Edita Anglická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbuzenstvo
otec	Eduard I. Starší
matka	Ælfflæd
manžel	Ota I. Veliký
syn	Liudolf Švábský
dcera	Liutgarda
bratr	Ethelstan

Edita Anglická (cca 910 /mezi 905-912/ - 29. ledna 946 Magdeburg) byla jednou z mnoha dcer anglického krále Eduarda I. a díky sňatku také saská vévodkyně, východofranská královna a také královna Svaté říše římské.

[editovat] Z Anglie na kontinent

V rámci utužení vztahů mezi saským a anglickým dvorem Jindřich I. Ptáčník někdy v průběhu roku 929 rozhodl o vhodné ženitbě svého syna Oty. Král Ethelstan vyslal do Kolína pod biskupským dohledem hned dvě své sestry, Editu a Ecgvinu, aby měl Ota na výběr. Na podzim 929 byla v Quedlinburgu uzavřena svatba Oty s Editou. Mladší sestra byla provdána za saského šlechtice.

„	Kdykoli králi hrozilo zjevné nebo skryté nebezpečí, vždy bezpečně vyvázl díky Boží milosti nebo díky trvalé přímluvě své zbožné manželky Edith.	“
— Dětmar z Merseburku[1]

Edita po svatbě získala jako jitřní dar město Magdeburg, kde se mladí manželé také usadili. Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna věnovala Otovi "nepřetržitou péči" a někdy mu také "troubila do uší" svá přání.^[2] Porodila Otovi dvě děti - syna Liudolfa (* 930) a dceru Liutgard (*931).

Po smrti Jindřicha Ptáčníka byl Ota korunován a 7. srpna 936 byla v Cáchách mohučským arcibiskupem korunována i Edita. Dle dobových svědectví mladá královna neměla úplně nejlepší vztahy se svou ambiciózní tchýní Matyldou^[3]. Ve sporu, který Matylda měla kvůli financím s oběma syny, se však Edita překvapivě postavila za svou, zřejmě o pouhých deset let starší tchýni. Podle jeptišky Roswithy z Gandersheimu byla Edita "nejlepší ze všech žen".^[3]

Zemřela v jednatřiceti letech a byla pochována v kostele kláštera svatého Mořice, který roku 937 sama založila.

„	Byla štědře nadána nesčetnými ctnostmi, jak ukázala znamení po její smrti, a prožila svůj vyměřený čas mile Bohu i lidem...	“
— Dětmar z Merseburku[1]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha : Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. s. 52.
2. ↑ Reinhard Lebe: Království jako věno, sňatková politika v dějinách, Brána Praha 1999, ISBN 80-7243-059-9
3. ↑ ^{a b} Věra Blažková, František Kavka, Hans Altman: Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách, Libri Aquenses Praha 2004, ISBN 80-239-3566-6

[editovat] Literatura

• Věra Blažková, František Kavka, Hans Altman: Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách, Libri Aquenses Praha 2004, ISBN 80-239-3566-6.
• Jäschke, K. U.: From famous empresses to unspectacular Queens: The Roman-German empire to Margaret of Brabant, countess of Luxemburg and queen of the Romans (d. 1311), in: Duggan, Anne J. (ed.): Queens and Queenship in Medieval Europe proceedings of a conference held at King's College London April 1995, Woodbridge 1997, ISBN 0 85115 657 6, s. 75-108.

Související články obsahuje Portál Středověk

Německá královna
Předchůdkyně: Matylda z Ringelheimu	936 - 946	Nástupkyně: Adéla Burgundská