Dukovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci. O jaderné elektrárně pojednává článek Jaderná elektrárna Dukovany.
Dukovany
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce DukovanyVlajka obce Dukovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel900 (2023)[1]
Rozloha20,37 km²[2]
Nadmořská výška352 m n. m.
Počet domů308 (2021)[3]
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Dukovany
Dukovany 99
675 56 Dukovany
obec.dukovany@tiscali.cz
StarostaMiroslav Křišťál
Oficiální web: www.obecdukovany.cz
Dukovany
Dukovany
Další údaje
Kód obce590576
Kód části obce33812
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dukovany jsou obec v jihozápadní části Moravy, v kraji Vysočina, na hranici s krajem Jihomoravským. Nadmořská výška obce je 352 m n. m. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a její součástí jsou tři katastrální území – Dukovany, Lipňany u Skryjí a Skryje nad Jihlavou a také tři základní sídelní jednotky – Dukovany, Lipňany a Skryje. Žije zde 900[1] obyvatel.

Obce Lipňany a Skryje byly zbourány v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Dukovany a mnoho z tamějších obyvatel našlo svůj nový domov právě v Dukovanech.[zdroj?]

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Dubňany, Jamolice, Rešice, Mohelno, Lhánice, Slavětice a Rouchovany.

Název

Vesnice Dukovany je původu velmi starého. Jisté je, že nad kostelem a kolem něj se rozkládala vesnička. Není však určitě známo, jakého jména. Dle jedněch Děkovany, dle druhých Tokovany.[4] Již roku 1263 činí se zmínka o kostelíčku Tokovanském a r. 1298 připomíná se Alšík z Tokowan.[4]

Historie

Pravěk

Mapa paleolitických nalezišť

První známky osídlení katastru Dukovan jsou již z pravěku v době mladšího paleolitu (před 40 000 – 10 tisíci lety), důkazem o životě dávných předků v tomto období jsou archeologické nálezy.[5] Bylo objeveno 6 různých paleolitických nalezišť, které poskytovaly cenné nálezy. Na jižním úbočí kolem kóty 385 v trati Mejtnice a U kamenného kříže (lokalita I na ilustraci) byl nalezen jednolící sekáč z úlomku kvarcitu, drásadlo a dalších 22 nálezů, severozápadně od Dukovan v trati V jabloních (lokalita II na ilustraci) byly nalezeny archeologické nálezy. Další nálezy byly nalezeny za posledními domy směrem k jaderné elektrárně v lokalitě Přední poloudíly (lokalita III na ilustraci), jižně od obce v trati Velký kopec (lokalita IV na ilustraci), na neznámém místě směrem k obci Jamolice (lokalita V na ilustraci) a v prostorech bývalé cihelny (lokalita VI na ilustraci), kde byly nalezeny kosti pravěkých zvířat, mamutů a pazourkové nástroje.[5]

Z doby neolitické bylo objeveno větší množství broušené a štípané kamenné industrie. Například nálezy dvou puten z doby kultury s lineární keramikou v zámecké zahradě, polokulovitá nádoba v trati Pařezy. V této lokalitě byly nalezeny i keramické fragmenty kultury s vypíchanou keramikou ze středního neolitu a také bohaté nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou z období nejmladšího neolitu. Zastoupena je také doba eneolitická. V trati Pařezy byly nalezeny fragmenty kultury zvoncovitých pohárů. Poblíž lihovaru se nalezly fragmenty mohylové kultury doby bronzové. Zde jsou také z období popelnicových polí doby bronzové nálezy velatické kultury – hrob. Z tohoto období byl také nalezen depot bronzových předmětů u vodní elektrárny Havránek.

