Doubrava (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Doubravka (řeka))
Skočit na: Navigace, Hledání
Doubrava
Doubrava u Ronova
Doubrava u Ronova
Základní informace
Délka toku 88,34 km
Plocha povodí 592,4 km²
Průměrný průtok Záboří nad Labem 4,5 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-03-05-001
Pramen
jižně od Radostína
49° 38′ 10,85″ s. š., 15° 52′ 14,49″ v. d.
623,7 m n. m.
Ústí
do Labe u Záboří nad Labem
50° 1′ 40,4″ s. š., 15° 20′ 15,1″ v. d.
195,8 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina, Pardubický kraj,
Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Říční síť Doubravy.png
Povodí a říční síť řeky Doubravy

Doubrava, místně též nazývaná Doubravka,[pozn 1] je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora v České republice. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku řeky činí 88,34 km.[1] Plocha povodí měří 592,4 km².[2][pozn 2]

Obsah

Průběh toku [editovat]

Pramen řeky [editovat]

Pramenná oblast Doubravy se nachází v lesích západně od Velkého Dářka v okolí obce Radostín. Řeka má více pramenů. Jako její hlavní pramen je označován potok pramenící v nadmořské výšce 623,7 m,[1] v rašeliništích jižně od Radostína, který napájí rybníky Doubravníček a Doubravník. Pod těmito rybníky přitéká zleva druhá pramenná větev odvodňující Ranská jezírka. Jako třetí pramenný tok bývá označován Štírový potok vytékající z Malého Dářka, které se nalézá severovýchodně od Radostína.[3] Tento potok posiluje tok zprava nad rybníkem Řeka, který s plochou 43,03 ha je největší vodní plochou v povodí řeky.[1]

Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Ústí do Labe západně od Záboří nad Labem v nadmořské výšce 195,8 m.[1]

Geomorfologické členění
Pohled na rybník Řeka

Geomorfologické členění [editovat]

Pramenná část povodí Doubravy se nachází na rozhraní Bítešské vrchoviny (okrsek Henzlička) a Havlíčkobrodské pahorkatiny (okrsek Dářská brázda). Bítešská vrchovina je podcelkem Křižanovské vrchoviny a Havlíčkobrodská pahorkatina je podcelkem Hornosázavské pahorkatiny. V horní části povodí řeka odvodňuje i menší část Sečské vrchoviny, která je podcelkem Železných hor a malou část Žďárských vrchů, kde se nachází i nejvyšší bod celého povodí, kterým je Kamenný vrch (803 m). Doubrava odvodňuje jeho západní úbočí prostřednictvím Městeckého potoka. Na horním toku řeka protéká Havlíčkobrodskou pahorkatinou a sbírá své vody z okrsků Dářská brázda, Přibyslavská pahorkatina, Sobíňovský hřbet a Chotěbořská pahorkatina. Na středním toku od Libice nad Doubravou řeka odvodňuje východní část Kutnohorské plošiny a západní okraj Sečské vrchoviny. Na dolním toku řeka vtéká do Čáslavské kotliny, která je podcelkem Středolabské tabule. V této části povodí sbírá řeka své vody také v západní části Chvaletické pahorkatiny, která je podcelkem Železných hor.[3]

Nejvyšší vrcholy v povodí [editovat]

Klimatické poměry (E. Quitt, 1971)

Klimatické poměry [editovat]

Povodí řeky Doubravy se nachází v sedmi klimatických oblastech (dle Quitta, 1971), přičemž samotná řeka protéká pěti oblastmi. Nejhornější část toku až po vtok do rybníku Řeka se nachází v chladné oblasti CH7. Horní část toku po Libici nad Doubravou se nalézá v mírně teplých oblastech MT2 a MT3. Střední tok od Libice nad Doubravou až po Žleby se nachází v mírně teplých oblastech MT2 a MT10. Dolní tok od Žlebů až po soutok s Labem protéká mírně teplou oblastí MT10 a teplou oblastí T2. Západní část povodí, především horní tok Brslenky (Čáslavky) a levostranné přítoky Hostačovky na jejím horním toku protékají nejprve studenou oblastí CH7 a poté mírně teplými oblastmi MT7 a MT9.

