ERS Railways

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kontejnerový vlak ERS Railways v čele se strojem Class 66

ERS Railways B.V. (VKM: ERS) je železniční dopravce a operátor kombinované dopravy působící v Evropě. Zabývá se především přepravou kontejnerů po železnici a návaznými službami (např. provozování kontejnerových terminálů). Vlastníkem společnosti je rejdař Maersk Line. Sídlem vedení společnosti je Rotterdam, lokální kanceláře pak má společnost v Hamburgu, Mělníku, Warszawě a Göteborgu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost European Rail Shuttle B.V. byla založena v roce 1994 a jejími tehdejšími vlastníky byli rejdaři Royal Nedlloyd, Sealand Service a P&O Containers. Provoz byl zahájen pravidelnými kontejnerovými vlaky mezi přístavem Rotterdam a vnitrozemskými terminály v Germersheimu a Melzu (u Milána). Od dubna 2000 byly vlastníkem firmy Maersk Sealand and P&O Nedlloyd. V roce 2001 byla založena 100% dceřiná společnost ERS Railways B.V., jejímž úkolem bylo provozování vlaků pro mateřskou firmu European Rail Shuttle B.V.

Od roku 2006 pak mají obě společnosti jediného vlastníka - rejdaře Maersk Line ze skupiny A.P. Moller - Maersk Group.[2][3]

K 1. lednu 2008 byly obě společnosti (European Rail Shuttle B.V. a ERS Railways B.V.) sloučeny do jedné firmy používající název ERS Railways B.V.[4]

Provoz vlaků[editovat | editovat zdroj]

ERS Railways provozuje pravidelné kontejnerové vlaky v relacích:

ERS Railways provozuje své vlaky vlastními prostředky v Nizozemsku a Německu, v ostatních státech využívá služeb jiných dopravců.[3] Pro vozbu svých vlaků v uvedených státech využívá motorové lokomotivy Class 66 (pronájem od společnosti Porterbrook) a elektrické lokomotivy řady 189 (Siemens ES 64 F4; pronájem od společnosti Mitsui Rail Capital Europe), pro posun pak využívá menší motorové lokomotivy.[5]

ERS Railways v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku byla v roce 2003 založena dceřiná společnost ERS Railways s.r.o. se sídlem v Praze.[6] Společnost pro svůj provoz využívá terminálu společnosti České přístavy v labském přístavu Mělník.

Dopravcem vlaků ERS na českém území byly České dráhy, resp. ČD Cargo (po svém založení od 1. prosince 2007), přepřah mezi lokomotivami ERS a ČD/ČDC probíhal ve stanici Pirna.[3] Z důvodu rekonstrukce stanice Pirna probíhá od září 2008 přepřah ve stanici Bad Schandau, od ledna 2009 pak vozbu vlaků v relaci Rotterdam - Mělník převzal na českém území dopravce OKD, Doprava. V roce 2009 jezdí kontejnerové vlaky relace Rotterdam - Mělník šestkrát týdně,[7] v roce 2008 přitom jezdilo v této relaci až 10 vlaků týdně. Na spoje z Rotterdamu pak z Mělníku navazují vlaky do terminálů v Kopřivnici, Bratislavě a Budapešti.[4]

V roce 2007 pak společnost realizovala přepravu dvou[4] zkušebních kontejnerových vlaků mezi terminálem v čínském Šen-čenu a Pardubicemi (přes Mongolsko, Rusko, Bělorusko a Polsko). Vzdálenost 12 229 km urazily kontejnery po železnici za 17 dní, tj. asi o polovinu rychleji než klasickou cestou po moři.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ERS Railways. Offices [online]. Rotterdam: ERS Railways, [cit. 2009-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ERS Railways. ERS "An approach from the opportunity angle" [online]. Rotterdam: ERS Railways, [cit. 2009-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d TYLE, Jaroslav. European Rail Shuttle. CARGO BULLETIN. 2006-03-10, roč. 7, čís. 1/2006, s. 12. Dostupné online. ISSN ČR E 100010 MK ČR E 100010.  
  4. a b c JOHÁNEK, Tomáš. Pravidelné vlakové spojení s Čínou se stále více přibližuje. Dopravní noviny [online]. 2008, čís. 9 [cit. 2009-08-26]. Dostupné online.  
  5. ERS locomotives [online]. Railfaneurope.net, rev. 2009-07-23, [cit. 2009-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Obchodní rejstřík
  7. (tj). ERS Railways mění na českém území dopravce. Dopravní noviny [online]. 2009, čís. 3 [cit. 2009-08-26]. Dostupné online.  
  8. SOUKUP, Lukáš. ERS spojil Čínu s Českou republikou po železnici. K-report [online]. 2007-07-13 [cit. 2009-08-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]