Drslavici

Drslavici či Drslavicové byli velmi starý český šlechtický rod, jenž měl ve 12. až 13. století v držení rozsáhlé majetky v západních a jihozápadních Čechách. Rod vymřel počátkem 15. století. Od Drslaviců odvozovali svůj původ Černínové z Chudenic. Častěji než jméno "Drslav" (např. Drzlau) se vyskytuje celé jméno s významem "Držislav" (např. Drisizlau u nás již roku 1062 a v Chorvatsku Dirzislaus již v 10. století).

V čele Drslaviců bývali od 2. poloviny 13. století pánové z Risenberka/Rýzmberka a mezi těmito pošlost skalská, která po svém sídle Švihově Švihovskými z Risenberka se nazývala a r. 1720 vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na Vřeskovicích se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova se připomíná r. 1339; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku 1385 a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku 1392. Přeštice smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. 1238 maltézskému řádu; Skočice, Poříčí, Jinín a Roupov drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech 1320-1339, ale již v druhé polovici 14. století vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic, kteří černé pruhy na zlatém' štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václavem Uličkou z Ulic brzo po r. 1576 vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a Stachové z Hrádku byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v 16. století.

Významní členové ve státních službách

Drslavici zastávali úřady nejen na Plzeňsku, byli i v nejvyšších zemských hodnostech. Nejprve se v letech 1160-89 stal Drisizlai urbis prefecti Pelzenne, Drslav praefectus urbis Pelzen, Sezema byl v roce 1175 a 1176 praefectus de Plizen. Černín byl v letech 1205-12 nejvyšší komoří, tentýž úřad v letech 1279-82 zastával i Děpolt z Risenberka. Významného postavení dosáhl Břeněk z Risenberka, který byl v letech 1396-97 nejvyšší sudí zemský, stejný úřad držel v letech 1479 až 1504 i Půta z Risenberka. Patrně nejvýznačnějšího postavení z tohoto rodu dosáhla Vilém mladší z Risenberka, který byl nejvyšším komorníkem za králů Jiřího a Vladislava až do své smrti roku 1479.

Erb

Erb Drslaviců, měl zlatou čarou svisle rozdělený štít - vlevo červený, v pravé polovici štítu tři vodorovné modrobílé pruhy (tzv. polotrojříčí značící řeky Otavu, Úhlavu a Vltavu), obdobný erb s jinými barvami používají dosud hrabata Černínové z Chuděnic.

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
• Žampachové z Potštejna

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Drslavici“ Ottova slovníku naučného , jehož autorem je August Sedláček.

Externí odkazy

• [1] Rozrod Drslaviců - Památky archeologické, Svazek 15, str. 81