Hrabství Down

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Down (hrabství))
Hrabství Down
Hrabství Down – znak
znak
Hrabství Down – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoDownpatrick
Souřadnice
Rozloha2 448 km²
Časové pásmoUTC±00:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel531 665 (2011)
Hustota zalidnění217,2 obyv./km²
Správa regionu
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Vznik16. století
Oficiální webdiscovernorthernireland.com/destinations/county-down
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabství Down (anglicky County Down, irsky Contae an Dúin, skotsky Coontie Doon či Countie Doun) je jedno ze šesti hrabství Severního Irska patřící do bývalé irské provincie Ulster.

Geografie a demografie[editovat | editovat zdroj]

Hrabství hraničí s hrabstvím Antrim na severu a s hrabstvím Armagh na západě. Východní pobřeží omývá Irské moře.

Rozloha hrabství činí 2466 km² a žije v něm 531 665 obyvatel (2011). Hlavním městem hrabství je sice Downpatrick (10 822 obyvatel), ale největším městem je bezesporu Bangor (60 000 obyvatel). Ještě větší je Belfast, ten však jako hlavní město Severního Irska není administrativní součástí hrabství Down. Dalšími významnými městy na území hrabství jsou Banbridge, Comber, Dromore, Dundonald, Holywood, Newtownards a Newry.

Pamětihodnosti hrabství[editovat | editovat zdroj]

Na území hrabství se nachází velké množství různých hradů, zámků a tvrzí.

Bangor Castle[editovat | editovat zdroj]

Bangor Castle

Bangor Castle byl postaven až v roce 1852 sirem Robertem Edwardem Wardem v alžbětinsko-jakobínském slohu. Budova má 35 komnat a hudební sál, kde se konají koncerty. Již přes 100 let Bangor Castle slouží jako radnice.

Hillsborough Castle[editovat | editovat zdroj]

Hillsborough Castle byl vystavěn v 18. století prvním markýzem z Downshire, a slouží jako oficiální rezidence britské královny Alžběty II.Severním Irsku. V době, kdy královna není přítomna, používají zámek i ostatní příslušníci královského rodu. Oficiální královskou rezidencí se stala budova až v roce 1920. V roce 1922 prodal Arthur Wills, markýz z Downshiru, objekt britské vládě. V letech 19221972 byl zámek sídlem guvernéra Severního Irska.

Ardglass Castle[editovat | editovat zdroj]

Ardglass Castle vznikl patrně v 15. století a v roce 1790 byl lordem Charlesem Fitzgeraldem rozšířen o jeho západní křídlo, které se neporušeno zachovalo dodnes. Začátkem 19. století byl objekt opuštěn a začal rychle chátrat. V roce 1911 koupil zdevastovaný objekt Francis Joseph Bigger, starožitník z Belfastu, a začal s jeho rekonstrukcí. Pro vysoké finanční náklady se mu to ovšem podařilo pouze zčásti. Dnes se v obyvatelné části hradu vybudovaly prostory „Ardglassovského golfového clubu“. V okolí Ardglassu je možno nalézt ještě další zříceninu Cowd Castle a dvě bývalé tvrze Margaret's Castle a Jordan's Castle, které se rovněž nacházejí v troskách.

Audley's Castle[editovat | editovat zdroj]

Mapa hrabství Down z 80. let 19. století

Zbytek věže kamenného hradu z 15. století je možno najít nedaleko Strangfordu. Objekt zakoupil v 16. století sir John Audley, podle kterého se zbytek hradu jmenuje dodnes.

Castle Bright[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o bývalou tvrz nedaleko Belfastu postavenou na konci 15. či počátkem 16. století, pravděpodobně zemanem (yeoman) Johnem Berwickem (latinský záznam: Ioannes Bervicanus, v tehdejší irštině: Ionis Bervidck).[zdroj?] Kamenná budova vynikala prostotou a jednoduchostí, měla však na tehdejší dobu, poměrně velká okna (proto asi Castle Bright – česky „Tvrz Světlá“) a byla jednopatrová. Přízemí mělo dvě komnaty a první patro pouze jednu, neboť patrně zůstalo nedostavěné. Objekt byl opatřen rovněž věží se střílnami z broušeného pískovce. Z původní tvrze Castle Bright se mimo východní zdi, sahající až do úrovně bývalé střechy, nezachovalo vůbec nic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Acta genealogica ac heraldica: Zpravodaj GHSP, Praha 1980.
  • Bardon, Jonathan: Belfast – An Illustrated History, Belfast 1983.
  • Jope, E. M.: An Archaelogical survey of County Down, Belfast 1966.
  • Mathews, Thomas: The O'Neill's of Ulster, Belfast 1907.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]