popularita Plochozemě vzrostla s příchodem moderní science fiction v padesátých letech dvacátého století, a to především mezi fanoušky science fiction a kyberpunku. Novela inspirovala vznik mnoha dalších děl, včetně knižních pokračování a krátkometrážních snímků.

Tento román byl po 127 letech[kdy?] přeložen do češtiny.