Dálnice D0

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Pražský okruh. Tento článek je o vnějším dálničním obchvatu. Další významy jsou uvedeny na stránce Pražský okruh (rozcestník).
Dálnice D0
(Pražský okruh)
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
ZačátekJesenice
KonecJesenice
Celková délka83 km
    v provozu:39 km
    ve výstavbě:0 km
    v přípravě:44 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Hlavní město Praha
  • Středočeský kraj
  • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Dálnice D0 na západě Prahy u Řep.
    Dálnice D0 na západě Prahy u Řep.
    Objekty na trase
         (1) Jesenice D3
         Zpoplatněný úsek
         Most přes Jesenický potok (50 m)
         (3) Vestec
        == Hranice mezi Středočeským krajem a Hlavním městem Praha
         Ekodukt Cholupice (33 m)
         Ekodukt Cholupice (33 m)
         Ekodukt Cholupice (33 m)
         Tunel Komořany (1922/1937 m)
         Ekodukt Šabatka (70 m)
         (10) Zbraslav I4 II101 II102
         Estakáda přes údolí Vltavy a Berounky (2291 m)
         Tunel Lochkov (1661/1620 m)
         Most nad Slavičím údolím (50 m)
         Most přes Lochkovské údolí (400 m)
         (15) Lochkov
         (16) Slivenec
         (19) Ořech
         Most přes železnici Praha - Beroun (80 m)
         (21) Jinočany
         (23) Třebonice D5 E50 II605
         Konec zpoplatněného úseku
         (26) Řepy D6 E48
         Most přes údolí Litovického potoka (999/994 m)
         (28) Ruzyně
         (29) Ruzyně D7
         (34) Horoměřice II240
         (36) Výhledy II241
         Tunel Suchdol (1982 m)
         (38) Rybářka
         Suchdolský most (476 m)
         Tunel Zámky (670 m)
         (41) Čimice
         Most přes Drahanské údolí (682 m)
         (43) Ústecká II608
         (45) Březiněves D8 E55
         (48) Třeboradice
         (52) Přezletice
         (56) Vinoř
         Provizorní začátek dálnice
         (58) Satalice D10 E65
         (59) Černý Most II611
         (60) Horní Počernice D11 E67
         Most přes údolí Rokytky (400 m)
         (62) Běchovice I12
         (63) Běchovice I12
         Estakáda přes údolí Říčanského potoka (242 m)
         Tunel Dubeč (275 m)
         Ekodukt (45 m)
         (67) Uhříněves
         (71) Říčany I2
         Tunel Na Vysoké (384 m)
         Estakáda přes údolí Říčanského potoka (233 m)
         (73) Lipany
        == Hranice mezi Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem
         Estakáda Kuří (227 m)
         Provizorní začátek dálnice
         Začátek zpoplatněného úseku
         (76) Modletice D1 E50 E55 II101
         Most přes Dobřejovický potok (270 m)
         Most přes potok (87 m)
         Ekodukt (52 m)
         Most přes Botič (190 m)
         Ekodukt (55 m)
         (82) Jesenice II105 II603
         Zpoplatněný úsek
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.
    D0 v Praze, Slivenec
    Úsek dálnice u Řep a Zličína

    Dálnice D0 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R1[1]), pojmenovaná Pražský okruh, stavebním sdružením označovaná jako SOKP (Silniční okruh kolem Prahy), je dálnice, která by v případě dobudování měla vytvořit vnější obchvat Prahy. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic. První úseky byly otevřeny v roce 1984, pod názvem R1, s dobudováním celého Pražského okruhu se tehdy počítalo nejdříve v roce 2015. Na rozdíl od Městského okruhu, jehož dílčí úseky dostaly různé oficiální uliční názvy, označení Pražský okruh je ve všech částech vedoucích územím Prahy zároveň i oficiálním „názvem ulice“. Označení Pražský okruh se používá na dopravním značení též pro označení stávajícího vedení II. městského okruhu v úsecích, kde ještě nebyl převeden na komunikaci dálničního typu.

