Duna (román)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrázek planety Arrakis

Duna (v originále Dune, 1965) je nejznámější román amerického spisovatele Franka Herberta, vyprávějící o vesmírném Impériu a pouštní planetě Arrakis, zvané Duna, na níž se nachází melanž, vzácné koření, prodlužující lidský život a poskytující jeho uživateli mimořádné psychické schopnosti. Jedná se o kultovní dílo světové science fiction, které vyhrálo prestižní ceny Nebula a Hugo.

Duna se dočkala dalších pěti dílů, práci na dalším pokračování zastavila smrt spisovatele v r. 1986. V současnosti v díle pokračuje Herbertův syn Brian spolu se známým spisovatelem sci-fi Kevin J. Andersonem.

Román Duna byl dvakrát zfilmován, poprvé v r. 1984 Davidem Lynchem, podruhé v r. 2000 Johnem Harrisonem. Druhé zpracování se natáčelo na Barrandově jako televizní seriál a objevila se v něm celá řada českých herců.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Děj románu se odehrává v daleké budoucnosti, asi 21 000 let od 20 stol., avšak je počítán ve zvláštním kalendáři. Na počátku tedy vstupujeme do roku 10 191, kdy lidé opustili planetu Zemi a vytvořili galaktické Impérium. Impériu vládne padišáh imperátor Shaddam Corrino IV. a spolu s ním ovládají vesmír vznešené velkorody. Nejvzácnější rostlinou ve vesmíru je melanž, koření, které prodlužuje lidský život, zlepšuje zdraví a poskytuje uživateli zvláštní psychické schopnosti. Melanž se nachází jen na pouštní planetě Arrakis, kde je v drsných podmínkách nesmírně obtížně sbírána v poušti. Jediný, kdo dokáže trvale přežít v hluboké poušti, jsou domorodí obyvatelé fremeni, náboženští poutníci, kteří na planetu uprchli před mnoha generacemi.

Melanž je využívána navigátory Kosmické gildy, která má monopol na vesmírnou dopravu a využívá oranžový plyn z koncentrovaného koření k tomu, aby navigátoři mohli „ohýbat prostor“, najít bezpečnou cestu v nadsvětelných rychlostech a dopravovat se tak mezi hvězdnými systémy.

Koření rovněž potřebuje mocné Sesterstvo Bene Gesserit, které kříží genové linie lidí za účelem vypěstování Kwisatze Haderacha, vesmírného nadčlověka, jehož pomocí by Sesterstvo mohlo ovládnout Impérium. Na koření jsou závislé i miliardy obyvatel Impéria, protože koření je vysoce návyková droga.

Imperátor se obává vlivu mocného velkorodu Atreidů a tak využije jejich smrtelných nepřátel, rodu Harkonnenů, ke lsti. Vévodovi Letu Atreidovi je svěřena správa nad planetou Arrakis a tedy i těžba vzácného koření. Ve chvíli, kdy je vévoda zrazen, na planetu udeří armády Harkonnenů a sardaukarů, fanatických imperiálních legií. Vévoda je zabit a Atreidové poraženi, avšak vévodův syn Paul a jeho matka Jessica uprchnou do pouště. Fremeni se jich ujmou, neboť v Paulovi vidí svého proroka. Paul a jeho matka, benegesseritská sestra, naučí fremeny tajuplnému způsobu boje a pod Paulovým vedením po čase zastaví harkonnenskou těžbu koření na Arrakis. Pobouřený imperátor se tedy vydává na Arrakis, aby nepokoje urovnal a potrestal zákeřného barona Vladimira Harkonnena. Paul mezitím podstoupí zkoušku předávkování nejčistší kořennou esencí a odhalí, že on je Kwisatz Haderach. Během písečné bouře fremeni zaútočí na hlavní město Arrakén a poté za použití zakázaných atomových zbraní rozpoutají bitvu s imperiálními legiemi. Ty jsou ale brzy poraženy, baron Harkonnen je zabit a imperátor padne do zajetí. Paul se stává imperátorem a založí svůj vlastní kult jako božího proroka.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Román vyšel v češtině prozatím třikrát - v l. 1988,[1] 1999[2] a 2006.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha : Svoboda, 1988. ISBN 80-205-0001-4.  
  2. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha : Baronet, 1999. ISBN 80-7214-183-X.  
  3. HERBERT, Frank. Duna. Překlad Jindřich Smékal, Karel Blažek. Praha : Baronet, 2006. ISBN 80-7214-941-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]