Druhé bydlení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chaty jsou jedním z hlavních objektů druhého bydlení

Druhé bydlení, někdy též sekundární bydlení, je odborný termín označující obytné objekty (chaty, chalupy, apartmány) sloužící pro individuální rekreaci.[1] Může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který majitel nevyužívá jako trvalé bydliště.[2] Klasickým příkladem druhého bydlení je chataření a chalupaření. V Československu došlo k rozvoji druhého bydlení od 60. let 20. století[2] a nárůst významu tohoto fenoménu podle Vilímka (1996) „souvisí se změnami ve způsobu života (rozšiřování volného času) a se změnami funkcí ve venkovském osídlení.“[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VILÍMEK, Vít a kolektiv. Zeměpisný slovníček. Praha : Česká geografická společnost, 1996. 55 s. ISBN 80-901942-6-5. S. 10.  
  2. a b Češi si druhé bydlení pořizují kvůli odpočinku, cizinci jako investici [online]. Peníze.cz, 2007-03-16, [cit. 2010-02-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]