Z doby železné (halštatské) byly nalezeny žárové hroby (na cihelně, v trati Na Rabštýně, Na pohaniskách) Ze slovanského období, doby mladohradištní byla odkryta četná keramika na staveništi Dr. Kubíčka.[5]

Středověk a novověk

Původ Dukovan sahá hluboko do středověku. Prvně jsou písemně zmiňovány v roce 1279 v listině olomouckého biskupa, který potvrzuje templářům právo nad kostelem sv. Václava v Dukovanech. Od roku 1295 se psal „z Dukovan“ zemanský rod, v listinách poprvé připomínaný Alšíkem z Dukovan. Již roku 1325 však Jan Lucemburský prodává osadu Jindřichovi z Lipé, což svědčí o tom, že rod vymřel. Když jsou Dukovany připomínány znovu, patří již k majetku hradu Rabštejn, stojícího na strmé skále nad řekou Jihlavou. Protože se v první polovině 15. století stal hrad sídlem loupeživých rytířů, byl z rozhodnutí zemských stavů v roce 1446 rozbořen. Poté se rabštejnské zboží stalo součástí královského majetku. Později byla obec připojena k moravskokrumlovskému zboží pánů z Lipé. Koncem 16. století se Dukovany staly samostatným statkem, jehož majitelé se poměrně často střídali.[4]

V roce 1790 hraběnka z Canalů vystavěla nový zámek.[4] Roku 1866 pruské vojsko na svém zpátečním pochodu zanechalo choleru.[4] V roce 1894 vypukl v osadě požár poblíž kostela, který jen stěží byl zachráněn[4]

Roku 1883 se v Dukovanech narodil architekt Jaroslav Kovář starší. Jeho tvorba je inspirována architektonickými styly začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus, až po monumentalismus. V roce 1909 se v Dukovanech narodil Emil Weirauch – malíř, studoval u F.V. Süssera na ŠUŘ v Brně, člen SVU Aleš v Brně, Sdružení výtvarných umělců Purkyně v Praze, Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské a skupiny M-Brno, zastoupen ve sbírkách Muzea města Brna, MG v Brně, GVU v Ostravě a jinde. Zemřel roku 1976 v Brně.

Obec Dukovany v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[6] V červenci 2017 měla být převzata místní pobočka České pošty v rámci programu Pošta Partner městysem Dukovany.[7]

Přírodní poměry

Geologická stavba, reliéf a půdy

Dukovany patří k okrajové části Českomoravské Vrchoviny, jejíž reliéf se formoval v mladších třetihorách čtvrtohorách. V reliéfu mírně zvlněná a velmi rozlehlá oblast v jižní části České vysočiny, rozkládající se podél bývalé historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75–150 m. V okolí řeky Jihlavy je tato členitost až 240 m. Geomorfologicky patří území k Jevišovické pahorkatině. Jednotlivé plošiny jsou od sebe navzájem odděleny hluboce zavinutým údolím řek Jihlavy, s příkrými údolními svahy, jež lemují lesní porosty. Řeka vytvořila četné meandry, ty však byly zatopeny vodami nádrží Dalešice a Mohelno. V 60. letech šlo o agrární krajinu, která po vybudování JEDU změnila krajinu v agroindustriální. Komplex JEDU se stal výraznou, nezačlenitelnou dominantou. Na počátku 70. let se změnila tvářnost vlastní zemědělské krajiny, zvětšením půdních celků a odstraněním rozptýlené zeleně a remízků. To má negativní dopad jak vizuální, historický, tak především v biologické rozmanitosti flory a fauny a na pedologické vlastnosti půdy.[8]

Z hlediska geologického patří území k okrajové části Českomoravské vysočiny, ke geomorfologickému celku Jevišovické pahorkatiny, podcelku Znojemské pahorkatiny.

Jevišovickou pahorkatinu charakterizuje poměrně plochý reliéf s rozsáhlými plošinami, oddělenými hlubokými údolími řek (Jihlava). Dnešní geomorfologický reliéf se formoval v mladších třetihorách a čtvrtohorách. Po geologické stránce je území tvořené hlubinným metamorfovaným krystalinikem moldanubika. Moldanubikum je převážně tvořené biotickými pararulami, místy magmatizovanými granulity, které tvoří v území pruh mezi Náměští nad Oslavou a Dukovany.

Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny především hlinito-písčitými a kamenitopísčitými eluvii, sprašovými hlínami, fluviálními usazeninami pleistoceních štěrkopískových a hlinitopískových náplavů. V pruhu mezi Stropešínem a Dukovany jsou pod říčními a jezerními štěrky zachovány drobné relikty mladotřetihorních jílů a písků, staré asi 16 milionů let. Tyto štěrky jsou však nositeli jiné pozoruhodnosti této oblasti, moravských vltavínů.[9]

Druhy pozemků na katastru obce

Domy kolem kostela svatého Václava

[10]

  • Celková výměra pozemku (ha) 2032,5427
  • Lesní půda (ha) 572,9578
  • Louky (ha) 47,0266
  • Orná půda (ha) 1142,5260
  • Ostatní plochy (ha) 152,3953
  • Ovocné sady (ha) 10,8647
  • Vodní plochy (ha) 50,1340
  • Zahrady (ha) 21,0251
  • Zastavěné plochy (ha) 35,6132
  • Zemědělská půda (ha) 1221,4424

Podnebí a vodstvo

Podnebí je v obci mírně teplé. Roční srážkové úhrny jsou v rámci ČR zhruba průměrné, objevují se však sezónní – letní i zimní sucha. V hlubokých říčních údolích řeky Jihlavy se vyskytují údolní inverze.[11] Měření z klimatologické stanice u Jaderné elektrárny Dukovany v nadmořské výšce 400 m n. m. za období od roku 1982 k začátku roku 2001 poskytlo následující informace:

  • Roční průměry:
    • teplota 8,1 °C
    • úhrn srážek 465,8 mm
    • sluneční svit 1761 hodin
  • Denní extrémy
    • maximální teplota 35,6 °C
    • minimální teplota −22,7 °C
    • srážky 51,7 mm
Rybník Loučka

Území je také významné z hydrologického hlediska, protože jím probíhá evropské rozvodí mezi řekami Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Dyje.[zdroj?]

Řeka Jihlava severně od obce nabízí dvě tváře svého toku. Od Vladislavi po Kramolín a dále pod Mohelno se rozprostírají dvě přehradní jezera, jsou to vodní nádrž Dalešice a vodní nádrž Mohelno. Od přehradní hráze Mohelno se řeka klikatí v divokých peřejích směrem na Ivančice. Zde se rozprostírá přírodní park „Střední Pojihlaví“. Dále na sever je údolí řeky Oslavy – od Náměště nad Oslavou po soutok s řekou Jihlavou těsně před Ivančicemi je to ukázka nádherného divokého kaňonovitého řečiště prodírajícího si cestu mezi skalami. U Senoradského mlýna se do řeky Oslavy vlévá říčka Chvojnice – jejím tokem utvářené lesnaté údolí má poměrně velký spád a na mnoha místech tvoří peřeje.[zdroj?] Okolí obou řek tvoří chráněné území „Údolí Oslavy a Chvojnice“. Tok řeky Rokytná je jižně od Dukovan a i on nabízí divoká zákoutí říčního údolí. Těsně za Ivančicemi se vlévá do řeky Jihlavy. Ve střední části toku je vyhlášen přírodní park „Rokytná“.

Okolí obce

Krajina v okolí obce Dukovany- stromy u potoka

V blízkosti Dukovan se nalézá několik atraktivních přírodních lokalit, které jsou vhodné pro turistiku i pro rekreační pobyty.[12] Jižně od obce je to rozlehlý přírodní park Rokytná, který zaujímá údolí řeky Rokytné od obce Přístpo až po obec Tulešice. Severně od obce se rozkládá přírodní park Střední Pojihlaví, který zaujímá poslední nezatopený úsek středního kaňonovitého toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Ivančicemi. V blízkosti se rovněž nachází v meandru řeky Jihlavy národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step s výjimečným množstvím rostlinných a živočišných druhů a s výskytem rostlin trpasličího vzrůstu, tzv. nanismů (zakrslé a deformované rostliny) hadcový podklad akumuluje teplo a působí toxicky na rostlinstvo díky obsaženému hořčíku).