    V roce 1998 se předpokládala cena stavby 31 miliard korun, v únoru 2005 se cena zvedla na 47 miliard korun a v roce 2009 Ministerstvo dopravy zveřejnilo, že na dokončení je třeba ještě 71 miliard korun. Mezitím byla část okruhu postavena.[2]

    Přehled úseků

    Kilometr 0 se nachází jižně od Jesenice, přibližně v místě, kudy vedla stará silnice II/105. Stavba je rozdělena do jedenácti číslovaných úseků,[3] plánované úseky jsou podbarveny červenou barvou.

    číslo název délka zahájení
    výstavby
    uvedení
    do provozu
    křižovatky
    510 SataliceBěchovice, I. etapa 1,12 km 1980 0.96031746031746101984a1984. října 12 Satalice
    Chlumecká
    510 Satalice – Běchovice, II. etapa 2,33 km 1988 0.9047619047619111993a1993. listopadu 05 Horní Počernice
    Běchovice
    511 Běchovice – D1 12,57 km plánováno 2021[4] plánováno 2025[4] Běchovice
    Uhříněves
    Říčany
    Lipany
    512 D1 – Vestec 8,75 km 2008 0.97619047619048092010a2010. září 20 Modletice
    Jesenice
    513 Vestec – Lahovice 8,34 km 2006 0.97619047619048092010a2010. září 20 Vestec
    Písnice
    514 Lahovice – Slivenec 6,03 km 2006 0.97619047619048092010a2010. září 20 Zbraslav
    Lochkov
    515 Slivenec – Třebonice 7,41 km 1977 0.97619047619048091983a1983. září 20 Slivenec
    Ořech
    Jinočany
    Třebonice
    516 Třebonice – Řepy 3,3 km 1998 0.97619047619048082000a2000. srpna 20 Řepy
    517 Řepy – Ruzyně 2,51 km 1999 0.98357963875205102001a2001. října 29 Ruzyně
    518 Ruzyně – Suchdol 9,4 km ?[5] ? (nejdříve v roce 2028)[6] Přední Kopanina
    Horoměřice
    Suchdol
    Rybářka
    519 Suchdol – Březiněves 6,68 km ?[5] ? (nejdříve v roce 2028)[6] Čimice
    Ústecká
    Březiněves
    520 Březiněves – Satalice 13,15 km ?[5] ? (nejdříve v roce 2029)[6] Třeboradice
    Přezletice
    Vinoř

    Výhledově se očekává, že nejzatíženější (přes 50 tisíc vozidel denně v jednom směru) zůstanou úseky 510, 516 a 517, v ostatních úsecích se odhaduje zátěž kolem 30 tisíc (28 až 36 tisíc) vozidel denně.[3]

    Historie přípravy a výstavby

    Nejstarší úseky

    Most v Praze-Ruzyni překonávající Litovický potok

    V roce 1984 byly otevřeny první úseky: Satalice – Počernice (510/I) a Slivenec – Třebonice (515). Roku 1993 byl úsek 510 prodloužen až do Běchovic. V roce 2000 v Třebonicích navázal úsek 516 do Řep a v roce 2001 byl prodloužen úsekem 517 do Ruzyně. Od roku 2001 až do 20. září 2010 tak byly v provozu dvě oddělené části:

