Doprava v Ománu
.jpg)
Tento článek pojednává o dopravě v Ománu.
Silniční doprava
Silniční doprava patří k rozvinutějším způsobům dopravy v zemi a silniční komunikace propojují zdejší vesnice a města. Jezdí se vpravo. Hlavní komunikace se nacházejí mezi hlavním městem Maskat a Suhárem a mezi Maskatem a Salálou, jež leží v nejjižnějším regionu země – Dafáru. Kvalita silnic na těchto komunikacích dosahuje nejvyšší úrovně v zemi. Celková délka vozovek činí 68 467 kilometrů.[1] Nezpevněné vozovky tvoří 30 207 kilometrů a zpevněné 23 223 kilometrů, z čehož 1 384 kilometrů spadá na dálnice.[1]
Rozšíření veřejných dopravních prostředků není tak velké jako v Evropě.[2] Městské autobusy jsou často používány, obzvláště africkými a asijskými přistěhovalci. Dálkové autobusy jezdí na několika trasách. Ománské státní dopravní podniky zajišťují každodenní linku do Dubaje v sousedních Spojených arabských emirátech.[2]
Železniční doprava
V zemi neexistují železniční dráhy, ale plánuje se jejich výstavba.[3] Ta by měla začít v průběhu několika let v oblasti al-Batína mezi průmyslovým městem Suhár, městem Barka a Maskatem. Železniční trať by měla dosahovat délky více než 200 kilometrů a zpočátku by ji využívaly jen nákladní vlaky.[3] V plánu jsou také možnosti případného rozšíření – trati o délce 520 kilometrů od Maskatu směrem na jih, do přímořského města Dakm v regionu al-Wusta a trati mezi Suhárem a al-Ajnem (Spojené arabské emiráty) o délce 150 kilometrů.[3][4]
Vodní doprava
Nejvýznamnějšími přístavními terminály jsou Miná Kábús, Salála a Suhár. Obchodní loďstvo se skládá z jednoho chemického tankeru, cestovní lodi a dvou univerzálních lodí, které se dají využít jak jako cestovní, tak jako nákladní.[1]
Letecká doprava
Mezinárodním letištěm v Ománu je Maskatské letiště. Leteckou přepravu uvnitř země i mezinárodně poskytují národní letecké společnosti Oman Air a Gulf Air. Druhou jmenovanou aerolinii vlastní vlády Abú Dhabí, Bahrajnu, Kataru a právě Ománu. Oman Air provozuje časté vnitrostátní lety do Salály a Chasabu.
V celé zemi se celkem nachází 130 letišť, z toho pouze 11 disponuje dlážděnou přistávací dráhou.[1] Na území Ománu jsou též i tři heliporty.[1]
Ropovody a plynovody
Celková délka ropovodů se rovná 3 558 kilometrům a délka plynovodů 4 209 kilometrům (2009).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f The World Factbook: Middle East: Oman: Transportation [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2011-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MÜLLER-WÖBCKE, Birgit. Dubaj, Emiráty, Omán. Překlad Alice Kavinová. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2009. 128 s. ISBN 978-80-7236-688-0. S. 109.
- ↑ a b c Sohar-Barka railway line to move goods [online]. Maskat: Times of Oman, 2008-04-14 [cit. 2011-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ News in Brief [online]. Railway Gazette, 2010-06-12 [cit. 2011-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doprava v Ománu na Wikimedia Commons
Mapy
- (anglicky) Oficiální stránky OSN
- (anglicky) Oficiální stránky Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
