Eadweard Muybridge

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eadweard Muybridge
Rodné jménoEdward James Muggeridge
Narození9. dubna 1830
Kingston-upon-Thames
Úmrtí8. května 1904 (ve věku 74 let)
Kingston
Příčina úmrtírakovina prostaty
Místo pohřbeníWoking Crematorium
Povolánífotograf, vynálezce, filmový režisér, filmový herec a knihkupec
OceněníNárodní síň slávy vynálezců (2011)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Muybridgův kůň v pohybu, cyklus Animal Locomotion 1878
Série Muybridgových pohybových vysokorychlostních fotografií, cyklus Animal Locomotion, 1887
Eadweard Muybridge: Žena scházející ze schodů z The Human Figure in Motion, okolo 1887

Eadweard Muybridge (9. dubna 1830, Londýn Anglie – 8. května, 1904) byl anglický fotograf a vynálezce. Zabýval se fotografií krajiny, ale proslavil se svými studiemi pohybu,[1] používáním několika fotoaparátů zároveň a také vynálezem zoopraxiskopu a kinematoskopu, což byla zařízení na promítání pohyblivých obrázků, o mnoho let dříve, než přišel na trh celuloidový kinofilm. Považuje se za zakladatele chronofotografie.

Roku 1874 zastřelil milence své ženy, v soudním procesu byl však zproštěn viny s tím, že šlo o důvodné zabití.

Životopis

Muybridge se narodil jako Edward James Muggeridge na Kingston upon Thames v Londýně. Časem si změnil své křestní jméno jako měl král Eadweard, a jak stojí na korunovačním kameni v Kingstonu postaveném roku 1850. Své příjmení si změnil na Muygridge brzy po zahájení své kariéry v San Franciscu a pak jej změnil ještě jednou na konečné Muybridge.

V roce 1855 Muybridge dorazil do San Franciska, kde začal svou kariéru jako obchodní agent nakladatele a knihkupec. San Francisco opustil na konci tohoto desetiletí a po nehodě dostavníku, při které utrpěl těžké zranění hlavy se na několik let vrátil do Anglie. V San Franciscu se objevil v roce 1866 jako fotograf se jménem Muybridge a rychle se stal ve své profesi úspěšný. Zaměřoval se hlavně na krajinu a architekturu, inzeroval také výrobu fotografických vizitek a portréty.[2]

Jeho fotografie v té době prodávali různí podnikatelé na Montgomery Street – hlavní obchodní ulici v San Franciscu – nejvíce firma Bradley & Rulofson.

Roku 1874 zastřelil Eadweard Muybridge majora Colonela Harryho Larkynse, milence své ženy[3] se slovy: Dobré odpoledne, majore, mé jméno je Muybridge a zde je odpověď na Váš dopis mé ženě.[4] U soudu byl zproštěn viny s odůvodněním justifiable homicide – důvodné zabití.[5] Každopádně jej tato příhoda velmi poznamenala a ze srdečného a mírného muže se stal muž nestálý a nevyzpytatelný.

Studie pohybu

O pohyb se začal zajímat v roce 1873,[6] kdy se Leland Stanford, železniční magnát a chovatel koní, vsadil o 25 000 USD, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu a s jeho finanční podporou vytvořil sérii snímků na mokrých kolódiových deskách, které tento výrok potvrdily.[1]

V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů,[6] na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů.[1] Práce na důkazu mu trvala šest let (1873–1878), vytvořil řadu fotografických přístrojů[7] a nafotografoval přes 20 000 snímků. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy. Většinu snímků exponoval 1/1000 sekundy, na tu dobu také velmi krátkým expozičním časem.[6] Ve vydání z května 1882 byl v časopisu Nature zveřejněn Muybridgeův článek, ve kterém napsal, že „v blízké budoucnosti, budou výsledky důležitých závodů záviset na fotografii, která bude určovat vítěze“. Nedlouho poté 25. června 1890 byla při koňských dostizích v New Jersey pořízena nejstarší známá cílová fotografie.[8]

Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky fotografie aktu.

Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[9]

Vynálezy

Muybridgeův kotouček (1893)
Tančící pár během promítání v zoopraxiskopu

V roce 1869 vynalezl Muybridge jednu z prvních fotografických závěrek. V roce 1877 nafotografoval své rozsáhlé experimenty a zdokonalil svou techniku. Fotografoval až třiceti kamerami. Jako výsledek své práce ve Filadelfii roku 1887 zveřejnil 781 světlotisků pod názvem Animal Locomotion a The Human Figure in Motion. Tyto sekvence fotografií pořízených ve zlomcích sekundy od sebe zachycují obrazy různých zvířat a lidí při různých akcích.