V okolí se nachází také zajímavé monumentální energetické stavby. Jedná se především o Jadernou elektrárnu Dukovany (instalovaný výkon 4 × 500 MW), přečerpávací vodní nádrž Dalešice (instalovaný špičkový výkon celkem 480 MW, spád 90 metrů, 127 mil. m³ vody), vodní nádrž Mohelno (instalovaný výkon 1,2 MW, 17 mil. m³ vody) a rozvodnou síť Slavětice. V jaderné elektrárně je možno navštívit informační centrum. Zajímavé technické informace nabízí také informační centrum vodního díla Dalešice.[12]

Z historických staveb mimo obec Dukovany se v katastru obce nachází středověké hrady Rabštejn a mimo katastr obce hrad Templštejn ke kterým v dávných dobách obec patřila.[13]

Urbanismus, architektura

Jedná se o ves typu návesní silnicovky v rozsáhlé mělké proláklině nad pravým břehem středního toku Jihlavy.[zdroj?] Starší, přízemní převážně podélně řazená zástavba byla zvláště od 70. let 20. století upravována, přestavována a nahrazována rodinnými domy, jejichž výstavba se od roku 1974 spolu s vícepodlažními bytovými domy soustředila na svahu pod zámkem. Na svahu pod kostelem jižně od návsi je skupina starších stavení na hromadném půdorysu.[zdroj?]

Z urbanistického hlediska byla obec Dukovany v historii determinována panským sídlem – zámkem s barokní osou vedoucí od zámku až na zemědělský dvůr. Areál obsahoval anglický park, bazén, sad, skleník, rybník, zemědělský dvůr a lihovar. Mimo obec Dukovany fungovala vodní elektrárna, cihelna a pila.

V období socialismu se buduje Jaderná elektrárna Dukovany (1974–1987). Díky tomu dochází ke stavbě severního obchvatu Dukovan, staví se ubytovací areál pro 1500 dělníků[zdroj?] zaměstnaných na stavbě.[zdroj?]

3D model Dukovan

Kvůli stavbě jaderné elektrárny dochází k bourání tří vesnic: Skryje, Heřmanice, Lipňany.[zdroj?] Část obyvatel, především z obce Skryje a Lipňany se stěhuje do obce Dukovany především na nynější sídliště na východní straně obce.[zdroj?] V době socialismu se zaměřuje pozornost na intenzivní zemědělství.[zdroj?] Dochází k rozorávání cest, remízků, likvidaci rozptýlené zeleně. Při hospodaření s krajinou se hledí na maximální krátkodobý výnos. V porevoluční době dochází k obnově vesnice, krajiny v okolí a také k nové zástavbě, která však nenavazuje nebo nevychází ve své urbanistické struktuře z tradiční a logické struktury vesnice, ale prohlubuje problém „městského“ socialistického sídliště u zámku.[8] Samotná architektura jak předrevolučních tak i porevolučních novostaveb v této lokalitě je na velmi nízké úrovni.[8] U novostaveb se jedná o „katalogové domy“ a další jim podobné, které vycházejí ze stejné estetiky a logiky.[8]

Vývoj počtu obyvatel Dukovan[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 1014 1042 1077 1164 1179 1201 1206 1037 1095 979 669 650 736 805

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dukovanech.
kostel sv. Václava

Kostel svatého Václava

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Václava (Dukovany).

