Oranžsko-nasavská dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Dynastie Oranžsko-Nasavská)
Skočit na: Navigace, Hledání
dynastie Oranžsko-nasavská
NL - COA.png
Země Nizozemsko, Lucembursko, Anglie
Skotsko, Irsko, Oranžsko, Nasavsko
Mateřská dynastie Nasavští
Tituly Nizozemský král
Lucemburský velkovévoda
Holandský místodržitel
Limburský vévoda
Zakladatel Vilém I. Oranžský
Rok založení 1572
Konec vlády stále vládne
Současná hlava Vilém Alexandr
Větve rodu Oranžsko-nassavsko-dillenburská
Oranžsko-nassavsko-dietzská

Dynastie Oranžsko-nasavská (nizozemsky Huis van Oranje-Nassau) také Oranžsko-nasavští nebo jen Oranžští je současná nizozemská královská dynastie. Jedná se o jednu z mladších větví rodu Nasavských resp. z mladší ottonské linie Nasavských. Název dynastie je odvozen od názvu původní dynastie Nasavské a knížectví Oranžského, které tento rod zdědil v roce 1530.

Mezi nejslavnější členy rodu patří např. vůdce holandského povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům Vilém I. Oranžský, jeho pravnuk Vilém III. Oranžský který se stal na přelomu 17. a 18.století anglickým králem, první nizozemský král Vilém I. Nizozemský nebo bývalá královna Beatrix. Po genealogické stránce je dynastie Oranžsko-nasavská v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská ústava označují rod Orange-Nassau stále jako vládnoucí.

Obsah

Původ dynastie [editovat]

Hlavní články: Nasavská dynastie a Oranžsko

Oranžsko-nasavská dynastie vznikla z manželství Jindřicha III. barona z Bredy z rodu Nasavských a Claudie Châlonsko-Oranžské z roku 1515. Jejich syn René zdědil v roce 1530 knížectví Oranžsko od svého strýce Filiberta z Châlon. Stal se tak prvním z rodu nasavským knížetem Oranžska. A tak začal používat příjmení Oranžsko-Nasavský, ale závěť jeho strýce Filiberta stanovila, že jako dědic by měl René pokračovat v užívání jména Chalon-Orange.

Po smrti Reného v roce 1544 zdědil Oranžsko jeho bratranec Vilém Nasavsko-Dillenburský spíše známí jako Vilém Oranžský nebo Vilém Tichý. Ten se tedy stal zakladatelem rodu oranžsko-nasavského. Stejně jako jeho bratranec René se stal holandským místodržitelem a později hlavním vůdcem Nizozemské revoluce.

Holandští místodržitelé (1581–1795) [editovat]

Znak Spojených provincií nizozemských
Hlavní články: Spojené provincie nizozemské a Holandští místodržitelé

Větev Oranžsko-Nassavská (Oranje-Nassau)

V roce 1581 po Nizozemské revoluci vznikla nezávislá Republika spojených nizozemských provincií, kdy se 7 severních nizozemských provincií spojilo a prohlásilo republikou, nezávislou na Španělsku. V jejím čele povětšinou stály místodržitelé (stathouder). Většinou právě z dynastie Oranžsko-Nasavské, která se stala postupně vládnoucí (funkce zpočátku nebyla dědičná).

Vlajka Spojených provincií nizozemských

Vilém I. Oranžský jeden z vůdců nizozemské revoluce se stal prvním generálním místodržitelem republiky spojených provincií nizozemských. Pocházel z rodu hrabat nasavských resp. větve Nassau-dilenburg, roku 1544 zdědil Oranžské knížectví v jižní Francii (princ oranžský). Byl důvěrník Karla V., od roku 1555 člen státní rady v Bruselu. V roce 1564 se postavil do čela opozice nizozemských stavů proti politice španělského krále Filipa II. V roce 1567 přestoupil k protestantské víře a stal se vůdcem vojenského odboje nizozemských stavů proti Španělsku. Vytrvalým bojem proti Španělům si získal značnou popularitu. V 70. letech 16. století ovládl postupně velkou část Nizozemí, v roce 1572 byl zvolen místodržícím v Hollandu a Zeelandu, v roce 1577 Brabantu. Roku 1579 se zcela rozešel se Španělskem, byl iniciátorem vytvoření utrechtské unie a od roku 1581 faktickým vládcem Spojených provincií nizozemských.

Holandský místodržitel Vilém III. Oranžský se v roce 1689 spolu se svou ženou Marií Stuartovnou anglický, skotským a irským králem.

Větev Oranžsko-Nassavsko-Dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)

V roce 1795 bylo území obsazeno Francií a místodržitel odešel se svým synem do exilu. A právě syn posledního místodržícího, Vilém se stal roku 1815 dědičným nizozemským králem.

  • Vilém I. Oranžský

  • Mořic Nasavský

  • Frederik Hendrik Oranžský

  • Vilém II. Oranžský

  • Vilém III. Oranžský

  • Vilém IV. Oranžský

  • Vilém V. Oranžský

  • Vilém VI. Oranžský

Nizozemští králové a královny (od 1815) [editovat]

Znak nizozemského království
současný nizozemský král Vilém Alexandr

Větev Oranžsko-Nassavsko-Dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)

Po napoleonských válkách bylo vytvořeno na Vídeňském kongresu v roce 1815 Spojené království Nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie Oranžsko-nasavské, syn posledního holandského místodržícího Viléma V. Oranžského. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím.

V roce 1830 se ale odrhly jižní provincie a vytvořily Belgii. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína.[1]

Po abdikaci královny Vilemíny nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána z dynastie Meklenburských a po abdikaci královny Juliány nastoupila její nejstarší dcera Beatrix z dynastie Lippe, ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie Oranžsko-Nasavská. Nizozemským králem je od roku 2013 Vilém Alexandr.

Dědička:

  • Vilém I.

  • Vilém II.

  • Vilém III.

  • Vilemína

  • Juliána

  • Beatrix

Lucemburští velkovévodové (1815-1890) [editovat]

Znak lucemburského velkovévodství resp. velkovévodů z dynastie Oranžsko-nasavské

Větev Oranžsko-Nassavsko-Dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)

Lucembursko bylo v roce 1815 na Vídeňském kongresu povýšeno na velkovévodství a stalo se nezávislou zemí v personální unii s Nizozemským královstvím. Po smrti nizozemského krále (a lucemburského velkovévody) Viléma III. v roce 1890, nastoupila v nizozemsku jako královna jeho jediná dcera Vilemína. Lucemburská ústava a rodinný pakt dynastie Nasavských však nepřipouštěla vládu ženám, pokud žili další mužství členové rodu schopní vlády a to podle polo-salického práva. A tak se v roce 1890, v rámci ústavy, dynastické dohody a také přičiněním vládnoucích kruhů (s vidinou obohacení), stal lucemburským vévodou Adolf bývalý Nasavský vévoda a synovec krále Viléma III.

Nevládnoucí členky rodu [editovat]

Odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Oranžsko-nasavská dynastie

Související články [editovat]

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Orange-Nassau na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dějiny Nizozemska - Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4

Literatura [editovat]

  • Dějiny Nizozemska - Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Libri, 2006l, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4
  • Nizozemsko - stručná historie států - Sylva Sklenářová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Stručná historie států;, ISBN 80-7277-310-0
Předchůdce Oranžsko-nasavská dynastie Nástupce
republika Nizozemská královská dynastie
od 1815		 -
Habsburkové (jako vévodové) Lucemburská velkovévodská dynastie
od 1815		 Nasavsko-weilburská dynastie
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oranžsko-nasavská_dynastie&oldid=10273917“