Dravci
 Dravci | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) Vieillot, 1816 |
| Čeledě | |
| |
| Sesterská skupina | |
| kondoři (Cathartiformes) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řád dravci (Accipitriformes) zahrnuje asi 225 druhů ptáků, kteří jsou přizpůsobeni k lovu živé kořisti. Mezi typické znaky dravce patří hákovitě zahnutý zobák, ostré drápy a silná, široká křídla. Kořist hledají ve dne, pomocí zraku.
Charakteristika dravců
Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak i velcí ptáci s rozpětím křídel přes 2 metry. Jejich charakteristickým znakem je špičatý, zahnutý zobák a ostré drápy, tedy přizpůsobení k lovu živé kořisti. Kořist loví ve dne a k jejímu nalezení používají zrak. Především ostrost jejich vidění je několikanásobně vyšší než u člověka, takže jsou schopni spatřit kořist z větší vzdálenosti. Jejich čich je slabý.
Dravci jsou dlouhověcí ptáci, jestřábovití se dožívají přes 30 let. Jsou monogamní, oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice krmí mláďata. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit, uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také, pokud jsou ptáci na hnízdě rušeni.
Mladí dravci dospívají velmi dlouho, až 3 roky. Teprve poté jsou schopni rozmnožování.
Kladení vajec
Menší druhy dravců – obdobně jako u většiny jiných zvířat – mívají větší snůšky, kratší dobu inkubace vajec a jejich mláďata pobývají kratší dobu v hnízdě. Malý počet druhů snáší jen dvě vejce, ale vychovává jen jedno mládě – první vyklubané mládě zabije nebo vystrčí z hnízda druhorozené.
Klasifikace
Tradičně se k dravcům řadilo pět čeledí ptáků (sokolovití, jestřábovití, orlovcovití, hadilovovití a kondorovití) a řád se nazýval Falconiformes (podle sokola, Falco). Podle nových fylogenetických studií (cca od roku 2006) se však sokoli oddělili do samostatného řádu, neboť jsou příbuzní papouškům a pěvcům, pro zbylé čeledě dravců se nyní používá název řádu Accipitriformes. Do řádu dravců či jeho těsné blízkosti jakožto sesterská skupina se řadí kondoři (Cathartiformes), i když se objevily také studie, že ve skutečnosti mají mnohem blíže k brodivým, jako jsou čápi.[1] Kromě testů DNA a morfologických znaků (např. dlouhé, úzké a průchodné nozdry, tzv. nares perviale, které mají ještě dytíkovití) je to třeba i fakt, že stejně jako brodiví si kálejí na nohy, aby se ochladili odpařující se vodou (tzv. urohydróza).
Zatím také není jasné, jestli jsou orlovci dostatečně rozdílní na to, aby měli svou vlastní čeleď, orlovcovití, nebo jestli jsou naopak dostatečně podobní, aby mohli být začleněni v čeledi jestřábovití.
Přestože by se mohlo zdát, že dravci jsou příbuzní se sovami, není tomu tak. Sovy jsou blízké příbuzné lelků a jejich podobnost s dravci je zapříčiněna způsobem života, tj. jejich přizpůsobení k lovu.
Lidé a dravci
Dravci jsou oblíbeným heraldickým zvířetem a symbolem síly, ale také jsou mnohdy vnímáni jako škodná, která zabíjí drobnou lovnou zvěř. Nehledě na to, že většina druhů dravců žijících běžně v ČR se živí především hlodavci, ilegální odstřel velkých dravců (orel mořský) může mít negativní vliv na celou jejich populaci, v důsledku pomalého rozmnožování těchto ptáků.
Související články
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dravci na Wikimedia Commons - Systém dravců – taxonomicon (anglicky)
