Dolní Slezsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o historickém regionu. O bývalé pruské provincii pojednává článek Dolní Slezsko (provincie).
Dolní Slezsko
Niederschläsing (sli)
Niederschlesien (de)
Dolny Ślůnsk (slz)
Dolny Śląsk (pl)
Silesia Inferior (la)
Gubin
Gubin
Dolní Slezsko – znak
znak
Geografie
Hlavní městoVratislav
Souřadnice
Obyvatelstvo
Jazykpolština, čeština, místy němčina
Národnostní složeníPoláci, Češi, Slezané, Němci
Náboženstvířímskokatolické
Správa regionu
StátPolskoPolsko Polsko
Nadřazený celekPolsko Polsko (Dolnoslezské vojvodství),
Česko Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Slezsko (slezskoněmecky: Niederschläsing, německy: Niederschlesien, slezsky: Dolny Ślůnsk, polsky: Dolny Śląsk latinsky: Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska. Dolní Slezsko stejně jako Horní Slezsko bylo obýváno Silingy, část větší vandalské skupiny z germánské větve. Dále patřilo pod Velkomoravskou říši, po rozpadu říše ještě chvíli zůstalo s českými zeměmi, poté však připadlo na kratší dobu Polsku a Slezsku vládl slavný rod Piastovců pocházejících ze Slezska. Do Dolního Slezska přijíždělo mnoho osadníků z Německa a pomáhalo stavět a budovat v obtížnějších polohách.
Poté se dostalo Dolní Slezsko do svazku zemí Koruny české a s nimi po Bílé hoře i pod Habsburskou vládu. Přelomový okamžik pro Dolní Slezsko byly slezské války, v důsledku prohry ztratilo Rakousko většinu Slezska, včetně Dolního Slezska (kromě současného okresu Jeseník), ve prospěch Pruska. Dolní Slezsko patřilo Prusku až do roku 1945, kdy bylo podle Postupimské dohody přiděleno Polsku.

Geografie

Historické hranice Dolního Slezska (barva: zelená)

Nejvyšší horou Dolního Slezska je Sněžka (1603 m n. m.).

Oberpräsidenten (vrchní prezidenti)

Dolnoslezská města

Pořadí Znak Jméno Populace Rozloha Vojvodství
1
Znak Vratislavi
Znak Vratislavi
Vratislav 635 932 293 km² Dolnoslezské
2
Znak Valbřichu
Znak Valbřichu
Valbřich 126 465 85 km² Dolnoslezské
3
Znak Zelené hory
Znak Zelené hory
Zelená Hora 118 221 58 km² Lubušské
4
Znak Lehnice
Znak Lehnice
Lehnice 105 750 56 km² Dolnoslezské
5
Znak Jelení hory
Znak Jelení hory
Jelení Hora 85 782 108 km² Dolnoslezské
6
Znak Lubinu
Znak Lubinu
Lubin 76 595 41 km² Dolnoslezské
7
Znak Hlohova
Znak Hlohova
Hlohov 71 312 35 km² Dolnoslezské
8
Znak Svídnice
Znak Svídnice
Svídnice 60 541 22 km² Dolnoslezské
9
Znak Boleslavce
Znak Boleslavce
Bolesławiec 41 117 24 km² Dolnoslezské
10
Znak Olešnice
Znak Olešnice
Olešnice 36 968 21 km² Dolnoslezské
11
Znak Dzierzoniowa
Znak Dzierzoniowa
Dzierżoniów 34 878 20 km² Dolnoslezské
12
Znak Východního Zhořelce
Znak Východního Zhořelce
Východní Zhořelec 33 278 16 km² Dolnoslezské
13
Znak Bielawy
Znak Bielawy
Bielawa 32 652 36 km² Dolnoslezské
14
Znak Olavy
Znak Olavy
Olava 31 078 27 km² Dolnoslezské
15
Znak Kladska
Znak Kladska
Kladsko 28 540 25 km² Dolnoslezské

Literatura

  • JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. 
  • JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 595 s. ISBN 978-80-7422-169-9. 

Související články

Externí odkazy