Eduard z Walesu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard z Walesu, 15. století.

Eduard z Westminsteru, princ z Wallesu (13. října 14534. května 1471) byl jediný syn anglického krále Jindřicha VI. a Markéty z Anjou.

Po narození jejich jediného syna Eduarda byl Jindřich zasažen záchvatem duševní nemoci a později byl shledán neschopným vykonávat funkci krále. Jeho otcovství bylo mnohými zpochybňováno, ale vzhledem k útokům proti Eduardovu nástupnictví se dá spíše předpokládat, že byl jeho vlastním potomkem.

Válka růží[editovat | editovat zdroj]

29. března 1461 utrpělo lancasterské vojsko drtivou porážku v bitvě u Towtonu od budoucího Eduarda IV., který tímto potvrdil sesazení Jindřicha VI. a své jmenování králem. Markéta chtěla pro svého syna Eduarda získat zpět právo na nástupnictví na anglický trůn a tak s ním utekla do Walesu a později do Skotska. Podporu pro své tažení hledala u francouzského krále Ludvíka XI. Ten ji přesvědčil, aby se spojila se svým předchozím nepřítelem Richardem Nevillem, hrabětem z Warwicku, který se nepohodl s Eduardem IV., pro jeho sňatek s Alžbětou z Woodville. Pro potvrzení spojenectví byla Warwickova dcera Anna zasnoubena s princem Eduardem.

Ke sňatku došlo v katedrále v Angers, pravděpodobně 13. prosince 1470. Hrabě z Warwicku Jindřichovi VI. pomohl znovu na trůn, ale o několik měsíců později, 14. dubna 1471, byl poražen a zabit v bitvě u Barnetu.

S yorkským vojskem se lancasterské síly utkaly v 4. května bitvě u Tewkesbury v níž byl 17letý Eduard zabit. Není jisté, zda padl v bitvě nebo byl popraven krátce po ní. Byl jediným nositelem titulu prince z Walesu, který padl v bitvě. Jeho ostatky byly pohřbeny v klášteře Tewkesbury. Bývalý král Jindřich VI. byl nakonec 21. května 1471 pravděpodobně zabit v londýnském Toweru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret of Anjou na anglické Wikipedii.