Klimatické charakteristiky jednotlivých oblastí nacházejících se v povodí Doubravy:[4]

Klimatické charakteristiky CH7 MT2 MT3 MT7 MT9 MT10 T2
Počet letních dnů 10–30 20–30 20–30 30–40 40–50 40–50 50–60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120–140 140–160 120–140 140–160 140–160 140–160 160–170
Počet mrazových dnů 140–160 110–130 130–160 110–130 110–130 110–130 100–110
Počet ledových dnů 50–60 40–50 40–50 40–50 30–40 30–40 30–40
Průměrná teplota v lednu (°C) −3 až −4 −3 až −4 −3 až −4 −2 až −3 −3 až −4 −2 až −3 −2 až −3
Průměrná teplota v červenci (°C) 15–16 16–17 16–17 16–17 17–18 17–18 18–19
Průměrná teplota v dubnu (°C) 4–6 6–7 6–7 6–7 6–7 7–8 8–9
Průměrná teplota v říjnu (°C) 6–7 6–7 6–7 7–8 7–8 7–8 7–9
Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 120–130 120–130 110–120 100–120 100–120 100–120 90–100
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 500–600 450–500 350–450 400–450 400–450 400–450 350–400
Srážkový úhrn v zimním období (mm) 350–400 250–300 250–300 250–300 250–300 200–250 200–300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100–120 80–100 60–100 60–80 60–80 50–60 40–50
Počet dnů zamračených 150–160 150–160 120–150 120–150 120–150 120–150 120–140
Počet dnů jasných 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50

Větší přítoky [editovat]

Největším přítokem Doubravy co se délky toku a plochy povodí týče je říčka Brslenka dlouhá 31,4 km s plochou povodí 100,8 km². Nejvodnějším přítokem je říčka Hostačovka s průměrným průtokem u ústí 0,43 m³/s.

Přehrady a rybníky [editovat]

Na horním toku řeky se nacházejí rybníky Doubravníček, Doubravník, Řeka a Ranský rybník. Dále jsou vodou z řeky pomocí přivaděčů napájeny rybníky Pobočný, který se nachází jižně od Ždírce nad Doubravou a rybník Stavenov mezi Libicí nad Doubravou a Novou Vsí u Chotěboře. Níže po proudu na 40,4 říčním kilometru vzdouvá její vody Vodní nádrž Pařížov, jejímž účelem je částečná ochrana před povodněmi, zajištění minimálního zůstatkového průtoku a energetické využití.[5]

Základní údaje o vodní nádrži Pařížov:

  • Hladina stálého nadržení: 309,31 m n.m.
  • Maximální zásobní hladina: 314,83 m n.m.
  • Kóta přelivu: 324,03 m n.m.
  • Maximální retenční hladina: 324,81 m n.m.
  • Koruna hráze: 325,90 m n.m.

Vodní režim [editovat]

Divoké údolí Doubravy pod Sokolohrady
Hráz vodní nádrže Pařížov
Doubrava ve Žlebech
Řeka na dolním toku u Habrkovic

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Doubravy (m³/s) ve stanici Žleby:[6]

Průměrné měsíční průtoky Doubravy (m³/s) ve stanici Žleby v roce 2011:[6]

Hlásné profily:[7][8][9]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Bílek 71,30 65,50 km² 0,73 m³/s 60,9 m³/s
Pařížov 40,40 201,13 km² 1,61 m³/s 127,0 m³/s
Žleby 23,80 381,73 km² 2,87 m³/s 229,0 m³/s

Historické povodně [editovat]

Povodeň v roce 1883 [editovat]

Tuto povodeň způsobila průtrž mračen v horní části povodí Doubravy, která 20. června 1883 způsobila protržení hráze dnes již zaniklého rybníka v Bílku, jehož plocha činila 29,3 ha.[10] Tato povodeň posílena vodou z protrženého Bíleckého rybníka zvedla hladinu Doubravy ve Žlebech o 3 metry nad normální hladinu.[10][pozn 3]

Povodeň v roce 1897 [editovat]

Velká povodeň na horním a středním toku řeky způsobila řadu škod a byla podnětem k výstavbě přehrady u Pařížova. Během 29. července 1897 napršelo v povodí Doubravy nad Pařížovem průměrně 68 mm srážek. Průtok řeky u Pařížova dosahoval dle výpočtu (plocha povodí 202 km²) zhruba 120 m³/s[11] a blížil se hranici stoleté vody, která v tomto úseku činí 127 m³/s.[8] Hladina Doubravy ve Žlebech se zvedla o 5 metrů nad normál.[12][pozn 3]

Povodeň v roce 1908 [editovat]

Historicky největší doložená povodeň na Doubravě proběhla v odpoledních a večerních hodinách dne 23. května 1908, kdy vodočet ve Žlebech ukazoval 400 cm.[9] Tato povodeň byla charakterizována velmi rychlým vzestupem hladiny řeky a krátkou dobou povodňové vlny. Po 14. hodině toho dne se ve Žlebech spustila průtrž mračen a následné krupobití. Již po 18. hodině se řeka vylévala z břehů a o dvě hodiny později byla její hladina v obci 7 metrů nad normálem.[10][pozn 3] Povodeň, která si ve Žlebech vyžádala jednu oběť, způsobila velké materiální škody. Bylo zde zaplaveno 20 domů a cukrovar. Dále vodní živel strhl lávky a mosty, odnesl pilu a utrhl mlýnské kolo. Poškozen byl i železniční most, v důsledku čehož byla zastavena na dlouhou dobu doprava na místní trati. Rozsáhlé škody řeka způsobila i v Ronově nad Doubravou, Vrdech a Zbyslavi, kde zatopila 14 domů.[10]