    Jihozápadní segment

    Dne 20. září 2010 dopoledne byl slavnostně otevřen a 21. září 2010 uveden do běžného provozu Jihozápadní segment (stavby 514, 513 a 512), který propojil stávající západní část okruhu z MÚK s ulicí K Barrandovu s dálnicí D4, Vesteckou spojkou, plánovanou D3 a brněnskou D1. Součástí je i Lochkovský most, Slavičí most, Lochkovský tunel o délce 1659 metrů a Radotínský most, jehož část přes údolí Berounky, o délce 2045 m, je považována za nejdelší mostní objekt v České republice. V části, ve které Radotínský most překonává Vltavu, je umístěna zavěšená Lahovická cyklolávka. Stavba 514 zahrnuje dvě křižovatky, MÚK Lochkov a MÚK Zbraslav se silnicí I/4. Na sousední stavbě 513 se nachází most přes Vltavu o délce 236 m (druhá část Radotínského mostu), tunel Šabatka (ekodukt) a Komořanský tunel o délce 1936 m. Mimoúrovňové křižovatky jsou tu čtyři: neveřejný sjezd MÚK Točná, MÚK Břežany (exit 4 či 5, nověji označovaný jako MÚK Písnice), MÚK Písnice (exit 3, nověji označovaný jako MÚK Vestec) a MÚK Jesenice. Současně byla zprovozněna první část tzv. Vestecké spojky, která spojuje Pražský okruh v MÚK Písnice s oblastí Vestce a bude jí možno prodloužit kolem vesnic Drazdy a Rozkoš až k D1. Odlehčí tak v budoucnu obcím mezi PO a Jižní spojkou od dopravy proudící do centra z plánované D3. Stavba 512 spojuje budoucí D3 a D1.

    Úsek Pražského okruhu a jeho nejvýznamnější mosty a tunely pojmenovala Rada hlavního města Prahy usnesením na svém jednání dne 12. října 2010.[7]

    Dobudováním tohoto segmentu je vytvořena alternativa k přetížené ulici K Barrandovu, Jižní spojce a Chodovské radiále, kam je dnes odváděna veškerá tranzitní doprava mezi Brnem a směry Chomutov, Karlovy Vary, Plzeň. Jihozápadní segment v masivní míře využívá k řízení dopravy telematické systémy.

    Na konci června 2010 schválilo ŘSD harmonogram, podle nějž byl nový úsek o délce 23 km ze Slivence do Jesenice zprovozněn 20. září 2010. V sobotu 18. září se měl u lahovické estakády konat den otevřených dveří,[8] avšak kvůli nedokončenosti stavby a odstraňování závad byl program zredukován na úsek mezi cholupickým tunelem a Hodkovicemi.

    Chybějící úsek 511 způsobuje od září 2010 spory a komplikace. Město Praha prosazuje od 21. září 2010 úplný zákaz vjezdu těžkých nákladních automobilů na Barrandovský most a přilehlou část Jižní spojky až k dálnici D1. To bude mít za následek, že tranzitní doprava od západu Čech (zejména z dálnice D5) směrem k hradecké dálnici D11 se bude od Modletic po D1 vracet směrem k centru města a Spořilovskou spojkou bude přejíždět na Jižní spojku a Městský okruh. Odpůrci zákazu vyjadřují obavy z přetížení nájezdů a sjezdů a nespokojenost s průtahem takové frekvence středem Spořilova. Do doby zprovoznění úseku 511 také zůstane uzavřena mimoúrovňová křižovatka u Dolních Břežan, aby se radiální pražská komunikace vedoucí zástavbou nestala dálničním přivaděčem.

    Jihozápadní část okruhu u Cholupic

    Mimoúrovňová křižovatka byla zamýšlena také u křížení s Komořanskou ulicí. V polovině 90. let bylo plánováno napojení okruhu na stávající Komořanskou ulici. Kvůli její nedostatečné kapacitě Praha 12 prosadila vybudování nové komunikace KOMOKO, která má sloužit jako obchvat Komořan a měla vést přes přírodní lokalitu Modřanské laguny, proti čemuž protestovali ochránci přírody; místní obyvatelé se zase obávali hluku z estakády. Přes Pražský okruh byl za 110 milionů Kč vybudován most směřující na zamýšlenou novou komunikaci. Na most sice magistrát hl. m. Prahy vydal stavební povolení, avšak dosud nebylo řádně dokončeno územní řízení a odbor výstavby Prahy 12 podal v září 2010 magistrátu podnět k zahájení řízení o odstranění stavby.[9] V těsném sousedství tohoto mostu a nedaleko portálu Komořanského tunelu je vybudován též ekodukt s názvem tunel Šabatka.

    Do září 2010 proběhla také rekonstrukce stavby 515 (mezi D5 a ulicí K Barrandovu), kde postupně v jednom a pak druhém jízdním pásu byl vyměněn povrch vozovky, zavedeno nové dopravní značení a další drobné úpravy. Dokončení rekonstrukce je plánováno spolu s dokončením Jihozápadního segmentu.

