Duchcov (zámek)

Zámek Duchcov
	Zadní průčelí duchcovského zámku
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Ulrico Aostalli de Sala, Jean-Baptiste Mathey
Přestavba	od roku 1714 František Maxmilián Kaňka
Stavitel	Kaplířové ze Sulevic
Další majitelé	Lobkovicové; Valdštejnové; český stát
Poloha
Adresa	Duchcov, Česko
Ulice	Náměstí Republiky v Duchcově
Souřadnice	50°36′8″ s. š., 13°44′39″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42647/5-2582 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.zamek-duchcov.cz
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Duchcov je barokní zámek s klasicistní úpravou z počátku 19. století v Duchcově na severu České republiky. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1] Při zámku funguje Galerie Giacomo.

Historie

První písemná zmínka o duchcovské tvrzi pochází z roku 1385. Toto nejstarší panské sídlo roku 1425 vyhořelo a nebylo obnoveno. Přímým předchůdcem zámku byla tvrz, kterou nechal postavit Pavel Kaplíř ze Sulevic po roce 1473, kdy Kaplířové ze Sulevic získali Duchcov do svého držení a roku 1491 do něj přenesli sídlo panství z Rýzmburka.^[2]

Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1584. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů Ulrica Aostalliho.^[2] V letech 1675–1685 byly další přestavby podle plánů architekta Jeana-Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marc Antonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie).

Sochařská výzdoba kostela byla zničena při požáru v květnu 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Pocházela z dílny Matyáše Bernarda Brauna a patřila významným dílům tohoto autora. Její kvality dnes dokládají pouze dochované fotografie.

Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, financovaná arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomis.

Pohled na duchcovský zámek z věže kostela Církve československé husitské

Od léta 1714 vedl přestavby František Maxmilián Kaňka. Kaňka upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem „Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů“.

Navazující zámeckou francouzskou zahradu s bazény, vodotrysky, bohatě osázenými, ornamentálně řešenými záhony a množstvím mytologických soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, navrhl Jan Ferdinand Schor.

V prostoru zahrady byl vybudován také pozoruhodný barokní panský špitál s ústřední osmibokou kaplí Nanebevzetí Panny Marie, která byla vyzdobena cennou nástropní malbou V. V. Reinera a alegorickými sochami Matyáše Bernarda Brauna. Špitál byl pro značnou zchátralost a pod záminkou nikdy nerealizované těžby uhlí v roce 1958 demolován. Reinerova malba a Braunovy sochy byly však přeneseny do nově vybudovaného pavilonu projektovaného Janem Sokolem.

U sousoší Kalvárie v zámecké zahradě končila zaniklá Křížová cesta.

Počátkem 19. století byl zámek klasicistně upraven. Zahrada byla změněna na romantický anglický park. Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921. Zámek je otevřen veřejnosti.

Zajímavosti

Mezi lety 1785 a 1798 zde jako knihovník působil Giacomo Casanova, který zde sepsal své paměti zemřel jako osamělý 4. června 1798.

Při státním zámku funguje Galeria Giacomo, která například v červnu 2008 nabídla výstavu gobelínů, kreseb a grafiky Evy Brodské.^[3] V historické zbrojnici jsou erby rodů, které na zámku žily, od Hrabišiců po Valdštejny.

V první polovině září 2008 se zde natáčela scéna filmu Jindřich IV.

Galerie

Kostel Zvěstování Panny Marie, který sousedí se zámkem
Brána zámku
Socha v levé části nádvoří
Barokní socha svatého Václava v levé části nádvoří zámku
Čestný dvůr duchcovského zámku, na pilířích mytologické sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna (zleva: Minerva, Héraklés zápasící s hydrou, Herakles zápasící s nemejským lvem, Mars, po roce 1720)
Socha Minervy při vchodu do Duchcovského zámku
Zahradní průčelí duchcovského zámku

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 154850 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 106–107.
↑ Teplický deník. [s.l.]: Deník, 2008-06-18.

Související články

Seznam zámků v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Duchcov na Wikimedia Commons
Oficiální stránky Zámku Duchcov
Dobové fotografie, popis a další dokumentace demolovaného zámeckého špitálu

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 154850 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[andel-2] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 106–107.

[denik-3] Teplický deník. [s.l.]: Deník, 2008-06-18.

[1]

[2]

[3]