Doprava v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doprava v Třebíči – schéma

Doprava v Třebíči, článek se zabývá o dopravní situaci v Třebíči a jejím napojení na další dopravní cesty. Třebíč je dopravním uzlem místního významu, kterému se v minulosti hlavní tahy sice nevyhýbaly, ale s rostoucí dopravou byly jejich trasy přesunuty dále od města. Město tak ztratilo post významné obchodní křižovatky starých cest. Existují plány na zlepšení stávající situace a chystají se jejich realizace. Jedním z nich je například probíhající projekt napojení města na dálnici D1 k Velkému Meziříčí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doprava před průmyslovou revolucí[editovat | editovat zdroj]

Již ve starověku vedly v blízkém okolí Třebíče významné obchodní stezky. Cesta Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, Stařeč, Přibyslavice a Brtnici, v Brtnici se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka,[1] ta vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně. Další důležitou křižovatkou stezek byl tehdejší Brod, ten se nacházel na místě, kde se nachází dnešní Vladislav, zde se křížily stezky Libická a Lovětínská. [2] Do roku 1739 byla Třebíč i křižovatkou silnic Brno − Praha a Vídeň − Praha, v tomto roce byla dokončena tzv. císařská cesta vedoucí západně od města a později bylo císařem Josefem II. rozhodnuto o vedení cesty z Brna do Prahy přes Velké Meziříčí.[1] Také se dalo cestovat do Velkého Meziříčí a Zastávky (a dále vlakem do Brna) poštovním dostavníkem, povozník Pricl jezdil jednou týdně i do Vídně.[1]

19. století[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Třebíč-Starč okolo roku 1906

Prvním významným krokem ke zlepšení napojení Třebíče na dopravní síť tehdejšího Rakouska-Uherska bylo rozhodnutí vystavět trať Vídeň – Znojmo – Jihlava – Berlín, kde se usilovalo o to, aby trať vedla přes Kojetice a dále tunelem směrem na Třebíč.[1] Nakonec se však trať Třebíči vyhnula a stanice byly zřizovány mnohdy daleko od nich. Třebíč získala svou stanici až 7 km za městem mezi Starčí a Čechočovicemi, tehdy byla nazvána Starč-Třebíč (německy Startsch – Trebitsch).[1]

Podrobnější informace naleznete v článku Třebíč (nádraží).

Mnohem významnějším činem bylo prodloužení tratě č. 240 – tzv. Českomoravské transversálky ze Zastávky u Brna (tehdy nazývané Boží Požehnání[1]) do Okříšek. Tato železnice totiž již vedla v těsné blízkosti města, kde na ní byla zbudována jedna stanice – Třebíč – a jedna zastávka – Řípov (dnes Třebíč-Borovina) a později se stala jeho součástí.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Ke konci dvacátém století byl skrze Třebíč postaven nový průtah z východní na západní stranu města.[3] V posledních letech pokračuje vylepšování situace a stavba nových křižovatek, zejména kruhových.[4]

Napojení města na okolní silniční síť[editovat | editovat zdroj]

Východozápadní magistrála vedená středem města

Území města je napojeno na širší silniční síť těmito silnicemi:

Napojení na dálnici D1[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2000 se postupně realizuje rekonstrukce silnice druhé třídy číslo II/360, která by měla napojit město Třebíč na dálnici D1 a která je zároveň jednou z páteřních komunikací kraje. Celý soubor staveb byl zahájen obchvatem obce Trnava. Tento zhruba tříkilometrový úsek značně ulehčil obci Trnava a významně zrychlil cestu k dálnici. Všechny komunikace budou realizovány v kategorii S9,5/70. Dalšími následujícími stavbami byly obchvaty obcí Oslavice, Oslavička část I, Velké Meziříčí malý silniční obchvat. V květnu 2007 byl vložen záměr rekonstruovat úsek Štěpánovice – odbočka Vacenovice, na kterou by měl navázat obchvat města Jaroměřice nad Rokytnou.[5] V posledním listopadovém týdnu 2014 se začalo s úpravami vozovky mezi Třebíčí a Pocoucovem.[6]

