Don DeLillo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Don DeLillo
Narození 20. listopadu 1936 (77 let)
New York
Narození 20. listopadu 1936
Povolání spisovatel
Národnost americká
Státní příslušnost Spojené státy americké
Alma mater Fordham University
Literární hnutí postmoderna
Významná díla Podsvětí, Padající muž
Ocenění Guggenheimovo stipendium
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Don DeLillo (* 20. listopadu 1936) je oceňovaný americký romanopisec, dramatik a esejista. Ve svých dílech pojednává o tak rozličných tématech jako je televize, jaderná válka, sport, složitosti jazyka, umění performance, studená válka, matematika, příchod digitálního věku a globální terorismus. Vyrůstal v italsko-americké komunitě newyorské čtvrti Bronx. Vystudoval katolickou univerzitu, pracoval nějaký čas v reklamní agentuře Ogilvy & Mathers. Žije v newyorském předměstí Bronxville.

V roce 2011 se jako jeden z hostů zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.[1]

Literární témata a kritika[editovat | editovat zdroj]

Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární postmoderny. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih (zejména Bílý šum) zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného konzumerismu, moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika románech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu teroristů jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců (zejména spisovatelů) v sociálním diskurzu (romány Player, Mao II, Padající muž). Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení masmédií a jejich role ve formování simulakra, které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k vyprázdnění jejího původního významu (Podsvětí, Bílý šum, Padající muž). Téma psychologie davu a kapitulace jednotlivců společné identitě rozebírá v několika románech (Podsvětí, Mao II a Padající muž).

Mnoho anglicky píšících autorů jako např. Bret Easton Ellis, Jonathan Franzen a David Foster Wallace označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik Harold Bloom jej označuje za jednoho z hlavních amerických romanopisců své doby, společně s Thomasem Pynchonem, Philipem Rothem a Cormakem McCarthym, i když Bloom zpochybňuje klasifikaci DeLilla jako postmoderního spisovatele. Na dotaz zdali s tímto označením souhlasí, DeLillo odpověděl: „Nereaguji. Ale raději nejsem škatulkován. Jsem spisovatel, tečka. Americký spisovatel."

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Americana (1971)
  • End Zone (1972)
  • Great Jones Street (1973)
  • Ratner's Star (1976)
  • Players (1977)
  • Running Dog (1978), česky Prašivý pes, 2011
  • Amazons (1980) (pod pseudonymem Cleo Birdwell)
  • The Names (1982)
  • White Noise (1985), česky Bílý šum, 1997
  • Libra (1988)
  • Mao II (1991)
  • Underworld (1997), česky Podsvětí, 2002
  • The Body Artist (2001)
  • Cosmopolis (2003)
  • Falling Man (2007), česky Padající muž, 2008
  • Point Omega (2010), česky Bod Omega, 2010

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • The Day Room (1979)
  • The Day Room (uvedena v roce 1986)
  • Valparaiso (uvedena v roce 1999)
  • Love-Lies-Bleeding (uvedena v roce 2006)
  • The Word for Snow (uvedena v roce 2007)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pwf.cz/archivy/autori/don-delillo/cz/

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Don DeLillo na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]