Dyspraxie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dyspraxie patří mezi specifické poruchy učení. Jedná se o vývojovou poruchu motorických funkcí definovanou jako postižení či nezralost v plánování a organizaci pohybů. Takto postižené dítě projevuje nesoulad mezi svými pohybovými schopnostmi a věkem, těžko si osvojuje komplexní pohybové dovednosti, jeho hrubá motorika je zpožděná (týká se zejména nápodoby předváděných pohybů), následně pak má problémy s úlohami vyžadujícími jemnou motoriku. Postižený je pak často označován jako nemotora či nešika. Neinformovaným lidem se může takové dítě jevit jako líné, bez zájmu, nevychované či neukázněné. Tyto vnější projevy však jsou důsledkem vnitřních pocitů méněcennosti, nepochopení, osamění a bezmocnosti. Dítě se pak na sebe snaží upozornit vedeno snahou o získání pomoci.

Mezi některé typické projevy patří:

  • v předškolním věku
    • neobratnost při dětských hrách (např. při jízdě na koloběžce)
    • potíže v oblasti sebeobsluhy (stolování, oblékání apod.)
  • v mladším školním věku
    • pohybová neobratnost a špatná koordinace zejména v tělocviku a praktické výuce
    • potíže s psaním (pomalé tempo psaní, neúhledný rukopis…)
    • motorický neklid (dítě se stále vrtí)
  • ve starším školním věku
    • vyřazení ze sportovních aktivit a některých zájmových činností
    • zvýšená unavitelnost

Literatura

  • A. Kirbyová: Nešikovné dítě. Portál, Praha 2000.
  • O. Zelinková: Poruchy učení. Portál, Praha 2003.