Děvín (hrad, okres Česká Lípa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zřícenina hradu Děvín
Zřícenina hradu Děvín
Zřícenina hradu Děvín
Účel stavby

ochrana obchodní stezky

Základní informace
Slohgotika
Výstavba13. století
Materiálkámen
StavitelMarkvartici
Současný majitelStát
Poloha
AdresaHamr na Jezeře, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška436 m
Souřadnice
Děvín (hrad, okres Česká Lípa) (Česko)
Děvín (hrad, okres Česká Lípa), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky20346/5-2940 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děvín je zřícenina hradu, který založil rod Markvarticů před rokem 1250 na vrcholu stejnojmenného kopce (435 m n. m.) v Ralské pahorkatině (okres Česká Lípa).[1] Nyní je zarostlou zříceninou v jihovýchodní části obvodu obce Hamr na Jezeře, která vznikla o staletí později. Hrad je zapsán do seznamů přírodních i kulturních památek. Nikdy nebyl dobyt, byl však pobořen.

Historie

Písemné zprávy dokazují existenci hradu v majetku krále Přemysla Otakara II v 13.století. Byl jedním z hradů postavených na ochranu staré obchodní cesty na sever do Lužice. Další panovník Václav II. jej postoupil roku 1283 Janovi z Michalovic a od něj jej získal vyšehradský probošt Jan.[2] Dostavbu dříve královského hradu zajistili pozdější vlastníci z rodu Vartemberků v následujícím století. Ti jej drželi do roku 1516. Hrad odolal i nájezdům husitských vojsk. V době panování Vartemberků hrad roku 1444 oblehlo žitavské vojsko, dobýt hrad se jim nepodařilo.[3] V roce 1516 se jeho vlastníkem stali Biberštejnové,[1] ovšem za jejich panství význam hradu klesal, ač i za nich stavební úpravy (renesanční) na hradu pokračovaly jeho rozšiřováním. V následujících letech se jeho majitelé střídali, během třicetileté války roku 1645 byl pobořený Švédy a pak zcela zpustnul. Zdivo si zčásti rozebrali obyvatelé obce.

Popis hradu

Schodiště do horní části hradu

Hrad neměl příkopy, protože byl chráněn samotnou polohou na vrcholu kopce s příkrými srázy. Předhradí pod ním bylo ze dřeva, cesta z něj podél hradby vedla do druhého, horního předhradí zbudovaného z kamene. Do vlastního hradu, chráněného baštami, se vcházelo třetí bránou. Dnes jsou zachovány jen zarostlé zbytky zdiva, sklepa a dvou studen. Při následných průzkumech (mj. Severočeským museem roku 1971) byla nalezena v podzemí štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece i známky rozšiřování hradu jižním směrem.

Přírodní a kulturní památka

O pár set metrů jižně je o něco vyšší (452 m) kopec Hamerský Špičák, nazývaný i Ostrý. Vrch Děvín, Hamerský Špičák a kopec Schachtstein (372 m) jsou společně přírodní památkou Děvín, Ostrý a Schachtstein vyhlášenou roku 1996 na pískovcích středního turonu zpevněných polzenitovou žílou. Rozloha památky je 33,1 ha a je chráněna vrcholová bučina i s pozůstatky těžby železné rudy (hlavně limonitu) z 17. - 18. století.[4] Na vrcholu Hamerského Špičáku stávalo zhruba v 15. století předsunuté předhradí.[3]

Ruské nápisy dosvědčují roky 1969-1989

Děvín je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka České republiky pod číslem 20346/5-2940.[5]

Přístup k zříceninám

Zříceniny hradu jsou dostupné po červené turistické značce od obce Hamr na Jezeře. Pod kopcem vede silnička z obce.[6]

Děvín v literatuře

O zdejší velmi hluboké hradní studni se rozepsal Bohuslav Balbín, popis vč. zmínek o pověstech zanechal historik August Sedláček a jednu z pověstí včlenila Karolina Světlá do povídky Lamač a jeho dítě. Byla o kdysi zlém rytíři, který jako přízrak vyděsil chalupníka z nedalekého městečka Osečná.[7] Jedna z pověstí uváděla existenci tajné podzemní chodby až do kostela v Osečné, vzdálené zhruba 6 km.[3]

Název hradu

Je možné, že byl symbolický, vycházel ze slova děva či děvice, tehdy silná neposkvrněná panna. Hrad byl tedy silný, nedobytný.[3]

Rozsáhlé rozvaliny Děvína

Odkazy

Reference

  1. a b Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 38. 
  2. MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Praha: NLN, s,r.o, 2004. ISBN 80-7106-716-4. Kapitola Děvín a poustevnice na Stohánku, s. 159. 
  3. a b c d PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Děvín, s. 117. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 82. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-20]. Identifikátor záznamu 131173 : hrad Děvín. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  7. Mudrová, str. 158.
Děvín

Literatura

  • kolektiv autorů, Z minulosti Děčínska a Českolipska IV., Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem 1985

Externí odkazy