Dvojí život Veroniky
| Dvojí život Veroniky | |
|---|---|
| Původní název | La Double Vie de Véronique Podwójne życie Weroniki |
| Země původu |  Francie Polsko Norsko |
| Jazyky | francouzština, polština |
| Délka | 98 minut |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Krzysztof Kieślowski, Krzysztof Piesiewicz |
| Režie | Krzysztof Kieślowski |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Irène Jacobová Philippe Volter Halina Gryglaszewska |
| Hudba | Zbigniew Preisner |
| Kamera | Sławomir Idziak |
| Střih | Jacques Witta |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 15. května 1991 |
| Produkční společnosti | Sidéral Productions Zespól Filmowy "X" Norsk Film Canal+ |
| Ocenění | Cena FIPRESCI |
| Dvojí život Veroniky na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvojí život Veroniky (francouzsky La Double Vie de Véronique, polsky Podwójne życie Weroniki) je lyrický psychologický film, který natočil v roce 1991 v polsko-francouzské koprodukci režisér Krzysztof Kieślowski. Ústřední dvojroli ztvárnila švýcarská herečka Irène Jacobová.
Film vypráví příběh dvou dívek a jejich podivuhodného skrytého propojení. Weronika žije v Krakově, Véronique v Clermont-Ferrandu. Narodily se ve stejný den, také stejně vypadají (obě hrála Irène Jacobová), obě mají mimořádný hudební talent, trpí srdeční vadou, sdílejí obdobná gesta a zvyky, obě žijí pouze s otcem. Setkají se však pouze jednou a letmo, když Weronika zahlédne na krakovském náměstí Véronique mezi francouzskými turisty nastupujícími do autobusu. Teprve poté, co Weronika při svém pěveckém vystoupení zemře na zástavu srdce, se Véronique seznámí se spisovatelem a loutkohercem Alexandrem, který jí vypráví o osudu její dvojnice. Film je metafyzickou úvahou o skrytých silách řídících lidské životy, o komplikovanosti mezilidských vztahů a o síle umění.
Tempo vyprávění je volné, s minimem dialogů, důležitou roli hrají detailní záběry vyjadřující vnitřní život hlavních hrdinek. Melancholickou atmosféru dokresluje použití tlumených zlatavých a okrových odstínů. Důležitou roli hraje zvukový doprovod, inspirovaný klasickou hudbou. Weronika zpívá zhudebněnou Božskou komedii: ve filmu se říká, že melodii složil Van den Budenmeyer, skutečným autorem je ale Kieślowského dvorní skladatel Zbigniew Preisner. Part Weroniky zpívá Elżbieta Towarnicka.[1] Slavoj Žižek ve své analýze filmu poukazuje na souvislosti děje s osudy samotného Kieślowského: také žil ve východní i západní Evropě a také musel řešit dilema, zda obětovat svému uměleckému poslání zdraví a spokojený osobní život.[2]
Film obdržel na Filmovém festivalu v Cannes cenu FIPRESCI, cenu ekumenické poroty a cenu pro nejlepší herečku (Irène Jacobová). Dále získal cenu diváků na Varšavském mezinárodním filmovém festivalu, cenu Francouzského syndikátu filmových kritiků a cenu Národní společnosti filmových kritiků pro nejlepší neamerický film. Byl rovněž nominován na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, cenu však nakonec získal snímek Evropa, Evropa.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
- Irène Jacobová – Weronika a Véronique
- Anna Gornostajová – hlas Weroniky v polštině
- Halina Gryglaszewska – teta Weroniky
- Władysław Kowalski – otec Weroniky
- Jerzy Gudejko – Antek, snoubenec Weroniky
- Kalina Jędrusiková – vedoucí pěveckého sboru
- Aleksander Bardini – dirigent
- Philippe Volter – loutkář Alexandre
- Claude Duneton – otec Véronique
- Guillaume De Tonquédec – Serge
- Sandrine Dumasová – Catherine
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CYPRICH, Peter. Elżbieta Towarnicka – hlas polské duše [online]. operaplus.cz, 2014-05-08 [cit. 2018-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-31. (slovensky)
- ↑ ŽIŽEK, Slavoj. The Double Life of Véronique: The Forced Choice of Freedom [online]. criterion.com, 2011-02-01 [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Recenze filmu
- (polsky) Recenze filmu
- (česky) Recenze filmu
