Dvojhvězda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší.

Více než 70 % všech hvězd tvoří dvojhvězdy a v Mléčné dráze je to více než polovina hvězd, jen asi sedmina hvězd jsou osamocené jako třeba Slunce. Dvě hvězdy (složky) obíhají kolem společného těžiště a to podle třetího Keplerova zákona. Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe. V zásadě může jít o blízkost dvojího druhu:

Schéma
Schéma

Fyzická dvojhvězda

Fyzická dvojhvězda má společné těžiště. Obě dvě hvězdy vznikají ve stejný okamžik, ale mohou se vyvíjet různě. Může tak docházet třeba k vývinu jedné rychleji než druhé, což můžeme pozorovat u Algolu nebo jiných jemu podobných dvojhvězd. V takovém případě může nastat situace, kdy jedna hvězda předává té druhé svou hmotu přes Rocheův lalok. V jiných případech můžou zase vznikat hvězdy, které jsou si sobě podobné i se podobně vyvíjí a dospějí do konečného stádia. Na těchto tělesech se pak dají pozorovat velice dobře například efekty gravitačních vln. Podle třetího Keplerova zákona lze spočíst hmotnost celé soustavy:

Fyzické dvojhvězdy lze ještě rozdělit na:

  • vizuální dvojhvězdy − obíhají kolem sebe ve větší vzdálenosti než ostatní typy, dalekohledem tedy můžeme pozorovat každou hvězdu zvlášť. Méně hmotná hvězda obíhá kolem hvězdy hmotnější. Vizuální dvojhvězdou je například Mizar v souhvězdí Velké medvědice.
  • astrometrické dvojhvězdy- jsou vlastně vizuální dvojhvězdy, ale lze u nich pozorovat jen jednu z hvězd. To že je pozorovaný objekt dvojhvězdou rozpoznáme podle toho, jak na sebe hvězdy (složky) působí. Příkladem je γ Velorum Bsouhvězdí Plachet
  • spektroskopické dvojhvězdy − dochází k pravidelnému posouvání spektrálních čar k fialovému a pak k červenému konci spektra nebo rozdvojování a spojování čar − vidíme, že se zdroj světla přibližuje pak vzdaluje, např. Menkalinansouhvězdí Vozky
  • zákrytové proměnné dvojhvězdy − hvězdy (složky) se pravidelně překrývají, což je způsobeno rovnoběžnou nebo téměř rovnoběžnou dráhou jejich oběhu se zorným paprskem pozorovatele ze Země. Překrýváním dochází ke změnám v jasnosti, podle toho rozpoznáme zákrytovou dvojhvězdu (například Algol).

volné dvojhvězdy Velmi málo se ovlivňují, protože kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti několikanásobně větší než je jejich průměr. Periody překrytí jsou dlouhé a změny ve spektru lze jen těžko rozpoznat.

těsné dvojhvězdy Kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti blízké jejich poloměru. Mají tři podskupiny:

  • dotykové Hvězdy vyplňují Rocheovu mez a dochází mezi nimi k výměně hmoty.
  • polodotykové Rocheovu mez vyplňuje jen jedna z hvězd, ta hmotnější, z ní může hmota přetékat na méně hmotnou hvězdu.
  • oddělené Nedochází k výměně hmoty, žádná z hvězd Rocheovu mez nevyplňuje. Dochází jen ke vzájemnému působení slapových sil.

Související články

Externí odkazy