Přeskočit na obsah

Duchoslav Panýrek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. MUDr. Duchoslav Panýrek
Rodné jménoDuchoslav František Antonín Panýrek
Narození19. ledna 1867
Rokycany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. prosince 1940 (ve věku 73 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, lékař, chirurg, básník a překladatel
Oceněnířád sv. Sávy
RodičeJan Duchoslav Panýrek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Duchoslav Panýrek (19. ledna 1867 Rokycany[1]27. prosince 1940 Praha) byl český chirurg, docent nauky o první pomoci, překladatel, redaktor, beletrista a básník.[2][3]

Jeho otcem byl učitel, autor epigramů, básník a překladatel Jan Duchoslav Panýrek (1839–1903), matkou Kateřina Panýrková-Jansová (1831). Měl dva sourozence: Otokara (1864–1879) a Zdenku (1865). Oženil se s Marií Hudcovou (1868), se kterou měl dcery Jarmilu Plockovou (1897) a Olgu Kozákovou (1900). Podruhé se oženil s Eliškou Hospodskou roku 1937.[1]

V letech 18781885 studoval gymnázium v Hradci Králové. Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal v roce 1895 titul doktora všeobecného lékařství (jako promotor podepsán profesor MUDr. Josef Reinsberg).

V letech 18961899 působil jako operační elév české chirurgické kliniky prof. Karla Maydla, od roku 1899 působil v Praze již jako samostatný chirurg. Od roku 1909 působil jako soukromý docent nauky o první pomoci na české technice (dnešní ČVUT) v Praze. Byl též vedoucím školních lékařů hlavního města a lékařem Národního divadla. Roku 1934 se stal městským zdravotním radou.

Vyvíjel organizační, osvětovou a přednáškovou aj. činnost v lékařských organizacích, ve Svatoboru, Spolku českých spisovatelů beletristů Máj a Nakladatelském družstvu Máje. Byl nositelem srbského řádu sv. Sávy IV. a III. třídy. V Praze II. bydlel na adrese Sokolská 68.[4]

Hrob Duchoslava Panýrka na hřbitově v Pouchově

Zemřel 27. prosince 1940 v Praze. Pohřben byl na hřbitově v Pouchově u Hradce Králové.

Redigoval lékařské časopisy, sborníky a příručky, psal causerie a fejetony. Je autorem mnoho knih s lékařskou tematikou pro širší veřejnost a pro mládež a zasloužil se tak o popularizování zdravotnických znalostí a zdravotnictví vůbec. Věnoval se překladům z francouzštiny, polštiny, němčiny, aj.

Publikoval pod pseudonymy: Bajraktar, Jan Černý, Václav Černý, Kerýnap, Jaroslav Květ, Jiří Lípa, Alexander Mrak, Alexander Mráz.

Výběr díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Poučení o choleře (1891)
  • Zdravověda: kniha pro každého (1896)
  • Od Něvy po Kuru (1901) – knižní soubor cestopisných causerií
  • Domácí lékař: lékař, rádce zdravých i chorých (1902)
  • Znamení (1904) – poctěno cenou Turkovou
  • Katechismus první pomoci (1905) – poctěno cenou Turkovou
  • Než přijde lékař: na paměť nemocným pro první chvíle (1905)
  • Zdravotnické epištoly pro lid (1905)
  • Kalendář zdraví: řada úvah o zdraví a chorobě se zřetelem k ročním dobám (1908)
  • Lékařské epištoly (1908)
  • Choroby lidu a jak o nich soudí lékaři (1913)
  • Slovník lékařský: Josef Císler; spolupracovníci Duchoslav Panýrek aj. 1914 a 1921 – poctěno cenou spolku českých lékařů
  • Encyklopedie praktického lékaře: abecední slovník současného lékařského vědění (1939)
  1. a b Rokycany 16 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  2. D. Borek: Dějiny Rokycan v datech 1801-1900. encyklopedierokycan.wz.cz [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  3. Medvik: Panýrek, Duchoslav. www.medvik.cz [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  4. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 321. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRABŠA, F. S. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, Rosendorf, 1923. Kapitola heslo Panýrek, Duchoslav, s. 103–104. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]