    Vestecká spojka

    Zprovozněná část Vestecké spojky, tzv. Vestecký přivaděč
    Podrobnější informace naleznete v článku Vestecká spojka.

    S komunikací v části původně plánované krátké trasy JVK se však v různých podobách a pod různými názvy počítalo i nadále. Později se tato komunikace začala označovat jako Vestecká spojka. Její součástí má být křižovatka s Vídeňskou ulicí u Vestce a s dálnicí D1 u Újezdu. Občanská sdružení proti této komunikaci protestovala, neboť podle nich zvýšilo dopravní zatížení na D1 mezi Jižním Městem a Újezdem, což by „zvýšilo zatížení této oblasti exhalacemi a hlukem, což je neakceptovatelné z hlediska stávajícího obyvatelstva i budoucích obyvatel této oblasti.“[10] Chtějí, aby doprava v této části Prahy byla řešena jen sítí místních komunikací, která je ale dnes již na hranici své kapacity. Naopak většina obyvatel v dotčené oblasti stavbu Vestecké spojky podporuje, jelikož má odvést část dopravy z přilehlých městských částí a obcí a zlepšit dopravní situaci v tomto regionu.

    Z Vestecké spojky byl v roce 2010 (současně s otevřením úseku Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Slivencem) zprovozněn úsek dlouhý 1,6 km mezi Pražským okruhem (křižovatka Písnice) a kruhovou křižovatkou s Vídeňskou ulicí severně od Vestce.[11] Další část spojky od Vídeňské ulice k dálnici D1 se v současnosti (rok 2015) nestaví.

    Jihovýchodní úsek

    Zahájení stavby úseku 511 (Běchovice – D1) je plánováno nejdříve na rok 2020 a dokončení na rok 2024.[4] V jihovýchodní části Prahy proběhl a stále probíhá[12] spor o trasování Pražského okruhu. Již od 70. let, kdy se začalo hovořit o potřebě okružní komunikace kolem Prahy, byla schválena trasa kolem Jižního Města a Petrovic. Po roce 1989 však už nebylo průchodné vést dálnici sídlištěm, začala vznikat občanská sdružení (např. Optim-eko), která se výstavbě dálnice přes hustě obydlené čtvrtě bránila. Tato tzv. krátká trasa (známá pod označením A, později JVK) by navíc vedla cenným přírodním územím Milíčovského lesa a Botiče.

    Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno v listopadu 2002 a investiční záměr v roce 2010. Již bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo později zrušeno. Proti trasování D0 v oblasti zejména Běchovic je značná část obyvatel, protože se velmi přiblíží k Praze. U Běchovic se momentálně provizorně napojuje Štěrboholská spojka na D0, ale v budoucnu zde má vyrůst křižovatka šestipruhové D0 a čtyřpruhové přeložky silnice I/12. Toto by v podstatě znamenalo konec rozvoje Běchovic – z jedné strany dálnice D0, z druhé silnice I/12, ze třetí železnice a východně od Běchovic už leží Újezd nad Lesy.

    Ředitelství silnic a dálnic již udělalo mnoho ústupků – přidalo protihlukové stěny, silnice bude v minimálně šestimetrovém zářezu – pokud ne, tak bude nasypán val a další.[zdroj?]

    V březnu 2015 proběhlo veřejné projednání územního rozhodnutí na stavbu 511 a ŘSD předpokládalo, že zhruba do měsíce bude územní rozhodnutí vydáno. V dubnu 2015 však vešla v platnost novela zákona o EIA, která má za účel větší účast veřejnosti v řízeních přípravy a realizace stavby. ŘSD proto požádalo ministerstvo životního prostředí o potvrzení stanoviska, ale to dosud (do listopadu 2015) nebylo vydáno. Předtím ŘSD předpokládalo zahájení výstavby v roce 2020 s termínem dokončení 2024. V listopadu 2015 však jeho mluvčí sdělila, že pokud Ministerstvo životního prostředí nepotvrdí platnost dokumentace EIA, ŘSD bude muset požádat o novou EIA a pak je předpokládaný termín přibližně někdy v letech 2025 až 2030.[13]

