Dynamika (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dynamika v hudbě znamená stupňování či odstupňování tónů z hlediska síly, resp.hlasitosti. V notaci se vyznačuje dynamickými značkami.

Notace[editovat | editovat zdroj]

V notovém záznamu určují dynamiku a její změny v průběhu skladby (tj. zesilování či zeslabování jejích úseků) dynamické značky. Kromě popisu dynamických vlastností skladby v daném časovém úseku mohou označovat též akcent - přízvuk, tedy zdůraznění určitého tónu uvnitř taktu a tím rozlišit jeho jednotlivé doby na přízvučné a nepřízvučné. Dynamika je vyjadrená dynamickými znakmi:

mezzoforte, crescendo, decrescendo
  • pianissimo (pp) – velmi slabě
  • piano (p) – slabě
  • mezzopiano (mp) – poloslabě
  • mezzoforte () – polosilně
  • forte (ƒ) – silně
  • fortissimo (ƒƒ) – velmi silně
  • crescendo (cresc., prodloužené <) – zesilovat
  • decrescendo (decresc., prodloužené >) – zeslabovat
  • diminuendo (dim.) – zeslabovat a zpomalovat
  • accent (acc., >) – akcent, důraz na jednom tónu

Méně častá označení dynamiky:

  • piano pianissimo (ppp) – nejslaběji
  • forte fortissimo (ƒƒƒ) – nejsilněji
  • sforzato, sforzando (, sƒz) – velmi silný důraz na jednom tónu, výkřik

Tyto značky se obvykle píší nad notovou osnovu u první noty platnosti, mohou být ale i pod ní.