Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhý dodatek americké ústavy
Listina práv USA

Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických (Second Amendment to the United States Constitution) zaručuje občanům držet a nosit zbraně a vytvářet milice. Společně s dalšími devíti dodatky je součástí Listiny práv, která vzešla platnosti 15. prosince 1791.

Text[editovat | editovat zdroj]

A well regulated Militia, being necessary to the security of a free State, the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed.

Do češtiny přeloženo jako: Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druhý dodatek je nejkratším a také nejsrozumitelnějším dodatkem ústavy Spojených států. Říká že lidé mají právo vlastnit zbraně a vytvářet milice. Toto právo nesmí být omezováno na státní ani federální úrovni. Byl sepsán, aby v případě, že by nastoupila tyranská vláda, která by se pokusila omezovat základní práva lidu a kterou by se nepodařilo odvolat skrze politický proces, ji mohli občané svrhnout za použití zbraní. Zbraně v rukou spořádaných občanů současně slouží jako jakási protiváha státní a federální ozbrojené moci.

Socha Minutemana, člena dobře vycvičené milice, symbol Druhého dodatku ústavy Spojených států Amerických

Význam regulovaných milicí[editovat | editovat zdroj]

Slovo regulated (regulované, řízené, udržované) v kontextu druhého dodatku znamená disciplinované a trénované. Nemá to tedy nic společného podřizování federálním autoritám. Raní angličtí osadníci v období před přijetím ústavy Spojených států nahlíželi na právo držet a nosit zbraně a na právo ustavovat milice jako významné k těmto účelům:[1][2][3][4][5][6][7][8]

  • oprávnění lidu ustavovat milice;
  • podílení se na ochraně práva;
  • svržení tyranské vlády;
  • odvrácení invaze;
  • potlačení povstání;
  • usnadnění přirozeného práva na sebeobranu.

Omezení práv po občanské válce[editovat | editovat zdroj]

Po americké občanské válce bývalý otroci dostali stejná práva jako bílé obyvatelstvo, která jim zaručoval 14. dodatek. Většina jižních států se jim toto právo pokusila omezit, ale protože nemohli svoje zákony napsat vyloženě rasisticky, volily různé okliky jak toho docílit. Omezily prodej levných zbraní, které si mohli černoši dovolit a naopak drahé, bývalé vojenské zbraně si mohlo dovolit pouze bílé obyvatelstvo.¨

Související zákony[editovat | editovat zdroj]

Poloautomatická puška AR-15, nejpoužívanější zbraň na sport a sebeobranu v USA

Národní zbraňový zákon (National Firearms Act)[editovat | editovat zdroj]

Tento zákon, schválený 26. června 1934 měl regulovat zvláště nebezpečné zbraně, v té době spojované s organizovaným zločinem, zejména plně automatické zbraně, tlumiče ale také brokovnice a pušky s velmi krátkou hlavní. Na tento zákon reagoval černý trh, který bez větších problémů dokázal zásobovat zločince právě těmito zakázanými zbraněmi.[zdroj?]

Zákon o kontrole zbraní (Gun Control Act)[editovat | editovat zdroj]

Tento zákon, přijatý 22. října 1968 zakazuje určitým lidem, jako například osobám odsouzeným za požívání návykových látek, domácí násilí atp. držet a nosit zbraně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Second Amendment to the United States Constitution na anglické Wikipedii.

  1. Hardy, p. 1237. "Early Americans wrote of the right in light of three considerations: (1) as auxiliary to a natural right of self-defense; (2) as enabling an armed people to deter undemocratic government; and (3) as enabling the people to organize a militia system."
  2. Malcolm, "That Every Man Be Armed," pp. 452, 466. "The Second Amendment reflects traditional English attitudes toward these three distinct, but intertwined, issues: the right of the individual to protect his life, the challenge to government of an armed citizenry, and the preference for a militia over a standing army. The framers' attempt to address all three in a single declarative sentence has contributed mightily to the subsequent confusion over the proper interpretation of the Second Amendment."
  3. Levy, p. 136.
  4. Merkel and Uviller, pp. 62, 179 ff, 183, 188 ff, 306. "[T]he right to bear arms was articulated as a civic right inextricably linked to the civic obligation to bear arms for the public defense."
  5. Spitzer, pp. 155–9.
  6. Dulaney, p. 2.
  7. Bogus, Carl T. (editor); Bellesiles, Michael A. (contributor)(2001). The Second Amendment in Law and History: Historians and Constitutional Scholars on the Right to Bear Arms. New Press, The, 67–69, 239–240. ISBN 1565846990. 
  8. Merkel and Uviller, pp. 62, 179 ff, 183, 188 ff, 306.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]