    Severozápadní segment

    Severozápadní část obchvatu v úseku RuzyněBřeziněves byly vypracována v mnoha variantách, dokumentace EIA doporučila k realizaci variantu Ss (severní, řežská) nebo variantu J (jižní, suchdolská).[14] Ministerstvo životního prostředí akceptovalo obě varianty; z hlediska vlivů na životní prostředí doporučilo variantu Ss a variantu J označilo jako krajní řešení, jehož realizaci lze připustit v případě, že projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu vyloučí možnost realizace varianty Ss. Současný územní plán hlavního města Prahy a územní plán velkého územního celku Pražského regionu obsahují pouze variantu J.

    Varianta J, tedy stavby 518 a 519, Ruzyně – Suchdol a SuchdolBřeziněves (včetně monumentálního suchdolského mostu přes Vltavu, vyvolává ostré protesty občanů obcí a městských částí Prahy, přes které má přecházet. Odpůrci pražským magistrátem prosazované jižní varianty argumentují tím, že toto vedení okruhu bylo navrženo v 30. letech 20. století, tj. v době, kdy v oblasti Čimic, Bohnic a Ďáblic bylo jen řídké osídlení a množství aut bylo s dnešním stavem nesrovnatelné. Druhým argumentem je komplikovaný terén v místech přemostění vltavského údolí, vysoké náklady na stavbu, její dlouhá doba realizace a provozní nebezpečnost soustavy tunelů a patrových mostů na trase. Dále tvrdí, že jako nepřijatelná se zdá jedna z deklarovaných výhod varianty J – spojení tranzitní kamionové dopravy s vnitroměstskou dopravou. Tento souběh je údajně proti současným evropským normám. Oponenti prosazují variantu Ss,[15][16] která má Vltavu překonat o 3,5 km severněji v prostoru mezi Libčicemi nad Vltavou a Řeží.

    S variantou Ss, která by měla překonávat Vltavu severně od Řeže, nesouhlasí občané obcí, okolo kterých má obchvat procházet. Mezi její odpůrce patří i vedení městských částí Praha 6, 7, 8 a 13[17]. Odpůrci variantě vytýkají, že vede příliš daleko od města a je příliš dlouhá i pro tranzitní dopravu. Také namítají že tato varianta není projektově ani stavebně připravena, a proto by její výstavba trvala delší dobu.[18]

    Na téma porovnání obou variant vzniklo již několik studií. Studie společnosti Sudop Praha doporučila k realizaci variantu J, studie společnosti Mott MacDonald variantu Ss.[19] Zatím poslední studie společnosti City Plan [20] doporučuje variantu J.

    Vládní Strana zelených přes odpor vedení Ministerstva dopravy prosadila 19. září 2007 zřízení expertní komise, která má mj. posoudit varianty severozápadní části Pražského okruhu (usnesení 1064).[21] Do února 2008 komise nezahájila svou činnost.

    Po úspěchu ČSSD v krajských volbách v říjnu 2008 prohlásil kandidát na středočeského hejtmana David Rath, že preferuje variantu Ss.[22] Začátek realizace jižní varianty okruhu je také ohrožen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který v říjnu 2008 zrušil platnost změny pražského územního plánu, která mj. jinak vymezila některé stavby varianty J.[23][24]

    Ministr dopravy Vít Bárta zaměstnal jako jednoho se svých poradců Miroslava Patrika z ekologického sdružení Děti země, který na podzim 2010 prohlásil, že se bude snažit vrátit do hry variantu Ss. Vedení ministerstva zareagovalo tvrzením, že bude preferovat levnější variantu.[25]

