Drač
| Drač Durrës |
||
|---|---|---|
 Celkový pohled od východu (na vršku palác krále Zoga) |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 41° 19′ s. š., 19° 26′ v. d. | |
| nadmořská výška: | 0 m n. m. | |
| stát: |  Albánie |
|
| kraj: | Durrës | |
| okres: | Durrës | |
 Drač
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 46,3 km² | |
| počet obyvatel: | 115 550 (2011) | |
| hustota zalidnění: | 2495,7 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Albánci (dříve i Srbové a Bulhaři) | |
| správa | ||
| starosta: | Vangjush Dako (PS) | |
| oficiální web: | www.durres.gov.al | |
| telefonní předvolba: | (+355) 052 | |
| PSČ: | 2001–2010 | |
| označení vozidel: | DR | |
Drač neboli Durrës (řecky Δυρράχιο, Dirráchio; srbsky Драч, Drač; italsky: Durazzo), je nejstarší a druhé největší město Albánie, významný námořní přístav situovaný na východním pobřeží Jaderského moře při severním okraji Dračské zátoky, asi 30 km západně od Tirany. V letech 1914–1920 byla Drač hlavním městem Albánie.
Obsah |
Historie [editovat]
Drač založili pod jménem Epidamnós (Επίδαμνος) řečtí osadníci z Korintu a Kerkyry roku 627 př. n. l.. Podle řeckého historika Thukydida se později Korinťané a Kerkyřané ocitli ve sporu o toto město a nakonec r. 431 př. n. l. události vyústily ve vleklou peloponéskou válku. Od roku 229 př. n. l. náležel Římanům, kteří jej přejmenovali na Dyrrhachium (řec. Dyrrhachion) a zbudovali odtud strategicky důležitou silnici Via Egnatia do Soluně, později protaženou až do Konstantinopole. U Dyrrhachia byla 10. července 48 př. n. l. svedena bitva, v níž se Caesar neúspěšně pokusil porazit Pompeiovo vojsko.
Město pod římskou vládou prosperovalo jakožto významný obchodní přístav. Kolem roku 430 se v něm narodil pozdější císař Anastasius. Stejně jako zbytek Balkánu, i Dyrrhachium bylo v období stěhování národů postiženo vpády barbarů, zachovalo si však příslušnost k Byzantské říši.
Středověk [editovat]
Počátkem 10. století se Dyrrhachium i s většinou Albánie stalo součástí první bulharské říše pod carem Simeonem Velikým. Již za jeho nástupce Petra je sice znovuovládli Byzantinci, ale město bylo předmětem byzantsko-bulharských sporů až do roku 1018. V té době se také pro Dyrrhachium objevuje bulharský ekvivalent jména: Drač.
Po období byzantského panství se po vítězství nad Alexiem I. Drače v únoru 1082 nakrátko zmocnili Normané ze Sicílie vedení Robertem Guiscardem a jeho synem Bohemondem, definitivní ztrátu pro Byzanc však přinesl až 11. červen 1185, kdy jej dobyl sicilský král Vilém II. Počátkem 14. století se v souvislosti s neapolským panstvím na Balkáně etablovalo Dračské vévodství (Ducato di Durazzo) pod vládou členů neapolského panovnického rodu. V letech 1392–1501 ovládali město Benátčané (v rámci Benátské Albánie), poté až do vzniku nezávislé Albánie roku 1912 bylo součástí Osmanské říše.
Novodobé dějiny [editovat]
Roku 1914 bylo město díky své starobylosti a významné roli, kterou hrálo během albánského národního obrození vybráno za hlavní město Albánie (už druhé v pořadí). Následujícího roku, v plném proudu První světové války, město okupovala Itálie a rok nato Rakousko-Uhersko, které jej drželo až do října 1918, kdy opět, spolu s většinou albánského území, padlo do rukou Itálie, tentokrát už jako člena vítězné Trojdohody. Pokračující zmatky poválečné doby a snahy o rozbití Albánie vedly nakonec albánské předáky k rozhodnutí přenést sídlo státu z Italy ovládané Drače na východ do vnitrozemské Tirany (1920). Významné modernizace se město dočkalo po ničivém zemětřesení roku 1926; následujícího roku začal být budován nový moderní přístav. V 30. letech Albánie fašistické Itálii umožnila přístav dále rozšířit (především ve smyslu využití pro vojenské účely). Italské firmy také získaly koncese na těžbu ropy v oblastech v okolí města.[1] K hlavnímu rozvoji došlo ale zejména po druhé světové válce. První albánská železnice, spojující Drač od roku 1949 s Tiranou a později s Elbasanem, přispěla k dalšímu průmyslovému rozvoji.
Současnost [editovat]
Od roku 2000 je v provozu první albánská dálnice z Drače do Tirany. Lodní linky spojují město s Bari, Brindisi, Anconou a dalšími italskými přístavy. Drač je nejdůležitějším osobním i nákladním přístavem Albánie a také turisticky vyhledávaným přímořským letoviskem.
Reference [editovat]
- ↑ BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad : Clio, 2001. 324 s. Kapitola Ka nacionalnoj državi (1913-1944), s. 212. (srbština)
