ETA (firma)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ETA
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1943 a 31. července 2008
Adresa sídlaZelený pruh 95/97, Praha, 140 00, Česko
Charakteristika firmy
Mateřská společnostHP TRONIC Zlín
Identifikátory
IČO27544001
LEI31570010000000059265
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ETA, a. s. je obchodní firma s právní formou akciové společnosti ve smyslu Zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ze dne 25. ledna 2012 a následných změn, se sídlem Praha 4 - Braník, Zelený pruh 95/97, PSČ 147 00, do 21. prosince 2011 sídlící na adrese Hlinsko, Poličská 444, PSČ 539 01.[1]

Pod obchodní značkou „ETA" je realizována výroba, prodej a opravy elektrotechnických strojů a přístrojů (produktů), v českém prostředí známých jako elektrické spotřebiče pro domácnosti (například žehličky, vařiče, vysavače, mixéry, vysoušeče vlasů a další).[2]

Původ názvu

Původní obchodní značku „ETA" vlastnila akciová společnost ETA v Praze, název firmy byl odvozen ze slovního spojení „Elektrotechnické aparáty". Společnost používající tuto značku sídlila od začátku dvacátých let 20. století v Praze - Vršovicích a zabývala se výrobou rozhlasových přístrojů, hracích automatů, transformátorů a elektrických ledniček. V roce 1929 byla ve tvaru oválné ochranné známky obchodní značka „ETA" zaregistrována.[3][4] V roce 1939 většinu akcií společnosti „ETA" získala od původního vlastníka (pražský továrník Bukovský) německá společnost Askania. Následně se výroba akciové společnosti „ETA - Askania" zaměřila na optické přístroje, včetně fotoaparátů.[5]

V roce 1945 byla akciová společnost „ETA - Askania" znárodněna a jako výrobní závod začleněna do nově vzniklého národního podniku Meopta se sídlem v Přerově, na který přešla také práva vázající se k obchodní značce „ETA". Meopta Přerov však obchodní značku „ETA" nevyužívala.

Zajímavost

Na konci II. světové války vznikla v továrně společnosti „ETA - Askania", stojící v těsné blízkosti vršovického nádraží, povstalecká skupina, která zasáhla během pražského květnového povstání v roce 1945 do bojů v Praze. Zaměstnanci továrny sestavili tři improvizované obrněné vozy vybavené německými tříhlavňovými a rychlopalnými malorážními protiletadlovými děly, ke kterým se v továrně v průběhu války vyvíjela elektronika. Obrněná vozidla představovala poměrně velkou palebnou sílu. Geografická blízkost vršovického nádraží a továrny vyústila v provázání odbojové činnosti s povstaleckým velitelstvím odbojové skupiny Trávnice.[6][7]

Historie firmy

ESA

V roce 1943 zakoupil v Hlinsku část továrního objektu český konstruktér a pražský podnikatel, majitel továrny na elektrotechnické přístroje, Jan Prošvic (1907 - 1989) a s chotěbořským podnikatelem a majitelem továrny na kovové zboží (Eckhardt) založili akciovou společnost „ESA", název byl odvozen ze slovního spojení „Elektrotechnická společnost akciová"[8]. Vstupní kapitál činil čtyři miliony protektorátních korun a dne 3. září 1943 byla společnost zaregistrována. Sídlem se stal objekt bývalé výroby hraček podnikatele Josefa Staštíka v Hlinsku (ve stejném místě v letech 1910 - 1933, dnes při ulici Poličská, stávala cihelna podnikatele Tlustého, následné roky přestavěná na galvanovnu a sklady).

Společnost „ESA" zaměstnala zhruba čtyřicet lidí a zahájila v továrních prostorách výrobu elektrotechnické zboží, vyráběly se zde jednoduché elektrické žehličky s keramickou vložkou, plánovaná byla výroba prezentovaná jako telefonní rozdělovače pro německý Wehrmacht. V souvislosti s vojenskou výrobou nehrozilo zaměstnancům tzv. totální nasazení na území tehdejší Třetí říše. V roce 1945 měla společnost „ESA" zhruba tři stovky zaměstnanců, rozšiřovala výrobu, byl zakoupen zbývající tovární areál. Výroba žehliček dosáhla cca 200 tisíc kusů ročně, výrobní program byl rozšířen o vařiče, teplomety a měniče ke gramofonům. V roce 1948 byla společnost „ESA" znárodněna.