    Krajský soud v Praze v srpnu 2013 zrušil dokument Zásady územního rozvoje Středočeského kraje v části týkající se vymezení silničního koridoru, protože kraj v územně plánovací dokumentaci dostatečně nevyhodnotil kumulativní a synergické vlivy, tedy dopad na životní prostředí a veřejné zdraví. Kraj namítal, že se tyto vlivy mají vyhodnocovat jen v případě, že je navrhováno více variant řešení, zatímco koridor silničního okruhu kolem Prahy je podle něj v dané trase už dlouhodobě ustálen. Kraj podal kasační stížnost, ale tu Nejvyšší správní soud v dubnu 2014 zamítl a potvrdil rozhodnutí krajského soudu, čímž zastavil projekt stavby v části Ruzyně – Březiněves – Satalice.[26]

    Na začátku února 2015 Magistrát hlavního města Prahy zastavil dosud formálně přerušená územní řízení od stavbách 518 a 519, zahájená roku 2007, s odůvoděním, že Ředitelství silnic a dálnic nepředložilo ve stanovených termínech všechny požadované dokumenty. Ředitelství silnic a dálnic potvrdilo, že šlo o záměrný krok, který byl dojednaný mezi ministerstvem dopravy a ŘSD, protože prý kvůli procesní správnosti nebylo možné úřední proces pro tyto stavby uzavřít. Uvedlo však, že ministerstvo spolu s ŘSD připravuje další kroky pro možnost pokračování přípravy těchto staveb. Podle starosty Prahy-Suchdola Petra Hejla v současnosti nemůže ŘSD znovu podat žádost o stavební řízení, protože okruh není zahrnut v platných zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Pražské zastupitelstvo sice před krajskými volbami 2014 začlenilo severní část okruhu do pražských zásad územního rozvoje, ale územní plán počítá se čtyřproudovou silnicí, zatímco projekt se šesti pruhy. Městská část Praha-Suchdol už několikrát uspěla se žalobami u Nejvyššího správního soudu a starosta uvedl, že je připravena se k soudu obrátit znovu. V roce 2014 se také spolu s dalšími subjekty obrátila se stížností k Evropské komisi do Bruselu kvůli narušení evropsky chráněné lokality Kaňon Vltavy u Sedlce, kde rostou vzácné rostliny. Ředitel ŘSD Jan Kroupa označil za prioritu jihovýchodní úsek 511.[27]

    Úsek Březiněves – Satalice

    Stavba 520 je považována za nejméně důležitou stavbu Pražského okruhu a její realizace zatím není stanoveno datum zahájení stavby. Tato část je zatím zastupitelná Vysočanskou radiálou propojující východní část Pražského okruhu a dálnici D10 s ulicí Kbelskou, která dopravu přivádí k dálnici D8.

    Jančurův návrh

    Ani ministru Antonínu Prachařovi se nepodařilo překonat odpor některých dotčených pražských městských částí vůči ministerstvem prosazované trase okruhu. S tou nepočítá ani územní plán Středočeského kraje.[28]

    Nadace Radima Jančury zastupující autodopravce přednesla v červenci 2014 ministru dopravy Antonínu Prachařovi návrh na přeložení okruhu na severní i východní straně za hranici Prahy, čímž by se uvnitř okruhu ocitly i Úvaly, Zeleneč, Klecany, Roztoky, Velké Přílepy i Tuchoměřice a již hotový úsek 510 by přestal být součástí okruhu. Navržená trasa využívá koridor, který pro stavbu silnice schválil v územním plánu Středočeský kraj.[28]

    Výstavba úseků z Ruzyně k dálnicí D8 a od Brandýsa nad Labem k dálnici D1 by podle návrhu mohla být zahájena v roce 2017, přičemž pokud by se v první etapě postavily v čtyřpruhovém provedení, stály by 13 miliard korun a mohly by být dokončeny v září 2020. Úsek mezi dálnicemi D10 a D8 by podle návrhu bylo možné odložit na dobu po roce 2020, do té doby by dočasná trasa vedla přes Vysočanskou radiálu. V Jančurově variantě by okruh byl o 23 kilometrů delší než podle dosavadních ministerských návrhů a vybudování nové části by stálo 30 miliard korun, což by měla být poloviční cena oproti dosavadním plánům.[28]