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o MHD v Třebíči se datuje k otevření nové silnice spojující centrum města s železničním nádražím Třebíč-Starč (1871). Doprava byla zajišťována omnibusy, které měly kapacitu 18 míst.[7] Jezdily několikrát denně a byly velice vytížené. Provoz byl ukončen s otevřením železničního nádraží v Třebíči roku 1886. V 80. letech 20. století bylo plánováno zavedení trolejbusové dopravy na území města.[8]

Autobusy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Třebíči.
Autobus Mercedes-Benz Citaro na zastávce Augustina Kratochvíla

Autobusy městské autobusové dopravy v Třebíči se rozjely na podzim roku 1956. Dnes je v provozu celkem 9 linek, které rovnoměrně zajišťují dopravu po celém městě. Všechny linky projíždí Karlovým náměstím. MHD je hojně využívaná, protože historické centrum je v údolí a novější paneláková a činžovní zástavba až o 70 metrů výše. V provozu jsou linky 1 až 9.[9]

Trolejbusy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Trolejbusová doprava v Třebíči.

Ke konci osmdesátých let 20. století se začalo plánovat zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči. Veškeré záměry však skončily v době 1. poloviny 90. let, kdy panoval celkový nedostatek financí na investice a město Třebíč si potřebovalo poradit s většími problémy, jako zásadní rekonstrukce židovského města a peněžní prostředky byly přednostně směřovány tímto směrem. Plány na zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči zůstaly nerealizovány.[8]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobusové nádraží v Třebíči.
Budova nádraží v Třebíči.

Autobusová doprava je jediná doprava, která byla vybudována v kapacitě příslušící velikosti města. Dnes při částečném úpadku veřejné dopravy se uvažuje o zrušení jednoho nástupiště a přilehlého parkoviště. Tím by vznikl prostor pro opětovné zastavění, a tím i uzavření jižní strany ulice Vítězslava Nezvala.

V roce 1984 bylo postaveno nové autobusové nádraží v centru města. V rámci stavby byla zbourána část Stařečky. Výpravní budova byla situována v dobré poloze s napojením na MHD a centrální Karlovo náměstí. Dne 29. srpna 1986 byla slavnostně otevřena nová odbavovací hala třebíčského autobusového nádraží a spolu s ní tak byla dokončena stavba celého areálu nádraží.[10] Vlastníkem a hlavním provozovatelem autobusového nádraží je společnost TRADO-BUS, s. r. o., která je od roku 2004 ve vlastnictví společnosti ICOM transport a. s. se sídlem v Jihlavě.[11]

Nádraží je kombinované, jak příjezdové, tak koncové. Nádraží je tvořeno 5 ostrovními nástupišti kolmo k výpravní budově. Celkem je zde 30 odjezdových stání a asi 10 odstavných stání. Denně z autobusového nádraží odjíždí kolem 500 spojů, které přepravují až 11 500 cestujících. Nejdůležitější spoje jsou ty, které zajíždí do hospodářský významných lokalit, kde sídlí Jaderná elektrárna Dukovany a jihlavské firmy jako Bosch Diesel v Jihlavě, kam denně dojíždí mnoho lidí za prací.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Třebíč za pozdního zimního odpoledne

První napojení města na železniční síť se událo v roce 1871 postavením trati Rakouské severozápadní dráhyVídně přes Znojmo do severních Čech. Stanice nazvaná Třebíč-Starč byla situována nedaleko obce Stařeč asi sedm kilometrů západně od Třebíče (nynější Stařeč na trati č. 241). Město nechalo vybudovat novou spojnici města s nádražím, kde byla pravidelná doprava omnibusy a nákladu z a do Třebíče.

3. června 1886[12] byla slavnostně zprovozněna trať tzv. „Českomoravské transversálky“ Zastávka u BrnaOkříšky, která vedla přímo městem. Tím zanikla de facto první městská doprava do dnešní stanice Stařeč.[7] Městem nyní prochází pod označením trať č. 240 BrnoJihlava. Železniční stanice Třebíč leží na 50. km v úseku Střelice – Okříšky. Dva kilometry západně od stanice Třebíč leží zastávka Třebíč-Borovina. Denně zde projede kolem 40 osobních vlaků a rychlíků; svého času i kolem 15 nákladních vlaků, dnes pouze tzv. místní obsluha.