Dominantu obce tvoří původně raně gotický kostel svatého Václava na výšině v jižní části obce. V druhé polovině 13. století dostaly se Dukovany řádu Templářů, který zde založil kostel. První zmínka je již z roku 1263. Vysvěcený byl roku 1279 biskupem Ermelanským Jindřichem. V polovině 17. století byl kostel barokně upraven. Okolo kostela býval pevnou zdí ohrazený hřbitov až do roku 1836. Byla tam pohřbena i majitelka Dukovan – Antonie Rosálie Claudius, která zemřela v roce 1834. Kamenná zeď byla odstraněna roku 1850. Nový hřbitov je umístěn západně od kostela. V roce 1901 byl kostel důkladně opraven nákladem patronky hraběnky Coudenhove a byla přistavěna sakristie. V sedmdesátých letech 20. století byly v kostele odkryty a zrestaurovány zbytky bohaté freskové výzdoby ze 13. století.[15]

Pozdně barokní zámek v Dukovanech

Zámek a park

Související informace naleznete také v článku Dukovany (zámek).

Původní zámeček byl v roce 1790 přestavěn na pozdně barokní zámek s klasicistními prvky. Jeho dva velké sály jsou vyzdobeny freskami významného moravského pozdně barokního malíře Josefa Winterhaltera. Rozsáhlý anglický park je součástí zámeckého areálu. Zámek je obdélníková patrová budova s bočními přízemními křídly. V ose hlavního průčelí je vstupní sloupový portikus, v zahradním průčelí je rizalit se salou terrenou završený trojúhelníkovým štítem. Z historického vybavení interieru se dochovalo jen velmi málo.[zdroj?] Součástí zámeckého areálu je rozsáhlý anglický park se 47 druhy dřevin.[16] Zámek se stal finalistou soutěže DestinaCZe v roce 2016 a to v kategorii Trendy novinky 2016.[17] V roce 2016 byly nalezeny původní okenice a po jejich restauraci byly instalovány na okna zámku.[18]

Kaple

Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple byla postavena roku 1689 Janem Františkem Petriadesem. V roce 1790 Maria Brigitta hraběnka z Canalů dala kapli opravit. Před rokem 1842 bývaly na kapli i věžové hodiny, aby robotáři věděli, kdy mají vyjíždět do pole.[4]

Studánka

Kaplička se studánkou

V historii studánka s pitnou zdravou, čistou, měkkou vodou ani při největším suchu nevysychající se nachází u zrušeného rybníka na návsi vedle sochy sv. Floriána. Je z kamene a cihel pevně vystavěna a pochází z roku 1843, kdy byla vysvěcena. Od tohoto roku kaplička chrání původní studánku před znečištěním.[4]

Hřbitov

Hřbitov býval až do roku 1836 kolem kostela a byl ohrazen pevnou kamennou zdí. V roce 1836 byl založen nový hřbitov vzdálen asi 2 minuty[4] od kostela na západní straně. V roce 1924 byl tento hřbitov rozšířen a to směrem ke kostelu.[4] Celý hřbitov byl obehnán novou zdí z kamene a cihel a opatřen novou železnou bránou. Zároveň byla adaptována i umrlčí komora.[4] V období socialismu byl hřbitov rozšířen směrem k lesu.

Sochy v obci

Související informace naleznete také v článku Sochy v obci Dukovany.
  • socha sv. Jana Nepomuckého – uprostřed obce, pod školou (1714 – dala postavit Maxmiliána Elisabetha Říkovská rytíře z Dobřic)[19]
  • socha svatého Josefa – před zámkem (1737 – postavily dvě svobodné sestry ze zámku)[19]
  • socha svatého Floriána – uprostřed obce (1778 – založena byla od Ignáce rytíře z Abelů)[19]
  • socha svatého Josefa – v zámeckém parku (rok vytvoření není znám)[19]