    Jančurova nadace nechala vypracovat dokumentaci, která podrobně navrhuje novou trasu okruhu, postup stavby a její cenu. Ministra dopravy hodlala přesvědčit, aby zaplatil dopravní, technickou a ekologickou studii. Mluvčí ministra Prachaře Ivan Rašťák uvedl, že v tuto chvíli nemůže vyloučit, že v budoucnu rozhodnutí o zadání studie padne.[28]

    Zpoplatnění

    Pražský okruh mezi Cholupicemi a Dolními Břežany

    Jízda po Pražském okruhu byla do 31. prosince 2006 pro všechna vozidla bez poplatku. Od 1. ledna 2007 bylo zavedeno výkonové zpoplatnění formou elektronického mýtného pro vozidla nad 12 tun. Po dokončení Jihozápadního segmentu byly zpoplatněny povinností použití dálniční známky i pro ostatní vozidla úseky, které jsou paralelní s dokončenými částmi Městského okruhu, tj. stavby 512, 513, 514, 515 a 516. Bez poplatku pro vozidla do 6 tun zatím zůstaly stavby 510 a 517.

    Předražení a trestní oznámení

    14. května 2012 oznámil Nejvyšší kontrolní úřad, že při stavbě okruhu Prahy byly zbytečně utraceny miliardy korun kvůli změnám při staveb, tzv. vícepracem nebo výkupu pozemků pro křížení s dálnicí D1. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu porušilo Ředitelství silnic a dálnic rozpočtovou kázeň u 9 veřejných zakázek a použilo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách jen mezi rokem 2005 až 2011 asi 5,7 miliardy korun Státního fondu dopravní infrastruktury. NKÚ tyto skutečnosti oznámení Finančnímu úřadu pro Prahu 1 a podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby.[29]

    Přeměna na dálnici

    Dopravní značka IP 1a „Okruh“ v návrhu nové prováděcí vyhlášky k pravidlům provozu na pozemních komunikacích. Toto zobrazení bylo ve verzi z 20. 5. 2015, z verze z 31. 7. 2015 bylo vypuštěno.

    1. ledna 2016 byl podle zákona č. 268/2015 Sb. Pražský okruh spolu s dalšími rychlostními silnicemi převeden do dálniční sítě v rámci projektu Nové pojetí dálniční sítě. Pražský okruh je z většiny postaven jako víceproudá silnice a pouze z menšiny jako rychlostní silnice, ale jeho uspořádání (výškové i směrové) a celkové parametry splňují nároky dálnice podle nového zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ostatním rychlostním silnicím, které byly 1. ledna 2016 převedeny do dálniční sítě (4, 6, 7, 10, 35, 46, 48, 49, 52, 55 a 56), zůstalo původní číslo, avšak vzhledem k tomu, že číslo 1 bylo obsazeno duplicitně (jednou pro dálnici D1 a jednou pro Pražský okruh jako rychlostní silnice R1), byl Pražský okruh přečíslován na dálnici D0. Ve starším návrhu se objevovalo označení PO,[30][31] ve schváleném zákoně je označen jako dálnice s číslem 0.[32] To je obdobné jako číslování dálničního okruhu M0 v Budapešti, dálniční okruh Mnichova má naopak číslo A99.

