Dupačky
Dupačky, dříve také punčoškové kalhotky,[1] jsou dětské oblečení většinou určené pro batolata. Kalhotová část je spojena s částí horní, takže dupačky tvoří komplet.[2] Prodávají se v různých barvách, velikostech i tloušťkách, aby byly vhodné pro nošení v zimě i v létě.[3] Na chodidlech bývají někdy doplněny plochou z neklouzavého materiálu.[4] V textilních přehledech bývají řazeny mezi kojenecké prádlo v rámci pletených výrobků,[5] případně mezi kojenecké zboží v rámci pleteného vrchního ošacení.[6]
Primární úlohou dupaček je udržovat nohy v teple a držet pleny na místě.[1] Jejich nevýhodou je možnost hromadění vlasů na vnitřní straně šlapek, což může být pro dítě nekomfortní.[7] Starší literatura doporučovala chodidla odstřihnout, jakmile dítě jejich velikosti odroste.[8]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dupačky se začaly ve větší míře užívat teprve ve druhé polovině 20. století.[9] Před jejich rozšířením plnily u dětí podobnou funkci dlouhé „chovací“ košilky, které zakrývaly i nohy.[10] Na celosvětovém rozšíření dupaček se silně podepsal americký podnikatel Walter Artzt, zakladatel firmy Babygro. Dupačky navrhl v 50. letech 20. století poté, co u svého vnuka zpozoroval, že se mu oblečení uprostřed těla snadno vyhrnuje a je mu to nepříjemné. Pro výrobek využil elastickou tkaninu, kterou si krátce předtím patentoval. Podnik byl značně úspěšný (v roce 1976 ovládalo Babygro 65 % britského trhu s dupačkami) a v angličtině se označení „babygro“ či „babygrow“, původně název značky, zaužívalo jako obecné označení pro dupačky kteréhokoliv výrobce.[11] V českém prostředí se označení „dupačky“ užívalo již na konci 40. let.[1]
Kolem roku 2012 dosáhly úspěchu také „dupačky pro dospělé“, overaly určené pro pohodlné a praktické nošení. Jess Cartner-Morley, módní specialistka deníku Guardian, vysvětlovala trend jako důsledek rozmlžování hranic mezi soukromým a veřejným životem v éře sociálních médií. Móda dospělých dupaček se u části veřejnosti setkala s ostrým odmítnutím, neboť v nich dospělí lidé údajně „vypadají jako děti“, popřípadě má dokonce jít o symbolické odmítnutí odpovědnosti. Anne Malewski označila tyto reakce za součást „širší morální paniky“ týkající se ošacení nepřiměřeného věku nositele, a především „infantilizace“ dospělých.[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KLÍMOVÁ-FÜGNEROVÁ, Miroslava. Na tobě, maminko, záleží!. Praha: Ministerstvo zdravotnictví, 1947. 62 s. S. 7.
- ↑ SLEPÁNEK, Josef. Oděvní názvosloví. Praha: SPN, 1967. 178 s. S. 96.
- ↑ Body, overal, dupačky, polodupačky...kdo se v tom má sakra vyznat? [online]. 2014-12-07 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online.
- ↑ SPOCK, Benjamin; ROTHENBERG, Michael B. Vy a Vaše dítě. Praha: Victoria Publishing, 1992. 590 s. ISBN 80-85605-25-2. S. 71.
- ↑ STANĚK, Jaroslav; PAŘILOVÁ, Hana. Textilní zbožíznalství, část 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1996. 120 s. ISBN 80-7083-193-6. S. 53.
- ↑ POSPÍŠIL, Zdeněk. Textilní příručka. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1965. 991 s. S. 660.
- ↑ Spock, Rothenberg (1992), s. 72.
- ↑ Klímová-Fügnerová (1947), s. 8.
- ↑ LENDEROVÁ, Milena; RÝDL, Karel. Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století. Litomyšl: Paseka, 2006. 376 s. ISBN 80-7185-647-9. S. 106.
- ↑ MEVALDOVÁ, Helena. Prádlo z doby našich babiček. Naše rodina. Září 1990, roč. 23, čís. 36, s. 12. ISSN 0323-2743.
- ↑ MANSUKHANI, Roshan. The Nursery Market: Providing for the Under-fives. London: Economist Intelligence Unit, 1978. 120 s. S. 58. (anglicky)
- ↑ MALEWSKI, Anne. Growing Sideways in Twenty-first Century British Culture: Challenging Boundaries Between Childhood and Adulthood. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 2021. 229 s. ISBN 9789027210081. S. 92–93.