Kříže v obci

Související informace naleznete také v článku Kříže v obci Dukovany.
  • Kříž za kostelem – jižně od kostela z roku 1818[20] v pramenech z roku 1909 uváděn jako „Za hřbitovem“.[20] Byl umístěn v místě kde se říkalo „U kamenného kříže“[20] – Přesunut na nynější místo byl v roce 2005.[20]
  • Kříž na křižovatce u sokolovny – pochází z práchovny z roku 1826[20]
  • Kříž na cestě do Jamolic – na odbočce cesty k „Babám“ – z roku 1869[20]
  • Kříž na cestě do Skryjí – u „Škodů“ – z roku 1883[20]
  • Kříž u kostela – na severní straně[20] z roku 1881[20]
  • Dřevěný kříž u vchodu do kostela z let 1921–1936[20] – misijní kříž[20]
  • Kříž na hřbitově z roku 1864[20]
  • Dřevěný kříž u kolejí na polní cestě do Rešic[20]
  • Kříž na cestě k elektrárně – u odbočky k Lavkám – nechali postavit Salákovi[20] v roce 1948[20]
  • Kříž před elektrárnou – vedle cesty se zelenou turistickou značkou na Rabštejn z roku 1910[20]
  • Kříž ze Skryjí – nachází se na křižovatce k parkovišti jaderné elektrárny Dukovany – k Lipňanské kapličce[20] 1882[20]
  • Kříž na cestě do Mohelna ve „velké“ zatáčce[20], roku 1902[20]
  • Kříž u cesty k „Hornímu mlýnu“ – nyní na hrázi Mohelenské přehrady[20] z roku 1934[20], na kříži je nápis: ke cti a chvále Boží věnovali manželé Antonín a Marie Sedláčkovi majitelé mlýna. L.P. 1934.
  • Zbytek kříže na Rabštejně z roku 1855[20]
  • Kříž Brána v lokalitě „U kamenného kříže“ z roku 2010, který byl postaven Ivo Pavlíkem[21]

Skryje a Lipňany

V důsledku výstavby Jaderné elektrárny Dukovany došlo ke zboření obcí Skryje a Heřmanice a vesnice Lipňany, do té doby součásti Skryjí. Na těchto místech jsou dodnes zachovány pouze kapličky zrušených obcí a ve Skryjích památník obětem první světové války.[22] Zatímco území Skryjí a Lipňan bylo přičleněno k Dukovanům, území Heřmanic se stalo součástí Rouchovan.

V roce 1973 byl proveden orientační krátkodobý průzkum lidové architektury v těchto vsích. Jmenované vesnice se rozkládají na poměrně starém sídelním území. Doklady o jejich existenci bychom našli již ve středověku. Kontinuita vývoje byla přerušena pouze u vsi Lipňany, která byla nově založena až v první polovině 18. století. Z tohoto faktu pramení také rozdíly v zástavbě obce – především v orientaci usedlosti vzhledem ke komunikaci.[22]

Lipňany

Související informace naleznete také v článku Lipňany (Dukovany).
Lipňany

Náležejí k typu silnicových vsí.[22] V roce 1825 bylo ve vesnici zaměřeno třináct usedlostí rozložených podle místní komunikace.[22] Pozdějším stavebním vývojem se tento charakter porušil, ale převaha základní okapové orientace budov vzhledem ke komunikaci zůstala. Dispoziční řešení objektů spočívá v několika základních formách. Větší usedlosti jsou čtvercového, obdélníkového nebo hákového půdorysu. Průčelní, jednotně zastřešená domová fronta je prolomena průjezdem s vraty, po jejichž jedné straně jsou situovány obytné prostory pro hospodáře a jeho rodinu a po druhé straně je umístěn výměnek Chalupy drobných rolníků jsou jednotraktová stavení s okapovou či štítovou orientací. Jako stavebního materiálu bylo u většiny staveb použito kamene a pálených cihel.[22]

