Eduard Krziwanek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Krziwanek
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1867 – 1870
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověr. velkostatku

Narození24. ledna 1799
Jihlava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí26. června 1876 (ve věku 77 let)
Věž
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníStarý hřbitov
PříbuzníRudolf Krziwanek (synovec)
Karl Krziwanek (synovec)
CommonsEduard Krziwanek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Ernest von Krziwanek[1] (24. ledna 1799 Jihlava[2]26. června 1876 Věž)[3] byl rakouský a český velkostatkář, šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Narodil se v Jihlavě, kde i studoval na gymnáziu.[4] V roce 1831 se oženil na zámku Nový Stránov s baronkou Caroline von Herites (1804–1876). V roce 1836 na něj po matce přešel velkostatek Věž. Patřil k proněmecky orientované honoraci v regionu Německobrodska. Osobně se znal s Karlem Havlíčkem Borovským, který u něj ve Věži býval častým hostem a hrával tam německy divadlo.[5] Havlíčka později navštívil v Brixenu.[6] Eduard Krziwanek nechybí mezi přispěvateli Sboru ke zřízení českého národního divadla.[7]

Během revoluce v roce 1848 agitoval veřejně i v tisku za obeslání Frankfurtského parlamentu (etnicky česká populace volby do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu ignorovala).[8] Byl členem Konstitučního spolku.[9] Ke Krziwankovu velkostatku ve Věži pak vytáhla humpolecká Národní garda, ale celý incident skončil smířlivě; Krziwanek se sám nechal zapsat do německobrodské Národní gardy.[10] V rámci Čech bývá Krziwankova aktivita zmiňována jako jeden z mála případů, kdy v etnicky českém území došlo k vyjádření ve prospěch německého sjednocení: „Jen jediným úspěchem (na který byli ovšem hrdi) mohli se frankfurtomani v českém kraji honositi, totiž protestem Německého Brodu proti Národnímu výboru a osvědčením pro volby, jež 27. dubna přičiněním několika odrodilců (advokáta Pankratze a statkáře Krziwanka) k místu přišlo[11][3]

V roce 1849 byl zvolen do městské rady v Německém Brodu. Roku 1851 se zmiňuje jako člen zemské Vlastenecko hospodářské společnosti, jejímž předsedou byl Antonín Emanuel Komers, se kterým úzce spolupracoval Krziwankuv zeť Julius Prziborski.[12] V roce 1852 se Krziwankova dcera Marie provdala za advokáta z Německého Brodu a pozdějšího okresního starostu Eduarda Brzoráda st., který byl jako rytíř řádu císaře Františka Josefa rakouský vlastenec a jeho rodina vedle češtiny běžně užívala němčinu. Jejich syn Eduard Brzorád ml. pak již byl radikálním národovcem, mladočeským politikem a poslancem.[1] Roku 1853 založil Eduard Krziwanek s Františkem Havlíčkem, bratrem Karla Havlíčka Borovského, a dalšími společníky podnik na lisování oleje v Květinově.[3] Havlíček Borovský s bratrem si Krziwanka jako společníka velmi cenili.[13]

Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[14] Po krátké přestávce se sem vrátil i v zemských volbách v březnu 1867, opět za velkostatkářskou kurii.[15] Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo), za kurii velkostatkářskou.[16] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku soustředěné okolo Karla Viléma Auersperga.[3]

Na svém velkostatku ve Věži zaváděl moderní metody hospodaření[17].[2] Již ve 30. letech například hnojení kostní moučkou[18]; v parních kotlích věžského lihovaru testoval vaření piva.[19] Nekrolog Die Presse ho označil za autoritu, která se v oblasti zemědělství řadila k nejvýznamnějším v Čechách. Nazýván byl Liebigem praxe[20].

Zemřel v roce 1876, jen krátce po smrti své manželky, se kterou jsou pochováni na hřbitově svatého Vojtěcha Německého Brodu.[3] Syn Eduard Krziwanek mladší vlastnil velkostatek ve Věži do roku 1881, kdy ho prodal Antonu Waldertovi.[10]

Odkazy

Reference

  1. Příjmení v dobových pramenech uváděno i jako Skřivánek, Skřiwánek, Krivanek, Kržiwanek, Krziwanek, Křiwánek apod.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. a b c d e O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. steinbauer.biz [cit. 2014-06-27]. Dostupné online. 
  4. Album Scholasticae Ivventutis Gymnasii Caesarei Regii Iglavie ab Anno MDCCLXXVI /-1849/ nestránkováno, uloženo v SOkA Jihlava
  5. DRAŠNER, František. Karel Havlíček Borovský na Vysočině. [s.l.]: Město Havlíčkův Brod,, 2003. S. 108. 
  6. ŠANDA, Michal. Karel Havlíček Borovský Dopisy. Praha: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86862-85-9. S. 14-15. 
  7. Seznam příspěvků sboru ke zřízení českého národního divadla 1851–1861.
  8. VENCOVSKÝ, B. Revoluční hnutí 1848 v Něm. Brodě ve světle dopisů současníka. In: Zprávy Městského Musea v Něm. Brodě. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1922. 
  9. RYCHETSKÝ, Jiří. Karel Havlíček, první poslanec humpolecký. In Havlíčkobrodsko, Vlastivěd. sborník. Roč. 1971, s. 39 -49. 
  10. a b KRONIKA OBCE VĚŽ (Okres Havlíčkův Brod) 1406 – 1945 [online]. obecvez.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  11. MARŠAN, R. Čechové a Němci r 1848 a boj o Frankfurt. Praha: Soukr. knihovna J. Otty, 1898. S. 96. 
  12. CERMAN, Ivo. Chotkové: příběh úřednické šlechty. Praha: Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-977-5. S. 516-518, 523-524. 
  13. Dopis Františka Havlíčka bratrovi  K. H. Borovskému Německý Brod 10.12.1854 – Brixen 16.12.154 (PNP fond K.H.B.), dopis Karla H. B. bratrovi 13.6.1853 Brixen, uloženo v PNP, vydal Zelený
  14. Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
  15. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  16. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  17. MIKSCH, Leonhard. Familien Chronik. Berlin: [s.n.], 1939, díl II.. S. 118. 
  18. A.E. Komers: Pokrok v rolnictví: ročník pro vlastenské hospodáře. V Praze, 1861-1868., sv.1., str 75
  19. Prof Karl Balling: Original Aufsätze uiber Dampfbierbrauerei, in Mittheilungen des Vereines zur Ermunterung des Bewerbsgeistes in Böhmen,  in Encyklopädische Zeitschrift des Gewerbewesens, Redigiert von Prof. Dr. Hefsler, Dritter Band, Prag 1843, strany 628-9
  20. Die Presse. 6. 7. 1867 Beilage zu Nr. 184, roč. 1867, čís. 184. 

Externí odkazy