Drysvjaty
| Drūkšiai | |
|---|---|
jezero Drūkšiai (Drysvjaty) u vsi Tilžė v Litvě
|
|
 |
|
| Rozměry | |
| Typ | morénové jezero |
| Rozloha | 44,79 km² |
| Délka | SZ - JV 10,4 km |
| Šířka | 9,9 km |
| Objem | 0,370 km3 |
| Povodí | 613 km² |
| Max. hloubka | 33,3 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 141,6 m |
| Pobřeží | 60,5 km |
| Přítok vody | 11: Apyvardė, Smalva, Gulbinė, Ričia, Karosinė a další |
| Odtok vody | Prorva |
| Ostrovy | 10: Pilies (21 ha), Liepinė, Pušinė, Ulavis a další |
| Oblast: Kraj |
Vitebská oblast Utenský kraj |
| Státy |  Bělorusko,  Litva
|
| Souřadnice: | 55° 37′ 17″ s. š., 26° 36′ 21″ v. d. |
| Světadíl | Evropa |
Drysvjaty (litevsky Drūkšiai, bělorusky Дрысвяты nebo Дрысьвяты, rusky Дрисвяты) je jezero v Litvě a v Bělorusku (Braslavský okres Vitebské oblasti), 2 km na jih od litevsko-lotyšské státní hranice. Má rozlohu 44,79 km², z čehož je v současnosti 10 km² na území Běloruska; do roku 1997, kdy byla podepsána smlova mezi Litvou a Běloruskem o státní hranici Litvě náleželo 99,4 % plochy a jen 253 ha náleželo Bělorusku. Průměrná hloubka je 7,6 m. Průhlednost vody je v létě 7,8 m. Maximální hloubky dosahuje 33,3 m. Koncentrace minerálních solí: 221-274 mg/l. Rozkládá se na severovýchodním okraji Baltského pojezeří, je morénové a má lopatkový tvar.
Obsah |
Pobřeží [editovat]
Pobřeží je značně členité s množstvím valounů. Výška břehů dosahuje 15 m. Poloostrovy (na jihu): Drūkšių, Serbiejiškės, Grikiniškės pusiasalis. Zálivy: (na jihu): Drūkšių, Šaškų, Grikiniškės įlanka, (na severu): Tilžės a Garšvinės įlanka. Nedaleko je město Visaginas.
Vodní režim [editovat]
Přitéká do něj 11 malých potoků a odtéká z něj řeka Prorva, která je přes jezero Obloje a řeku Drūkša spojená s řekou Dysnou (levý přítok Západní Dviny).
Využití [editovat]
Regulovaný odtok z jezera využívá hydroelektrárna "Přátelství" (Draugystės) (nedaleko vsi Drysvjaty (Bělorusko), která byla roku 1953 postavena spoluprací kolchozů Litvy, Lotyšska a Běloruska, které tehdy ještě byly republikami Sovětského svazu. Při její stavbě se zvýšila hladina jezera a jeho odtoku Prorva o 30 cm. Na jihovýchodním břehu se nachází Drysvjatský park. V jezeře žije mnoho druhů ryb.
Turizmus [editovat]
Pro velkou rozlohu jezera se tvoří veliké vlny a také mlha, z toho důvodu se přísně nedoporučuje plavat daleko od břehu nebo se plavit malými nebo nedostatečně vybavenými plavidly. Protože je jezero v litevsko-běloruském pohraničí, pokud v něm chcete rybařit nebo plavat, musíte se zaregistrovat u pohraniční služby.
Ignalinská atomová elektrárna [editovat]
V roce 1982 byla vedle jezera postavena Ignalinská jaderná elektrárna.
Ekologie [editovat]
Voda jezera je používána ke chlazení agregátů elektrárny. Následkem toho po spuštění elektárny teplota vody v jezeře stoupla o 2 - 3 °C a značná část jezera nezamrzá ani v nejtužších zimách. Za rok se z jezera vypaří průměrně 600 mm vody. Má se za to, že díky zvýšení teplotě vody v jezeře rychleji rostou ryby. Kvůli blízké jaderné elektrárně je neustále monitorována radioaktivita vody v jezeře. Od prvních měření až dosud nebyla nikdy zaregistrována zvýšená radioaktivita, radioaktivita vždy odpovídala přirozené přírodní úrovni záření (pozadí).
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Дрисвяты“.