Skryje

Související informace naleznete také v článku Skryje (Dukovany).
Skryje

Svojí zástavbou tvoří návesní silnicovku.[22] Střed vesnice vyplňuji usedlosti bývalých celoláníků, které jsou seskupeny okolo rybníka. Usedlosti pololáníků a čtvrtláníků tvoří ulici, vedoucí od budovy velkostatku a lihovaru do středu obce: Provoz lihovaru si vyžádal velký počet zaměstnanců, jejichž domky vznikaly ve druhé polovině minulého století. V době provádění výzkumu bylo v obci 83 domů podélně nebo štítově orientovaných. Štítovou orientaci k návsi má většina skryjských statků. Prostor mezi budovou hospodáře a menším traktem výměnku je vykryt na šíři dvora kulisou vrat zasazených do zdi, jež lícuje s oběma průčelími. Vedle vrat je v této zdi prolomen vstup pro pěší. Domy menších zemědělců, umístěné ve svazích po obou stranách potoka, mají okapovou orientaci k jednotlivým komunikacím. Zástavba jejich dvora je proti čtvercové nebo obdélníkové zástavbě statků skromnější. Usedlosti mají většinou malý, nepravidelně zastavěný dvorek nebo hospodářské budovy stojí v jedné frontě s obytným domem.

Materiál při stavbě budov byl kámen a pálené cihly. Než se však přistoupilo k vlastní stavbě domu, bylo nutno upravit terén, který byl v mnoha případech svažitý. Vyrovnával se tak zvanými „tarasy“ – kamennými zdmi.[22]

Cyklotrasy

V okolí Dukovan nebo přímo jimi prochází několik cyklotras:[12]

Na trase je několik napojení na cyklostezky do mnoha směrů.

Dění v obci

Obecní úřad

Kultura v obci

V obci se nachází kino, které je v letních měsících v provozu.[8] Každoročně se koná tradiční krojovaná pouť se zábavou, výstava drobného hospodářského zvířectva, plesy, Novoroční ohňostroj, různá divadelní představení pro děti a dospělé, vánoční výstavy, různé zájezdy.[8] Na zámku je stálá expozice: Pohádková země od Vítězslavy Klimtové.[8]

Sport v obci

Občanům obce i návštěvníkům slouží bazén a tenisový kurt ve spodní části zámeckého parku. Jezdecký klub poskytuje vyjížďky na koních[8] každoročně se pořádá Cena Vysočiny, jezdecké dny a Hubertova jízda.[8] V obci se nacházejí 2 fotbalová hřiště[8] a víceúčelové hřiště s umělým povrchem.[8] Fotbalový klub pořádá celoročně turnaje.[8] Objekt sokolovny využívá TJ Sokol.[8] ZO Technický sportů pořádá sjezd řeky Jihlavy a střeleckou soutěž.[8]

Politika

Výsledky komunálních voleb

strana 1994
 % / mandát
1998
 % / mandát
2002
 % / mandát
2006
 % / mandát
2010
 % / mandát
INOVACE 2010 22,04 / 3
ODS 45,2 / 4 43,5 / 5 38,9 / 5 37,0 / 6 28,31 / 5
KDU-ČSL 30,5 / 3 17,0 / 2 14,5 / 1 17,9 / 3 10,92 / 1
SNK 21,0 / 2 19,3 / 2 21,7 / 2 22,1 / 3 18,75 / 3
KSČM 20,3 / 2 24,9 / 3 22,9 / 3 19,96 / 3
O. Sysová (KSČM) 3,4 / 0
celkem 9 mandátů 11 mandátů 11 mandátů 15 mandátů 15 mandátů

Představitelé obce

jméno funkce od do
Pavel Oulehla starosta
František Maštalíř starosta (1906) 1919
Václav Veselý (čs.soc.) starosta 1919 1923
František Kopuletý (rep.) starosta 1923 1932
Jaroslav Horký (živn.) starosta 1932 1932
Jaroslav Horký předseda správní komise 1932 1935
Jaroslav Horký (živn.) starosta 1935 1945
Oldřich Blecha (KSČ) předseda MNV 1945 1950
Jan Hrdlička (KSČ) předseda MNV 1950 1950
Oldřich Blecha (KSČ) předseda MNV 1951 1964
František Bartůněk (KSČ) předseda MNV 1964 1971
František Mokrý (KSČ) předseda MNV 1971 1979
Olga Sysová (KSČ) předsedkyně MNV 1979 1990
Vítězslav Jonáš (OF, ODS) starosta 1990 2006
Vítězslav Jonáš (ODS) senátor ČR – obvod Třebíč 2006 2012
Miloš Kudera (ODS) starosta 2006 2010
Miroslav Křišťál (INOVACE 2010) starosta 2010