V roce 1883 vynalezl kameru, která umožňovala zachytit celou sérii expozic na jednu desku, čímž získal pohybový diagram. Později zkonstruoval kameru, která při každém osvitu udělala samostatný snímek jedné pohybové fáze.[10] Vznikl tak zoopraxiskop, což je promítačka, která umožňovala prohlížet fotografie nalepené na kotoučku, při točení klikou se kotouček otáčel a přes objektiv se na plátno promítal pohyblivý obraz.[11]

Inspirace

Pohyby postav ve videohře Barbarian II byly okopírovány z díla Eadwearda Muybridge, podobně jako tato sekvence muže skákajícího přes překážky

Okolo roku 1887 pořídil sérii snímků s názvem Žena scházející ze schodů v rámci cyklu The Human Figure in Motion, na které byla nahá žena kráčející po schodech. Tato série v roce 1912 inspirovala umělce Marcela Duchampa k namalování obrazu s názvem Akt scházející ze schodů č. 2[12] (Nu descendant un escalier no. 2). Obraz se stal stěžejním dílem moderní klasiky a jedním z nejznámějších uměleckých děl 20. století. Avšak ve své době, při výstavě na pařížském Salonu Indépendants bylo toto dílo kubisty odmítnuto a během výstavy Armory Show v New Yorku v roce 1913 bylo v tisku prohlášeno za skandál a zahrnuto odmítavými stanovisky. Nyní je obraz umístěn ve sbírce Louise and Walter Arensberg Collection ve Philadelphia Museum of Art, Philadelphia.

Programátor videohry Barbarian II: The Dungeon of Drax z roku 1988 Steve Brown využil k animaci postav chronofotografie pohybu člověka z díla Eadwearda Muybridge Human in Motion[13], která byla vydána roku 1901.[14] Výsledné animace byly několika recenzenty hodnoceny jako velmi realistické a detailní.[15][16][17][18]

V českém prostředí uvedla Laterna magika v roce 2014[19] hru Human Locomotion, která vypráví právě život E. Muybridge a využívá jeho záběry přímo na scéně.

Zastoupení ve sbírkách

Citáty

„ „Udělám si jméno. Když ne, nikdo víc o mně už nikdy neuslyší.“ “
— Eadweard Muybridge
„ Umělec je ten, kdo je pravdomluvný, a fotografie tou, která lže, protože čas ve skutečnosti nejde zastavit.[3] “
— Auguste Rodin, 1911

Další chronofotografové

Galerie

Animal Locomotion, Vol. VII.
Males and Females (draped) and Miscellaneous Subjects., 1887, kalotypie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Velká obrazová všeobecná encyklopedie
  2. ↑ Helios: Eadweard Muybridge in a Time of Change [online]. Corcoran Gallery, Washington: April 10, 2010 - July 18, 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-03-2012. 
  3. ↑ a b http://tesseractfilm.com/
  4. ↑ HAAS, Robert Bartlett. Muybridge: Man in Motion. [s.l.]: University of California Press, 1976. ISBN 0-520-02464-8. 
  5. ↑ Poznámka: justifiable homicide může znamenat například neúmyslná vražda, opravedlnitelné zabití (např. v sebeobraně).
  6. ↑ a b c Petak.doc [online]. ITF Opava [cit. 2008-07-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://web.quick.cz/franfilm/svet/prehistorie/prehistorie2.html
  8. ↑ http://books.google.cz/books?id=8-3Q5fDGa2cC&pg=PA38&lpg=PA38&dq=June+25,+1890,+photo+phinish&source=bl&ots=df44VC2jfm&sig=HjnlLJRFslxb46J9TPhWFEiRVgo&hl=cs&ei=tsXES7qhKo2VOIzYvJUP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CA4Q6AEwAQ#v=onepage&q=1890&f=false
  9. ↑ AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.]: Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009. 
  10. ↑ Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004
  11. ↑ http://www.koniny.ic.cz/jizdanakoni/index_Page364.htm
  12. ↑ http://www.philamuseum.org/collections/permanent/51449.html
  13. ↑ Amstrad Cent Pour Cent staff. Et Steve Brown créa Barbarian. Amstrad Cent Pour Cent. Paris, France: Media Publishing System, July / August 1988, s. pp. 6–7. ISSN 0988-8160. (French) 
  14. ↑ HILL, Marta. Eadweard Muybridge: The Kingston Museum Bequest. East Sussex, United Kingdom: The Projection Box, 2004. Dostupné online. ISBN 1-903000-07-6. Kapitola Animal Locomotion, s. 33. 
  15. ↑ RIGNALL, Julian. Reviews—Barbarian II. Computer and Video Games. London, United Kingdom: Dennis Publishing, August 1988, čís. 82, s. pp. 46–48. ISSN 0261-3697. 
  16. ↑ JARRATT, Steve. Screen Scene—Barbarian II The Dungeon of Drax. Commodore User. London, United Kingdom: EMAP, August 1988, s. pp. 24–25. ISSN 0265-721X. 
  17. ↑ CASWELL, Mark; ROBERTS, Nick; KING, Philip. Reviews—Barbarian II. Crash. Ludlow, United Kingdom: Newsfield Publications, January 1989, čís. 60, s. p. 19. ISSN 0954-8661. 
  18. ↑ GLANCEY, Paul; HOUGHTON, Gordon; SUMNER, Paul. Test—Barbarian II—The Dungeon of Drax. Zzap!64. Shropshire, United Kingdom: Newsfield Publications, August 1988, čís. 40, s. pp. 14–15. ISSN 0954-867X. 
  19. ↑ O., SYMBIO Digital, s. r. Národní Divadlo [online]. Národní Divadlo [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • Arthur P. Shimamura. Muybridge in Motion: Travels in Art, Psychology, and Neurology, 2002, History of Photography, Volume 26, Number 4, 341–350.
  • Rebecca Solnit. River of Shadows: Eadweard Muybridge and the Technological Wild West, 2003 ISBN 0-670-03176-3.

Související články

Externí odkazy

česky
anglicky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eadweard_Muybridge&oldid=16327636“