Elektro-Praga

Po znárodnění byla původní společnost „ESA" začleněna jako výrobní závod pod správu pražského národního podniku Elektro-Praga, která do té doby (podobně jako automobilka Praga) náležela do koncernu ČKD.[9] Obdobně byly v bývalém Československu po znárodnění začleňovány původně samostatné firmy pod nově vznikající národní podniky (n. p.), například AZNP, Tesla, Česká zbrojovka a další. Zrušením samostatné společnosti zpravidla zanikla i její původní obchodní značka.

Výrobní závod v Hlinsku započal produkci pod značkou „Elektro-Praga" s grafickým symbolem „stejnosměrného + střídavého elektrického proudu" a navazujícího písmene „E". Po reorganizaci národního hospodářství v roce 1950 byl výrobní závod osamostatněn, vznikl národní podnik „Elektro-Praga" Hlinsko.

V roce 1952 se začal vládnoucí režim připravovat na možný válečný konflikt a reorganizoval v rámci republiky některé výrobní činnosti. Výrobce Avia Letňany měl obnovit utlumenou leteckou výrobu, proto montáž bývalých nákladních vozidel Škoda 706 R přesunul do výrobního závodu v Rýnovicích, začleněného do n. p. Elektro-Praga, Jablonec nad Nisou. Výrobní závod v Rýnovicích vyráběl silnoproudé armatury a také elektrické vysavače pro domácnosti, jejichž produkce byla předána do Hlinska.

Výroba elektrických motorů a vysavačové vzduchotechniky nebyla v původním výrobním programu n. p. Elektro-Praga Hlinsko, postupně se však stala nosným oborem činnosti. V roce 1953 vzniklo v Hlinsku nové vývojové a konstrukční oddělení, které později každoročně přicházelo s několika novými typy výrobků. Od roku 1954 byly elektro-vysavače exportovány tehdy i na tzv. západní trhy.

Vysavač ETA 411

Obchodní značku „ETA" v 50. letech 20. století stále vlastnil n. p. MEOPTA Přerov a prakticky ji nevyužíval. Její atraktivní zvuk v Československu i v zahraničí vedl k tomu, že práva na ochrannou známku byly v roce 1960 převedeny na n. p. Elektro-Praga Hlinsko, který ji využil pro vybrané výrobky s označením tzv. oválnou značkou „ETA" (původní z roku 1929).[10] Mnohé výrobky však byly dále označované symbolem značky „Elektro-Praga", ještě i v 90. letech 20. století. V roce 1991 se „Elektro-Praga" Hlinsko přeměnila na akciovou společnost a do roku 1995 dále název používala.

ETA

V roce 1996 došlo ke sjednocení značky, ochranné známky a názvu výrobce na „ETA a. s.", se sídlem na adrese Hlinsko, Poličská 444, PSČ 539 16 (IČ: 000 10 341). Akciová společnost byla zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 95.[1] Výrobní program byl rozšířen o další druhy elektrospotřebičů pro domácnost, včetně výroby elektrických topných těles.

Důvodem organizačních změn byl také prodej firmy „Elektro-Praga" v Jablonci nad Nisou (výrobce elektroinstalačního materiálu) obchodní švédsko - švýcarské nadnárodní korporaci „ABB" se sídlem v Curychu.

Změny v majetkové struktuře

Koncem 90. let 20. století měla společnost hospodářské problémy, v roce 2001 do ní vstoupila tehdy česká společnost „Plastkov" Liberec podnikatele Marka Rybáře a ve spolupráci s ní společnost „ETA" zaměřila část výroby na automobilový průmysl (výlisky, kabelové svazky aj.).

Výroba topných spirál a těles, včetně části výrobního areálu na ploše 7000 m², byla v roce 2001 prodána do vlastnictví společnosti „Backer Elektro CZ s.r.o.", součásti společnosti „NIBE Element", spadající pod švédský koncern „NIBE INDUSTRIER AB".[11]

V roce 2002 bylo součástí akciové společnosti „ETA" celkem šest dceřiných obchodních společností, z toho tři v zahraničí a dvě se zahraniční kapitálovou účastí. V Hlinsku se vyráběly zejména elektrické vysavače, v závodě v Miloticích nad Bečvou pak tepelné spotřebiče. Prodejní program tvořilo 36 druhů výrobků se zhruba dvěma sty typy a provedeními, většina výrobků byla výsledkem vlastního vývoje společnosti a měla originální konstrukci. Společnost „ETA-TRADING" spravovala tuzemskou obchodní síť, která zahrnovala 50 maloobchodních prodejen a 3 velkoobchodní střediska.[12] V roce 2004 došlo ke sloučení firem „ETA" a „Plastkov" pod jednotné vedení, v roce 2005 se výrobní oddělení rozdělilo na dvě divize: „Elektrické spotřebiče" a „Plastkov - výroba komponentů".

