Dusičnan strontnatý
| Dusičnan strontnatý | |
|---|---|
|
|
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan strontnatý |
| Sumární vzorec | Sr(NO3)2 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 211,63 g/mol (bezvodý) |
| Teplota tání | 570 °C (bezvodý)
100 °C (tetrahydrát) |
| Teplota rozkladu | 645 °C (na NO2 a SrO) |
| Hustota | 2,986 g/cm3 (bezvodný)
2,20 g/cm3 (tetrahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | Bezvodný: 71 g/100 ml (18 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
rozpustné v kapalném amoniaku, málo rozpustné v ethanolu a acetonu. |
| Bezpečnost | |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
2.png)
Dusičnan strontnatý je bílá, krystalická látka, anorganická látka se vzorcem Sr(NO3)2.
Obsah |
Výroba a reakce [editovat]
Tato látka se vyrábí obvykle reakcí kyseliny dusičné a uhličitanu strontnatého. Při reakci je (krom kyseliny dusičné) dusičnan strontnatý rozpustný ve vodě, tak se dá oddělit filtrací. Reakce probíhá takto:
SrCO3 + 2 HNO3 → CO2 + H2O + Sr(NO3)2
Rovněž je možná reakce kyseliny dusičné s kovovým stronciem:
Sr + 2HNO3 → H2 + Sr(NO3)2
Při zahřívání probíhá reakce, kdy se rozpadá oxid dusičitý a oxid strontnatý:
2Sr(NO3)2 —t→ 4NO2 + 2SrO + O2
Při této reakci se uvolňují plyny, jenž podporují hoření. Proto směs dusičnanu strontnatého a cukru plynule hoří rudým plamenem.
Užití [editovat]
Tato látka se využívá v pyrotechnice na zabarvování plamene do ruda, zejména u červených Bengálských ohňů či jiných efektů. Rovněž se užívá na výrobu jiných anorganických či organických sloučenin stroncia.
Zdroje [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium nitrate na anglické Wikipedii.