    Související články

    Reference

    1. http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/51BCB3BB-0F2E-4996-B4ED-CEE5CE3DC2CD/0/nove_pojeti_letak.pdf Ministerstvo dopravy: Nové pojetí dálniční sítě. www.mdcr.cz [online]. [cit. 05-01-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-02-2016. 
    2. Marek Pokorný: Česká záhada: Proč jsou silnice tak drahé?, iHNed.cz, 2. 10. 2009, Hospodářské noviny
    3. a b Silniční okruh kolem Prahy, Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s ŘSD ČR, Praha, 2009, ISBN 978-80-903987-4-0
    4. a b c Mapová aplikace. www.rsd.cz [online]. [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 
    5. a b c https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/mapy
    6. a b c ŠINDELÁŘ, Jan. Pražský okruh bude hotov nejdříve v roce 2029. Na severu Prahy chtějí tunel. Deník.cz. 2018-03-21. Dostupné online [cit. 2018-09-13]. 
    7. Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována Archivováno 20. 10. 2010 na Wayback Machine., zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)
    8. Řidiči objedou Prahu po nové dálnici poprvé 20. září, iDnes.cz, 28. 6. 2010, peš (Petr Švec)
    9. Petr Weikert: Most za 110 milionů nevede nikam. Auta po něm pojedou nejdříve v roce 2014, iHNed.cz, 27. 9. 2010
    10. PAPÁČEK, Leoš; NĚMEČKOVÁ, Ela. Nesouhlas s návrhem ÚP VÚC Pražský region (dopis Krajskému úřadu Středočeského kraje) [online]. Aliance Jihovýchod, 2006-04-21 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
    11. Vestec-Lahovice [online]. Silniční okruh kolem Prahy [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
    12. BAROCH, Pavel; KUDLÁČKOVÁ, Lucie. Pražský okruh dál od města? Nápad starostů se nechytil [online]. Aktuálně.cz, 2011-09-07 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
    13. Pokračování pražského okruhu je ve hvězdách, Metro.cz, 24. 11. 2015, Robert Oppelt
    14. Severozápadní část silničního okruhu Prahy, mapa na serveru Denik.cz, autor grafiky Matěj Bošina, datum neuvedeno, kmenový článek ke grafice nespecifikován
    15. Silniční okruh na severozápadě Prahy, Nezávislé informace o variantách tras plánovaného dálničního obchvatu, vydal Veřejný dopravní audit, červenec 2002
    16. Srovnání řešení přemostění Vltavy u variant J a Ss - jednoduché nákresy
    17. Budoucí podoba silničního okruhu rozčeřila názory veřejnosti, varianta J má naději, Šestka, noviny městské části Praha 6, září 2001, autor neuveden
    18. Praha jednoznačně podporuje silniční okruh ve variantě J, Metro, 28. 11. 2001, na magistrátní web vloženo 28. 11. 2001
    19. Studie Mott MacDonald srovnávající severní a jižní variantu severozápadního segmentu silničního okruhu okolo Prahy, text na webu Zeleni.cz již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny
    20. Pražský silniční okruh, stavby 518 a 519 – posouzení variant "Ss" a "J", studie společnosti City Plan, text již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny
    21. Usnesení vlády České republiky č. 1064 z 19. září 2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013, podepsán předseda vlády Mirek Topolánek
    22. Martin Mařík: ihned.cz Rath chce jiný obchvat Prahy. A může uspět, iHNed.cz, 3. 11. 2008
    23. http://195.39.33.40/main.aspx?cls=art&art_id=305, text již nedostupný, název a specifikace článku neuvedeny
    24. Zelení: vítáme zrušení celé „změny 1000“ pražského územního plánu, tisková zpráva klubu pražských zastupitelů Strany zelených, 3. 11. 2008
    25. Pavel Baroch: Naděje pro Suchdol. Pražský okruh ho možná mine, aktualne.centrum.cz
    26. Soud opět zastavil projekt stavby severní části obchvatu Prahy, iDnes.cz, 16. 4. 2014, iDNES.cz, ČTK
    27. Pražský okruh začíná od nuly, úřad zastavil územní řízení, Týden.cz, 3. 2. 2015
    28. a b c d Petr Holub: Jančura chce překreslit pražský okruh, ministr mu naslouchá, iDnes.cz, 6. 7.2014
    29. Při stavbě pražského okruhu se utratily miliardy navíc, uvedl NKÚ
    30. Nové pojetí dálniční sítě, návrh ministerstva dopravy, příloha k článku Na silnicích až 110 km/h, souhlasí vláda. Vzniká nový systém, Aktuálně.cz, 12. 11. 2014
    31. Nové pojetí dálniční sítě, nedatovaná mapka na webu ministerstva dopravy
    32. Nové pojetí dálniční sítě, nedatovaná mapka na webu ministerstva dopravy, dostupná ze stránky Nové pojetí dálniční sítě a další navrhované změny v zákoně o pozemních komunikacích, tisková zpráva ministerstva dopravy z 31. 3. 2015

    Externí odkazy