Dorothee Sölleová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dorothee Sölleová
Narození30. září 1929
Kolín nad Rýnem
Úmrtí27. dubna 2003 (ve věku 73 let)
Göppingen
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Povoláníteoložka, vysokoškolská učitelka, Dichter, spisovatelka, básnířka a germanistka
Alma materKolínská univerzita
Témataevangelická teologie, germanistika, literární historie, literatura, poezie a aktivismus
Významná dílaMystika a vzdor : "ty tichý kriku"
Oceněnímedaile Theodora Heusse (1974)
Drosteové literární cena města Meersburgu (1982)
Salzburg State Prize for Future Research (1996)
Manžel(ka)Fulbert Steffensky (od 1969)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorothee Steffensky-Sölleová, rodným příjmením Nipperdey (3. září 1929 Kolín nad Rýnem – 27. dubna 2003 Göppingen) byla německá protestantská teoložka, představitelka křesťanského směru teologie osvobození, pacifistka, spisovatelka a autorka termínu „křesťanský fašismus“.[1][2][3]

Ke klíčovým dílům se řadí kniha Gott denken (Myšlení o Bohu), vydaná v roce 1990.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Akademická dráha[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1929 do rodiny soudce Hanse Carla Nipperdeye. Vystudovala teologii, filosofii a literaturu na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Následně krátce vyučovala v Cáchách a poté se vrátila na kolínskou alma mater, kde se roku 1971 habilitovala. Následně odjela učit do Spojených států, kde v roce 1975 úspěšně podstoupila jmenovací řízení a na newyorském Union Theological Seminary získala řádnou profesuru v oboru systematická teologie. V roce 1987 se vrátila do Evropy, kde postupně přednášela v Kasselu, Basileji a konečně v Hamburku, v němž se roku 1994 stala mimořádnou profesorkou. Podle svých slov ji nejvíce ovlivnili myslitelé Søren Kierkegaard, Dietrich Bonhoeffer, Rudolf BultmannMartin Buber.[4]

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Jako levicově smýšlející pacifistka vystupovala proti Vietnamské válce, zbrojení v rámci bipolárního konfliktu a nespravedlnostem v rozvojovém světě.[5] V období 1968–1972 organizovala politicky zaměřené večerní modlitby „Politisches Nachtgebet“, na nichž se scházeli právníci a věřící dalších profesí. Za blokování amerických základen na německém území byla dvakrát odsouzena.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Prvním mužem se v roce 1954 stal malíř Dietrich Sölle. Do manželství se narodily tři děti, syn Martin (* 1956) a dcery Michaela (* 1957) a Caroline (* 1961). Po rozvodu si v roce 1969 vzala Fulberta Steffenskyho, s nímž měla dceru Mirjam (* 1970). Zemřela v dubnu 2003 na infarkt myokardu.

Výbor z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Stellvertretung. Ein Kapitel Theologie nach dem 'Tode Gottes', Stuttgart 1965, rozšířené vydání Neuauflage 1982 (Zastoupení. Kapitola z teologie po ´smrti Boha´)
  • Atheistisch an Gott glauben. Beiträge zur Theologie, Olten und Freiburg, 1968 (Ateisticky věřit v Boha)
  • Phantasie und Gehorsam. Überlegungen zu einer künftigen christlichen Ethik, Stuttgart, 1968 (Fantazie a poslušnost) – obhajoba štěstí
  • Meditationen & Gebrauchstexte. Gedichte, Berlin, 1969, ISBN 978-3-87352-016-5
  • Politische Theologie. Auseinandersetzung mit Rudolf Bultmann, Stuttgart, 1971, rozšířené vydání Neuausgabe Stuttgart 1982 (Politická teologie. Rozklad s Rudolfem Bultmannem)
  • Leiden, Stuttgart, 1973, ISBN 978-3-7831-2248-0 (Utrpení)
  • Die revolutionäre Geduld. Gedichte, Berlin, 1974, ISBN 978-3-87352-026-4
  • Die Hinreise. Zur religiösen Erfahrung. Texte und Überlegungen, Stuttgart, 1975 (Směřování. Texty a úvahy k náboženské zkušenosti)
  • Sympathie. Theologisch-politische Traktate, Stuttgart, 1978 (Sympatie. Teologicko-politický traktát)
  • Fliegen lernen. Gedichte, Berlin, 1979, ISBN 978-3-87352-501-6
  • Wählt das Leben, Stuttgart, 1980 (Vyvol si život)
  • Spiel doch von Brot und Rosen. Gedichte, Berlin, 1981, ISBN 978-3-87352-502-3
  • Aufrüstung tötet auch ohne Krieg, Stuttgart, 1982 (Zbrojení zabíjí také bez války)
  • Verrückt nach Licht. Gedichte, Berlin, 1984, ISBN 978-3-87352-503-0
  • Lieben und arbeiten. Eine Theologie der Schöpfung, Stuttgart, 1985 (Milovat a pracovat. Teologie stvoření)
  • Und ist noch nicht erschienen, was wir sein werden. Stationen feministischer Theologie, DTV, München, 1987, ISBN 3-423-10835-5
  • Zivil und ungehorsam. Gedichte, Berlin, 1990, ISBN 978-3-87352-504-7
  • Gott denken, 1990
  • Träume mich Gott. Geistliche Texte. Mit lästigen politischen Fragen, Wuppertal 1995
  • Gegenwind. Erinnerungen, Hamburg, 1995, ISBN 978-3-455-08584-6 (Protivítr) – autobiografie
  • Mystik und Widerstand - »Du stilles Geschrei«, Hamburg, 1997, ISBN 3-455-08583-0 (Mystika a odpor)
  • Loben ohne Lügen. Gedichte, Berlin, 2000, ISBN 978-3-87352-505-4
  • český výbor Daruj mi dar plačícího boha, z vybraných textů přeložila Magdalena Šipka, Praha : Biblion 2019[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dorothee Sölle na anglické Wikipedii a Dorothee Sölle na německé Wikipedii.

  1. Dorothee Sölle. Beyond Mere Obedience: Reflections on a Christian Ethic for the Future. Minneapolis: Augsburg Publishing House, 1970. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Confessing Christ in a Post-Christendom Context.. www.highbeam.com. The Ecumenical Review, July 1, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11. (anglicky) 
  3. PINNOCK, Sarah K. The Theology of Dorothee Soelle. [s.l.]: Trinity Press International, 2003. Dostupné online. ISBN 1-56338-404-3. (anglicky) 
  4. a b Munzar, Jiří: In memoriam Dorothee Sőlle (1929-2003), Teologie & Společnost, č. 4/2003, s. 28
  5. Mary Grey. Diversity, Harmony and in the End, Justice: Remembering Dorothee Soelle. Feminist Theology. SAGE Publications, 2005, s. 343–357. DOI 10.1177/0966735005054916. (anglicky) 
  6. POEZIE TEOLOŽKY A OBČANSKÉ AKTIVISTKY – UVEDENÍ KNÍŽKY, Dingir 1. 11. 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]