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f g h i j k Alfons Fibich- farář v Dukovanech, opis tiskopisu „Dukovany a hrad Rabštýn, vydáno 1909
  5. a b c Pavel Koštuřík, Jaromír Kovárník, Zdeněk Měřínský, Martin Oliva. Pravěk Třebíčska. Muzejní a vlastivědná společnost Brno 1986
  6. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  7. ČERNÝ, Kamil. Lepší než mezi salámy. Dvě obce převezmou provoz pošty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g h i j k l m n Ivo Pavlík, Lucie Chytilová, Dana Nováková. Otevřená strategie obce Dukovany 2011.Otevřená strategie obce Dukovany 2011
  9. Mikroregion Hrotovicko
  10. dle ČSU (údaje roku 2003)
  11. Strategie rozvoje mikroregionu Hrotovicko
  12. a b c Obec Dukovany: Turistika: Turistické zajímavosti Dukovan a jeho okolí
  13. Obec Dukovany: Historie obce: Dukovany – Vlastivěda Moravská 1916
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  15. Archiv závěrečné práce Kateřina Rázková FF B-HS HI, DU /ff_b/
  16. Obec Dukovany: Kulturní památky: Dukovany – zámek
  17. HOŠEK, Radim. Dva finalisté z Kraje Vysočina v soutěži DestinaCZe. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  18. red. Na zámek se vracejí původní okenice. Horacké Noviny [online]. YASHICA, 2016-07-21 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  19. a b c d Obec Dukovany: Kulturní památky: Dukovany – sochy
  20. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Obec Dukovany: Kulturní památky: Dukovany – kříže,
  21. Hlavní myšlenka kompletní diplomové práce je obsažena v pojmu: cesta. Ta začíná u kostela, kdy skrze jednotlivá zastavení křížové cesty dochází ke spojení kostela a hřbitova
  22. a b c d e f g Jiří Cicvárek, článek v časopise „Národopisné aktuality – 1977/2, Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku, vydáno 1977
  23. a b František Gregor, Petr Jičínský. Večeřa, Historie obce Dukovany do r. 2000. Bačice 2009

Literatura

  • FIBICH Alfons- farář v Dukovanech, opis tiskopisu „Dukovany a hrad Rabštýn, vydáno 1909
  • KOŠTUŘÍK Pavel, Jaromír Kovárník, Zdeněk Měřínský, Martin Oliva. Pravěk Třebíčska. Muzejní a vlastivědná společnost Brno 1986
  • Národopisné aktuality Jiří Cicvárek, článek v časopise „Národopisné aktuality – 1977/2, Záchranný výzkum tradičního stavitelství na Moravskokrumlovsku, vydáno 1977
  • Mikroregion Hrotovicko dostupné online
  • SAMEK Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska 1., vydalo Academia 2003
  • František Gregor, Petr Jičínský. Večeřa, Historie obce Dukovany do r. 2000. Bačice 2009
  • DVORSKÝ František. Hrotovský okres. Brno : Musejní spolek, 1916. 336 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis.) S. 266–268.
  • Academia. Obce a sídla: N–Ž. Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Nováková, Božena. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Academia, 1991. 624 s. ISBN 80-200-0317-7
  • Zpravodaj obce Dukovany, 2009
  • KHOR Josef: Zápisky pamětníka, nevydáno, ruční zápis
  • Ivo Pavlík, Lucie Chytilová, Dana Nováková. Otevřená strategie obce Dukovany 2011.Otevřená strategie obce Dukovany 2011

Související články

Externí odkazy

Kulturní a zájmová sdružení a spolky

Externí mapové podklady obce Dukovany

Historické mapy obce Dukovany
Historické katastrální mapy obce Dukovany
Historické a současné ortofotomapy a satelitní mapy obce Dukovany
Geologické a hydrogeologické mapy obce Dukovany