V roce 2008 firmu ovládla společnost „BENSON OAK CAPITAL COÖPERATIEF U.A." (Amsterdam, Nizozemské království).[1] Do závodu v Hlinsku byla přenesena také část výroby likvidované firmy „BTV" Havlíčkův Brod.[13] Podnik vykazoval v následujících letech ztráty (21 milionů Kč při miliardových tržbách v roce 2008, 19 milionů korun při tržbách 746 milionů Kč v roce 2009).[14] Nový majitel rozdělil dosud organizačně propojenou výrobu na část pro domácnosti a pro automobilový průmysl, začleněnou postupně ve společnosti ETA (2008), Plastkov (2009) a Megatech (2010).[15]

V roce 2011 společnost „ETA" ukončila výrobu domácích elektrospotřebičů v Hlinsku a přesunula ji do spolupracující firmy „E-technik" v Miloticích nad Bečvou, v Hlinsku zůstalo cca 200 kmenových zaměstnanců pro logistiku, obchod, sklady a reklamace.[16]

V listopadu 2016 byl do obchodního rejstříku zapsán jediný akcionář: „HP TRONIC Zlín, spol. s r.o." (IČ: 499 73 053).[1]

Prodejna ETA v České Lípě

Umístění v soutěžích obchodních značek

  • 1998 a 1999 - 2. místo v hodnocení nejznámější české značky (Agentura Sofres - Factum, první místo ŠKODA Auto)
  • 1999 - 1. místo v novinářské kategorii „Signum Temporis" (za informační otevřenost)
  • 1999 - 1. místo v hodnocení českých firem občany České republiky (záruka kvality, Agentura ULTEX)
  • 2000 - 1. místo v kategorii kuchyňských a domácích spotřebičů v Česku (nejdůvěryhodnější obchodní značky, průzkum "Reader´s Digest European Trusted Brands")
  • 2001 - 1. místo mezi nejlépe hodnocenými značkami malých elektrospotřebičů (průzkum Agentura AISA)

Reference

  1. ↑ a b c d Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2017-05-09]. ETA a. s., B 17862 vedená u Městského soudu v Praze. Dostupné online. 
  2. ↑ ETA: historie obchodní značky [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://blog.abchistory.cz/errata-jazykova-formalni-korektura.htm
  4. ↑ http://blog.abchistory.cz/wpimages/46c86f16848f.jpg
  5. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 189–190. 
  6. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Wohlrath Adam; věcný rejstřík: Trávnice (odbojová skupina)). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1 (Academia), ISBN 978-80-86852-53-9 (Archiv hlavního města Prahy). S. 28, 453, 717. 
  7. ↑ MAREK, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. (Svět křídel; 73). Dostupné online. ISBN 80-86808-16-5 (váz.), ISBN 80-86808-15-7 (chyb.). Kapitola Zajímavé povstalecké bojové útvary - Skupina z továrny ETA, s. 345. Obsahuje bibliografii; ilustrace, mapy, portréty, plány, faksimile; 24 cm. 
  8. ↑ * STŘECHOVÁ, Lucie. Ročenka ELEKTRO 2015. 1. vyd. Praha: FCC Public, 2015. 256 s. ISBN 978-80-86534-25-1. Kapitola Jan Prošvic a elektrotechnická společnost Esa, s. 242. 
  9. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 190. 
  10. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 138, 190. 
  11. ↑ Historie firmy Backer Elektro CZ [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Najdiservis.cz: Informace o ETĚ v roce 2002
  13. ↑ Hospodářské noviny 9. 9. 2009: Gabriel Eichler - Šanci změnit v krizi svět k lepšímu jsme propásli
  14. ↑ Týden.cz 27. 4. 2011: ETA v Hlinsku končí, bude propouštět
  15. ↑ Konkursní noviny 11. 5. 2011: Firma ETA v Hlinsku končí, výrobu přesune do Milotic
  16. ↑ Deník.cz 27. 4. 2011: ETA končí v Hlinsku a přesouvá výrobu

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ETA_(firma)&oldid=15600396“