Don DeLillo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Don DeLillo
Narození 20. listopadu 1936
Povolání spisovatel
Národnost americká
Alma mater Fordham University
Literární hnutí postmoderna
Významná díla Podsvětí, Padající muž
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Don DeLillo (* 20. listopadu 1936) je oceňovaný americký romanopisec, dramatik a esejista. Ve svých dílech pojednává o tak rozličných tématech jako je televize, jaderná válka, sport, složitosti jazyka, umění performance, studená válka, matematika, příchod digitálního věku a globální terorismus. Vyrůstal v italsko-americké komunitě newyorské čtvrti Bronx. Vystudoval katolickou univerzitu, pracoval nějaký čas v reklamní agentuře Ogilvy & Mathers. Žije v newyorském předměstí Bronxville.

V roce 2011 se jako jeden z hostů zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.[1]

Literární témata a kritika[editovat | editovat zdroj]

Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární postmoderny. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih (zejména Bílý šum) zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného konzumerismu, moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika románech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu teroristů jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců (zejména spisovatelů) v sociálním diskurzu (romány Player, Mao II, Padající muž). Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení masmédií a jejich role ve formování simulakra, které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k vyprázdnění jejího původního významu (Podsvětí, Bílý šum, Padající muž). Téma psychologie davu a kapitulace jednotlivců společné identitě rozebírá v několika románech (Podsvětí, Mao II a Padající muž).

Mnoho anglicky píšících autorů jako např. Bret Easton Ellis, Jonathan Franzen a David Foster Wallace označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik Harold Bloom jej označuje za jednoho z hlavních amerických romanopisců své doby, společně s Thomasem Pynchonem, Philipem Rothem a Cormakem McCarthym, i když Bloom zpochybňuje klasifikaci DeLilla jako postmoderního spisovatele. Na dotaz zdali s tímto označením souhlasí, DeLillo odpověděl: „Nereaguji. Ale raději nejsem škatulkován. Jsem spisovatel, tečka. Americký spisovatel."

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Americana (1971)
  • End Zone (1972)
  • Great Jones Street (1973)
  • Ratner's Star (1976)
  • Players (1977)
  • Running Dog (1978), česky Prašivý pes, 2011
  • Amazons (1980) (pod pseudonymem Cleo Birdwell)
  • The Names (1982)
  • White Noise (1985), česky Bílý šum, 1997
  • Libra (1988)
  • Mao II (1991)
  • Underworld (1997), česky Podsvětí, 2002
  • The Body Artist (2001)
  • Cosmopolis (2003)
  • Falling Man (2007), česky Padající muž, 2008
  • Point Omega (2010), česky Bod Omega, 2010

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • The Day Room (1979)
  • The Day Room (uvedena v roce 1986)
  • Valparaiso (uvedena v roce 1999)
  • Love-Lies-Bleeding (uvedena v roce 2006)
  • The Word for Snow (uvedena v roce 2007)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pwf.cz/archivy/autori/don-delillo/cz/

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Don DeLillo na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]