Drahomíra ze Stodor
| Drahomíra ze Stodor | ||
|---|---|---|
| Česká kněžna | ||
 |
||
| Kněžna Drahomíra | ||
| Narození | kolem 877? 890? | |
| Úmrtí | po 935 | |
| neznámé | ||
| Předchůdce | Svatá Ludmila? | |
| Následník | Biagota? | |
| Panovník | Vratislav I. | |
| Potomci | Svatý Václav Boleslav I. |
|
Drahomíra ze Stodor (kolem r. 890, podle jiných zdrojů r. 877 – po 935) byla manželkou Vratislava I. a českou kněžnou.
Drahomíra pocházela ze Stodoranského knížectví (Stodorané − kmen Polabských Slovanů). Stodorané byli pohané, tj. nepokřtění (nepřijali křesťanství). Za Vratislava se provdala zřejmě roku 906 a v té době je také pokřtěna. Narodilo se jí šest dětí, dva synové a čtyři dcery, ovšem pokud došlo ke sňatku později, mohla být Drahomíra matkou pouze jeho mladších dětí.
Obsah |
Svatá Ludmila a Drahomíra ze Stodor[editovat]
Po Vratislavově smrti v roce 921 se Drahomíra dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Drahomířina manžela Vratislava vychovávala jeho syny Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.
Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené.
Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy, družiníky kněžny Drahomíry.
Regentka[editovat]
Za nedospělého syna pak Drahomíra vládla jako regentka. Již v roce 925 se ale moci ujal mladý Václav, ten pak matku na nějaký čas vykázal mimo knížecí dvůr (buď byla uvězněna na Budči nebo vyhnána ze země, pravděpodobně pro podezření, že usiluje o život Václavovi). Václav nakonec ale Drahomíru přijal zpět k pražskému dvoru, ale Drahomíra již nenabyla žádného podílu na vládě. V této době možná nechala na Tetíně, kde byla zavražděna a pochována Ludmila, na znamení svého pokání vybudovat kostel zasvěcený sv. Michalovi.
Je pravděpodobné, že Drahomíra žila v blízkosti syna Boleslava na jeho nově zbudovaném hradě v dnešní Staré Boleslavi. Svědčí o tom zápisy středověkých legendistů. Je známo, že Drahomíra byla přítomna Václavovu zavraždění na Staré Boleslavi zřejmě 28. září 935, kdy prý patřila mezi Václavovy věrné. Postarala se o přenesení zavražděného knížete do kostela. Prý jí bylo usilováno o život a zmizela kamsi do Charvát.
V dnešní době mají nositelky tohoto jména jmeniny (nebo též svátek) 18. července.
Drahomíra v kultuře[editovat]
Postava kněžny Drahomíry se vyskytuje v řadě uměleckých děl věnovaných především svatému Václavu nebo svaté Ludmile. Hlavní úlohu hraje například:
- ve hře Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové Josefa Kajetána Tyla (1848)
- v opeře Drahomíra Františka Škroupa (1848)
- v opeře Drahomíra Karla Šebora (1867)
Literatura[editovat]
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. 1. vyd. Praha : X-Egem, 1996.
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O Drahomířině propasti na Hradčanech, s. 21-23.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 130.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha : Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 355–356.
Externí odkazy[editovat]
- Busta Drahomíry, matky sv. Václava author: Ivo Durec (foto)
- Článek o Drahomíře a jejích vnučkách, Doubravce a Mladě
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Svatá Ludmila? |
asi 906 - 921 Drahomíra ze Stodor |
Nástupce: Biagota? |
