Aspartam

Aspartam
Racionální název	N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin 1-methyl ester
Registrační číslo CAS	22839-47-0
Sumární vzorec	C14H18N2O5
Molární hmotnost	294.3 g/mol
Teplota tání	246 - 247 °C
Teplota varu	? °C
Hustota	1,347 g/cm3

Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel.

Byl objeven ve společnosti Searle v roce 1965. Je asi 200× sladší než sacharosa, bez chuťově výrazných vedlejších pachutí. Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho zdravotní nezávadnost je předmětem sporů, spekuluje se o jeho lehké karcinogenitě (rakovinotvornosti). Jeho kilojoulová hodnota je prakticky nulová. Neškodí zubům a je vhodný pro diabetiky. Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951. Od přelomu 60. a 70. let Searle prováděla testy s perspektivou pro komerční využití. Poprvé byl schválen pro americký trh v roce 1983 americkým úřadem FDA.

Vlastnosti

Je to bílý krystalický prášek, málo termostabilní, a proto se doporučují jeho kombinace s acesulfamem K. Protože je teplotně nestálý, nemůže být používán na pečení (těsto se „nenafoukne“ jako při pečení se sacharosou). Aspartam se totiž při teplotách nad 196 °C rozpadne na výchozí složky, tím ztratí svou sladkou chuť a tyto látky můžou být i toxické (oddělí se methanolová složka, kterou tělo nedokáže zpracovat, a ta se přemění na methanol-formaldehyd, který na lidský organismus působí jako jed). Tyto úvahy ovšem nejsou relevantní, protože tenze par methanolu při zmíněné teplotě je ~3,7MPa (tj. 37-násobek atm. tlaku) [Zdroj:Perry R. H., Green D. W.: Perry’s chemical engineers’ handbook, 1998.]. Lze proto bez nadsázky prohlásit, že vytěká skutečně veškerý methanol, zbytkové množství není ani detekovatelné ani jinak relevantní. Nicméně se aspartam sype na moučníky až po upečení. Při dlouhém skladování ztrácí svou sladivost. Aspartam se totiž postupně rozpadá. Kupříkladu cola uchovávaná při teplotě 40 °C obsahuje po 8–10 týdnech jen 40 % původního množství aspartamu. Při teplotě 30 °C je třeba k dosažení stejného efektu doby asi 20 týdnů. Aspartam také zvýrazňuje různé příchuti. Při teplotě 30°C se lehce rozkládá.

Je to dipeptid, který je složen ze dvou aminokyselin (L-asparagové a L-fenylalaninu) jako metylester, které se běžně vyskytují v bílkovinách v přírodě. Třetí složkou je metanol. Je metabolizován jako bílkovina. Vzhledem k nízkým dávkám je jeho kalorická zátěž zanedbatelná (4 kcal/g), nicméně kumulativní účinky z přijmu vícero potravin, obsahujících Aspartam, nejsou prozkoumány a u konzumentů většího množství potravin s Aspartamem příjem methanolu může několikrát překročit limit EPA (Environmental Protection Agency).

Aspartam obsahuje fenylalanin, nesmějí ho tedy požívat lidé trpící fenylketonurií.

Poznámka: ve strukturním obrázku vypadl vodík na OH– skupině

Použití

Toto náhradní sladidlo se v současné době používá ve většině light nápojů (např. dietní kola), potravin, stolních sladidel, nealkoholických nápojů, mléčných výrobků, pudinků, desertů, zmrzlin, sladkostí a čokolád, obilovin, žvýkaček, ovocných konzerv, marinád, dresinků, zubních past a farmaceutických výrobků. Je přibližně v 5000 potravinářských výrobcích.

Zdravotní nezávadnost

Aspartam byl předmětem polemik a nepravdivých zpráv již od dob svého schválení americkým úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) v roce 1974. Kritici tvrdí, že schválení provázel střet zájmů, poukazujíce na kvalitu počátečních výzkumů, jež potvrzovaly bezpečnost aspartamu, a předložili řadu zdravotních rizik, které mohou být spojeny s užíváním aspartamu. Platnost těchto tvrzení byla ověřována a následně zamítnuta. Použití aspartamu bylo povoleno pro používání do potravin ve více než devadesáti zemích, včetně České republiky, s oficiálním stanoviskem FDA, že se jedná o „jednu z nejvíce testovaných přídatných látek, které byly úřadem schváleny“ a bezpečnost aspartamu je „nepochybná“. Dosavadní existující klinické zázemí ukazuje, že aspartam je v množství, které je současnosti povolené pro použití jako neenergetické sladidlo, naprosto bezpečný.

Snášenlivost

Aspartam je velmi nebezpečný při poruchách enzymatické činnosti, které jsou příčinou onemocnění zvaného fenylketonurie (PKU).Osoby postižené touto nemocí nemohou v těle přirozenou cestou snižovat látky, které vznikají z aspartamu (aminokyselina fenylalanin). Tyto látky mohou proniknout do krve a poškodit mozek. U citlivějších osob se použití aspartamu mohou objevit silné bolesti hlavy. Kromě toho byly zaznamenány bolesti břicha, nevolnost, zmámenost, poruchy vidění, ztráta paměti, deprese a alergie kůže. Před nedávnem se objevily poznatky, které vyvolaly diskusi o tom, že aspartam je rizikovou faktorem při vzniku mozkových nádorů.

Odkazy

Související články

• Acesulfam
• Cyklamát
• Umělé sladidlo

Audiovizuální dokumenty

• Sweet Misery, 89 minut, režie Cori Brackett – podrobný dokument, zkoumající účinky Aspartamu i způsob, kterým byl schválen pro americký trh (anglicky)

Externí odkazy

• (anglicky) Aspartame Information Center
• (anglicky) Dorway.com – informace pro spotřebitele
• (anglicky) http://www.aspartame.net/ – stránka obhajující Aspartam
• (česky) E951 - Aspartam, Emulgátory.cz