Povodeň v roce 2002 [editovat]

Tato povodeň proběhla v polovině srpna 2002, kdy 14. srpna dosáhla hladina řeky na vodočtu ve Žlebech 304 cm.[9] Řeka způsobila řadu škod především na dolním toku v okolí Vrdů a Zbyslavi.

N-leté průtoky v Bílku:[7]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 5,06 16,2 23,5 47,2 60,9

N-leté průtoky v Pařížově:[8]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 11,2 34,8 50,1 99,1 127

N-leté průtoky ve Žlebech:[9]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 23,4 68,0 95,7 182,0 229,0

Obce podél toku řeky [editovat]

Zajímavosti [editovat]

Radostínské rašeliniště

Radostínské rašeliniště [editovat]

Jedná se o rozlehlé bifurkační rašeliniště v pramenné části povodí, z něhož voda odtéká dvěma směry. Část vod teče na severozápad a prostřednictvím Štírového potoka je odváděna dále do řeky Doubravy. Štírový potok vytékající z Malého Dářka bývá označován jako její třetí pramen.[3] Druhá část vod odtéká na jih k Velkému Dářku, které náleží k povodí řeky Sázavy. Mocnost rašeliniště dosahuje až 570 cm.[13] Radostínské rašeliniště bylo v roce 1987 vyhlášeno národní přírodní památkou.

Vodopády na Doubravě a v jejím povodí [editovat]

Vodopád pod soutěskou Koryto

Ve skalnatém údolí pod osadou Bílek se na konci soutěsky nazývané Koryto nachází 2,5 m vysoký vodopád, jehož průměrný průtok dosahuje 0,73 m³/s,[14] což jej řadí mezi 6 nejvodnějších vodopádů na území České republiky.[15] Kromě tohoto tzv. Velkého vodopádu se výše proti proudu nalézají ještě dva menší. První z nich, zhruba 2 m vysoký vodopád, se nachází v samotné soutěsce. Druhý, jehož výška je okolo 1,5 m, se nalézá nad hlubokou tůní nazývanou Mikšova jáma. V povodí řeky se nacházejí ještě dva další vodopády. Jsou to Malý vodopád na říčce Hostačovce při jejím ústí do Doubravy a Vojnoměstecký vodopád, který se nachází východně od Vojnova Městce na pravostranném přítoku Městeckého potoka.

Přírodní rezervace v povodí Doubravy [editovat]

Odkazy [editovat]

Poznámky [editovat]

  1. ↑ Doubravka je též název pravostranného přítoku Hostačovky
  2. ↑ Bývá též uváděna hodnota 591,4 km² (dle VÚV T. G. M. )
  3. ↑ a b c Do vybudování vodočtu ve Žlebech v roce 1908, který se nachází na levém břehu u železniční stanice, byla uváděna u povodní výška nad normál, jehož hodnota však není známa

Reference [editovat]

  1. ↑ a b c d Základní charakteristiky toku Doubrava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné online.  
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.  
  3. ↑ a b c Bakalářská práce – Geografická charakteristika povodí Doubravy a její využití ve školní praxi [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné online.  
  4. ↑ Klimatické regiony ČR (dle Quitt, 1971) [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné online.  
  5. ↑ Povodí Labe – Přehrada Pařížov na Doubravě [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.  
  6. ↑ a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod – tabulky 01 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.  
  7. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Bílek [online]. [cit. 2012-12-23]. Dostupné online.  
  8. ↑ a b c Evidenční list hlásného profilu stanice Pařížov [online]. [cit. 2012-12-23]. Dostupné online.  
  9. ↑ a b c d Evidenční list hlásného profilu stanice Žleby [online]. [cit. 2012-12-23]. Dostupné online.  
  10. ↑ a b c d Diplomová práce – Vývoj vodního hospodářství na Čáslavsku [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  11. ↑ Sdružení přátel Pardubického kraje – Přehrada Pařížov [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  12. ↑ Organizační výbor – Povodeň 1908 [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  13. ↑ Obec Polnička – Turistické zajímavosti [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online.  
  14. ↑ Vodopády ČR – Vodopád Doubravky [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné online.  
  15. ↑ Vodopády ČR – Vodopády podle průtoku [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Doubrava (řeka)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doubrava_(řeka)&oldid=10323390“