V roce 2014 započala stavba přestupního terminálu.

V nejbližších letech je naplánována elektrifikace trati Brno – Třebíč – Jihlava. Tím by byla dokončena elektrifikace celé jižní větve, přes kterou vedou rychlíky z Bohumína do Plzně a Brna do Českých Budějovic bez výměny lokomotiv. Společně by měla být upravena i nádraží a jejich okolí.[13]

Individuální automobilová doprava[editovat | editovat zdroj]

Východní část okruhu – Rafaelova

Tzv. průtah městem je místní sběrná komunikace, která byla postavena v osmdesátých letech a její název je MS14/50, je tvořen ulicemi Sportovní, Bráfova, Sucheniova, Pražská. V centru města už kapacitně nestačí, intenzita dopravy přesahuje 20 000 vozidel za 24 hodin.[zdroj?]

Dopravní politika města počítala s vytvořením dopravní sítě radiálně-okružní, kterou měly tvořit dva okruhy, malý okruh a velký městský okruh s navazujícími sběrnými komunikacemi. Nová politika dopravy už pracuje jen s velkým městským okruhem. Na jihu města by měla okruh tvořit přeložka silnice první třídy č. 23. Na východě již postavená silnice druhé třídy č. 360 (Rafaelova). Severní a západní část by měla vytvořit přeložka silnice druhé třídy č. 351.[14]

Parkování[editovat | editovat zdroj]

V poslední době se v Třebíči rozšířila síť placených městských parkovišť, které vznikají přestavbou stávajících parkovacích stání. Ty jsou rekonstruovány především z důvodu modernizace a estetiky města.[zdroj?] Většina se jich nachází v centru města. V některých oblastech města si lze také předplatit parkovací místo na dobu jednoho roku. Každý předplatitel je zároveň držitelem předplatitelské karty. Tento druh parkování je využit hlavně v ulicích v okolí centra. V budoucnu se by také mohla proběhnout výstavba podzemních garáží na Karlově náměstí.

Seznam placených parkovišť v Třebíči:[15]

  • Komenského náměstí
  • Komenského náměstí – u autobusového nádraží
  • Karlovo náměstí a Soukupova ulice
  • MKS Fórum
  • Hlavova ulice
  • Žerotínovo náměstí

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

V Třebíči se nachází jedno sportovní letiště s přistávací dráhou s nezpevněným povrchem.

Cyklistická doprava[editovat | editovat zdroj]

Cyklostezka bicycle road sign.svg
Cyklotrasy vedoucí skrze Třebíč
Cyklistická trasa 401 401 TřebíčMoravský Krumlov
Cyklistická trasa 5103 5103 Moravské BudějoviceTřebíč

V poslední době se začaly hojně rozšiřovat v okolí Třebíče cyklostezky, a to i přes převažující kopcovitý terén. V roce 2006 byla zřízena půjčovna kol pro turisty i širokou veřejnost. V roce 2007 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení cyklostezky JihlavaTřebíčRaabs.[16] Ve studii je také trasa spojující historické centrum Třebíče s přehradou Dalešice, kde byla 1. července 2007 zahájena lodní doprava.[17] V roce 2014 vypracovalo město Třebíč tzv. Generel cyklodopravy, tj. plán rozvoje cyklistických tras. Město má rozplánováno několik různých cyklookruhů, kdy jeden z nich je nazvaný rekreační a je dále dělen na pět částí, které vedou okolo Polanky, Podzámeckou nivou, přes Židovskou čtvrť, přes Kočičinu, přes park Lísčí, dále přes Lorenzovy sady na Hrotovickou ulici. Další je tzv železniční cyklookruh, ten má v plánu propojit zastávku v Borovině s železničním nádražím a novým dopravním terminálem Třebíč a nadále přejít k tzv. Dukovanské cyklostezce. Dále je v plánu tzv. Vladislavský úsek, který by v cílovém stavu měl vést až do Náměště nad Oslavou. V plánu jsou i další úsek, jedním z nich je tzv. Bažantnický úsek, který by měl vést směrem k Bažantnici u Račerovic. Ten by měl být využitelný i jako stezka pro in-line brusle či jako dráha pro běžecké lyžování.[18]

Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs[editovat | editovat zdroj]

Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs je cyklostezkou, které by v budoucnu měla spojit Jihlavsko a Třebíčsko s Rakouskem, konkrétně s městem Raabs. Na přípravě projektu začalo město Třebíč pracovat v roce 2002. Na projektu se následně podílelo sdružení 26 českých obcí ležících v trase cyklostezky. Cyklostezka by měla 120 kilometrů dlouhá. Bude se skládat z 19 kilometrů nových a 36 kilometrů stávajcích úseků. V okolí velkých obcí by také mělo vzniknout celkem 7 kilometrů ůseků s povrchovou úpravou vhodnou pro jízdu na kolečkových bruslích.[19] V dubnu roku 2012 došlo k pozastavení příjmu dotací, společnost Swietelsky (realizátor stavby) prohlásila, že svazek obcí "Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs" neproplatil 10 úseků, jež byly vybudovány. Společnost se brání, že projekt na výstavbu měl být chybný, svazek, že prozatím nedostal dotaci od ROP Jihovýchod.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Severozápadní dráha, s. 9-13.  
  2. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města. ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 210 s., bibliografie. S. 16-17.  
  3. ŠPAČEK, Jaroslav. Práce na komunikacích souvisejících s průtahem v Třebíči, které provádí st. podnik Silnice Brno, pokračují. Zpravodaj města Třebíče. 2 1990, roč. 23, čís. 2, s. 7.  
  4. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Kruhový objezd v Týně letos nebude. Třebíčský deník [online]. 2010-07-02 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.  
  5. občanské sdružení Metropolis. Silnice II/360 Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč – Velké Meziříčí (aktualizováno) [online]. 2007-05-17, rev. 2008-06-23, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  6. http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-se-priblizuje-k-dalnici-pocoucovske-to-nenadchlo-20141127.html
  7. a b DVOŘÁK, Karel. Ze staré Třebíče, I. díl. Ilustrace Karel Dvořák. 2. vyd. Třebíč : Sociální demokracie, 1990.  
  8. a b občanské sdružení Metropolis. Trolejbusová doprava v Třebíči [online]. 2007-05-10, rev. 2008-02-17, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  9. KRATINA, Aleš. Třebíč. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 2004 [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  10. BŘEZNA, Karel. Areál autobusového nádraží ČSAD Třebíč dokončen. Zpravodaj města Třebíče. 9 1986, roč. 9, čís. 9, s. 1.  
  11. ZENÁHLÍK, Bedřich. Třebíč (Trado MAD/ICOM Transport) [online]. 2008-05-11, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  12. FIALA, Petr; HÁJEK, Zdeněk. Sto čtyřicet let trati Brno–Boží Požehnání. 110 let trati Boží Požehnání–Okříšky a Studenec–Velké Meziříčí. 1. vyd. Třebíč : Klub přátel železnice Třebíčska, 1996. 76 s. S. 21–25.  
  13. občanské sdružení Metropolis. Modernizace železniční trati č. 240 (Jihlava – Třebíč – Brno) (aktualizováno) [online]. 2008-03-18, rev. 2008-07-04, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  14. Město Třebíč. Katalog projektů [online]. 2008, [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  15. MATEJOVÁ, Jitka. Parkování ve městě. Třebíčský internetový zpravodaj [online]. 2008-10-31 [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  16. redakce. Jaroměřice nad Rokytnou: Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs povede i Jaroměřicemi. Třebíčský deník [online].  [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  17. JAKUBCOVÁ, Hana. Loď kapitán neopustil, ani když se houpala na lanech. Třebíčský deník [online]. 2007-06-29 [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  18. MAHEL, Luděk. V Třebíči plánují kilometry cyklotras. Zatím jen na papíře. Třebíčský deník [online]. 19. 8. 2014. Dostupné online.  
  19. BURKET, Daneš. Dotace 70 milionů korun na cyklostezku. Třebíčský internetový zpravodaj [online]. 2008-11-11 [cit. 2009-02-07]. Dostupné online.  
  20. JÍRA, Jiří. Změna stopla tok peněz za cyklostezku. Třebíčský deník [online]. 2012-04-22 [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]