Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann
Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann, známější pod pseudonymem E. T. A. Hoffmann, (24. ledna 1776 Königsberg – 25. června 1822 Berlín) byl německý spisovatel, hudební skladatel, právník, karikaturista, kritik, dirigent a malíř, představitel německého pozdního romantismu.
Mezi autory, které Hoffmann svým literárním dílem ovlivnil, patří mj. Nikolaj Vasiljevič Gogol, Charles Dickens a Edgar Allan Poe. V centru jeho tvorby stojí šílenství a zločin, rozštěpení osobnosti a ztráta identity a reality. Hlavní hrdinové se nedokáží integrovat do společnosti a mnohdy se vše vyřeší buď pohádkově (Zlatý hrnec) nebo vraždami (Slečna ze Scuderie).
Obsah |
Život [editovat]
Hoffmann studoval na gymnáziu ve svém rodném městě Königsbergu v tehdejším Východním Prusku. Vystudoval právo na tamější univerzitě. Poté pracoval v několika městech jako úředník, až se usadil v oblasti dnešního Polska, odkud byl roku 1805 vypovězen jako špión pruského krále. Po svém vypovězení se přestěhoval do Berlína, kde se věnoval umění. Pseudonym E. T. A. Hoffmann začal používat pravděpodobně roku 1813, přičemž tvrdil, že ono „A“ je od slova Amadeus a má být vyjádřením jeho obdivu k W. A. Mozartovi.
Hoffmann zemřel na následky tehdy neléčitelné syfilidy.
Dílo [editovat]
Zasáhl do několika oblastí umění, za nejvýraznější lze považovat jeho vliv na literaturu a hudbu.
Literární dílo [editovat]
Psal romány a novely. Za nejúspěšnější lze však označit jeho povídkovou tvorbu. Pro jeho prózu je typický hrůzostrašný děj a využívání satiry, také politické. Toto spojení z něj dělá jednoho z průkopníků fantasy literatury. Tímto literárním pojetím ovlivnil řadu významných spisovatelů jako byli Edgar Allan Poe, Charles Baudelaire nebo Franz Kafka.
Některá jeho díla ilustroval Hugo Steiner-Prag.
Romány [editovat]
- Ďáblův elixír
- Životní názory kocoura Moura
- Louskáček a myší král (Nußknacker und Mausekönig), 1816; toto dílo se stalo známé díky baletu Louskáček P. I. Čajkovského.
- Slečna ze Scuderie (Das Fräulein von Scuderie) - Zlatník vyrábí šperky a vždy, když si někdo nějaký koupí, zlatník ho zabije – vše, co prodá, dostane tak zase zpět. Román posloužil za námět opeře Paula Hindemitha Cardillac.
Povídky [editovat]
- Zlatý hrnec (Der goldne Topf)
- Rytíř Gluck (1809)
- Mistr Blecha
- Der Sandmann („písečný muž“) - Nathanael utrpěl v dětství trauma, neboť často musel poslouchat brutální povídky o Sandmannovi, který dětem sype do očí písek. Nathanael ztotožňuje Sandmanna s advokátem Coppeliem, později s optikem Coppela (coppa italsky znamená oční důlek). Nathanael váhá mezi dvěma ženami – mezi Klárou a Olympií, zároveň také mezi realitou a fantazií. Klára je jeho snoubenka, která si myslí, že je tak trošku blázen. Nathanael pak pozná Olympii, loutku, která umí říct jen pár stereotypních vět. Zamiluje se do ní díky její mlčenlivosti a chybějící duši. Již dospělý Nathanael Coppelia znovu uvidí a to způsobí jeho životní krizi. Coppelius Olympii zničí a Nathanael propadne šílenství. Žije však pak přesto šťastně s Klárou, dokud nevystoupí na věž, kde znovu spatří Coppelia. Po tomto třetím setkání se Nathanael pokusí zabít Kláru, sám nakonec spáchá sebevraždu.
Námět této povídky tvoří první dějství opery Jacquese Offenbacha Hoffmannovy povídky (Les Contes d´Hoffmann), uvedené poprvé v roce 1881 v Paříži. V libretu, které vzniklo podle divadelní hry napsané autory Michelem Carré a Julesem Paulem Barbierem, jsou uplatněny čtyři další Hoffmannovy povídky. Provedení této opery, která se celkově inspirovala Hoffmannovou osobností a dílem, patří k nejčastějším na světových jevištích.
Na námět povídky Der Sandmann zkomponoval Léo Delibes hudbu pro balet Coppélia (1870) podle libreta Arthura Saint-Léona. Touto povídkou se inspirovala také opera Adolpha Adama Norimberská loutka.
Hudební dílo [editovat]
Ovlivnil i hudbu a to především prostřednictvím svých recenzí, které ovlivnily styl psaní hudebních recenzí na poměrně dlouhou dobu. Tyto recenze v r. 1963 souborně vydal Friedrich Schnapp pod názvem E.T.A. Hoffmann: Schriften zur Musik; Nachlese.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- František Xaver Šalda: Heslo E. T. A. Hoffmann v Ottově slovníku naučném
- text hesla je k dispozici též v knize Šaldův slovník naučný, Praha : Československý spisovatel, 1986,
