Džoserova pyramida
| Džoserova pyramida | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Imhotep |
| Výstavba | 2670 př. n. l. |
| Materiál | vápenec |
| Poloha | |
| Adresa | Gíza,  Egypt |
| Nadmořská výška | 61 m |
| Souřadnice | 29°52′16,56″ s. š., 31°12′59,02″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_-_The_Pyramids_of_Sakkarah_from_the_North_East._1858.jpg)
Džoserova pyramida neboli Stupňovitá pyramida v Sakkáře neboli Necerichetova pyramida je památka staroegyptské náboženské a pohřební architektury. Jedná se o nejstarší egyptskou pyramidu; právě zde bylo poprvé použito v rozsáhlém měřítku nového materiálu, vápence, a uskutečněna idea monumentální královské hrobky ve tvaru pyramidy. Nachází se v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex ležící na ploše měřící přibližně 15 ha)[1] v Egyptě. Pyramidu a přilehlé budovy nechal vystavět jako svůj pohřební komplex druhý panovník 3. dynastie Necerichet, známější pod jménem Džoser, okolo roku 2600 př. n. l. Krom této si nechal také postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[1] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Stavbu vedl velekněz chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchní královský architekt Imhotep.[2] Dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[1] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[3]
Okolí pyramidy[editovat | editovat zdroj]
Celý areál ohraničuje mohutná zeď z vápencových kvádrů. Její vnější povrch zdobí výklenky a 15 nepravidelně rozmístěných bran, ale pouze jedna (ve východním průčelí) je doopravdy průchozí. Původně venkovní zeď obklopoval široký příkop, který byl vytesán přímo do skalního podloží a měl pravděpodobně ještě více ztížit přístup k pyramidě. Postupně ho ale zaplnil písek a suť. [4]
Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]
Počátky archeologického zkoumání jsou spojeny s Napoleonovým tažením v 18. století.
V roce 1821 pruský generál Johann Heinrich von Minutoli otevřel přístupový tunel vedoucí od severu. Podzemní galerii a v ní asi tři desítky mumií z Pozdní doby, ale objevil až britský badatel John Shae Perring v roce 1837. Krátce po něm zde nějaký čas působila německá expedice vedená Karlem Richardem Lepsiusem. Systematický výzkum ovšem započal až ve 20. letech 20. století. Podílel se na něm britský archeolog Cecil Frith a především francouzský architekt Jean-Philippe Lauer, který výzkumu Džoserovy pyramidy zasvětil celý svůj život. Právě jemu vděčíme za většinu poznání o složité architektuře této pyramidy a jejího okolí.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90.
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 1997. 407 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoserova pyramida na Wikimedia Commons
