Dolní Slezsko
Dolní Slezsko Niederschläsing (sli) Niederschlesien (de) Dolny Ślůnsk (slz) Dolny Śląsk (pl) Silesia Inferior (la) | |
---|---|
Gubin | |
Geografie | |
Hlavní město | Vratislav |
Souřadnice | 51°6′ s. š., 17°2′ v. d. |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | polština, čeština, místy němčina |
Národnostní složení | Poláci, Češi, Slezané, Němci |
Náboženství | římskokatolické |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
Nadřazený celek | Polsko (Dolnoslezské vojvodství), Česko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Slezsko (slezskoněmecky: Niederschläsing, německy: Niederschlesien, slezsky: Dolny Ślůnsk, polsky: Dolny Śląsk latinsky: Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska. Dolní Slezsko stejně jako Horní Slezsko bylo obýváno Silingy, část větší vandalské skupiny z germánské větve. Dále patřilo pod Velkomoravskou říši, po rozpadu říše ještě chvíli zůstalo s českými zeměmi, poté však připadlo na kratší dobu Polsku a Slezsku vládl slavný rod Piastovců pocházejících ze Slezska. Do Dolního Slezska přijíždělo mnoho osadníků z Německa a pomáhalo stavět a budovat v obtížnějších polohách.
Poté se dostalo Dolní Slezsko do svazku zemí Koruny české a s nimi po Bílé hoře i pod Habsburskou vládu. Přelomový okamžik pro Dolní Slezsko byly slezské války, v důsledku prohry ztratilo Rakousko většinu Slezska, včetně Dolního Slezska (kromě současného okresu Jeseník), ve prospěch Pruska. Dolní Slezsko patřilo Prusku až do roku 1945, kdy bylo podle Postupimské dohody přiděleno Polsku.
Geografie
Nejvyšší horou Dolního Slezska je Sněžka (1603 m n. m.).
Oberpräsidenten (vrchní prezidenti)
- 1919–1920: Felix Philipp, SPD
- 1920–1928: Hermann Zimmer, SPD
- 1928–1932: Hermann Lüdemann, SPD
- 1932–1933: Friedrich Graf von Degenfeld-Schonburg, DNVP
- 1933–1934: Helmuth Brückner, NSDAP
- 1935–1938: Josef Wagner, NSDAP
- 1938–1941:
- 1941–1945: Karl Hanke, NSDAP
Dolnoslezská města
Pořadí | Znak | Jméno | Populace | Rozloha | Vojvodství |
---|---|---|---|---|---|
1 | Vratislav | 635 932 | 293 km² | Dolnoslezské | |
2 | Valbřich | 126 465 | 85 km² | Dolnoslezské | |
3 | Zelená Hora | 118 221 | 58 km² | Lubušské | |
4 | Lehnice | 105 750 | 56 km² | Dolnoslezské | |
5 | Jelení Hora | 85 782 | 108 km² | Dolnoslezské | |
6 | Lubin | 76 595 | 41 km² | Dolnoslezské | |
7 | Hlohov | 71 312 | 35 km² | Dolnoslezské | |
8 | Svídnice | 60 541 | 22 km² | Dolnoslezské | |
9 | Bolesławiec | 41 117 | 24 km² | Dolnoslezské | |
10 | Olešnice | 36 968 | 21 km² | Dolnoslezské | |
11 | Dzierżoniów | 34 878 | 20 km² | Dolnoslezské | |
12 | Východní Zhořelec | 33 278 | 16 km² | Dolnoslezské | |
13 | Bielawa | 32 652 | 36 km² | Dolnoslezské | |
14 | Olava | 31 078 | 27 km² | Dolnoslezské | |
15 | Kladsko | 28 540 | 25 km² | Dolnoslezské |
Literatura
- JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2.
- JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 595 s. ISBN 978-80-7422-169-9.
Související články
- Dolnoslezské vojvodství
- Okres Jeseník
- Horní Slezsko
- Slezsko
- Pruské Slezsko
- Prusko
- Slezská architektura
- Slezské války
- Polské Slezsko
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Slezsko na Wikimedia Commons
- Podívej Slezsko! − slezský regionální portál
- Slezsko v Evropě