Dolní Hluboká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Hluboká
Kaple svatého Prokopa
Kaple svatého Prokopa
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKrásno
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel31 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Hluboká (5,24 km²)
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ357 31
Dolní Hluboká
Dolní Hluboká
Další údaje
Kód k. ú.673781
Kód ZSJ73784
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Hluboká (německy Untertiefenbach) je malá vesnice. Je částí města Krásnookrese Sokolov. Z větších sídel je však blíže k Bečovu nad Teplou. Dolní Hluboká je také název katastrálního území o rozloze 5,24 km²,[2] v němž stávala také osada Horní Hluboká.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesná doba vzniku není známa, jedná se o kolonizační osadu, nejspíše ze 13. století. První písemná zmínka je z roku 1308, kdy je uváděn jistý Ulman z Tiefenbachu.[pozn. 1]

Dolní Hluboká je pozůstatkem původně o dosti větší vesnice, která se však vylidnila po odsunu původního německého obyvatelstva. Po roce 1950 byla začleněna do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny a částečně zbořena.[3]

Převážná většina budov v obci byla postavena před rokem 1945. Dnes slouží většina z nich majitelům jako chalupy k rekreaci. Za původního sudetského obyvatelstva se ve vsi nacházela funkční škola a hospoda.

Sídlo si zachová polyfunkční charakter s důrazem na obslužné zázemí turistického ruchu a rekreace. Místní zemědělská farma je stabilizovaná a ve vazbě na ni jsou navrhovány aktivity agroturistiky.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rozvaliny mlýna v Horní Hluboké

Dolní Hluboká se nachází v údolí Dolského potoka (někdy též uváděn pod názvem potok Sádek),[5] méně než jeden kilometr od silnice č. 208. Silnička, která vede do Dolní Hluboké, je slepá a za vsí se mění v polní cestu, která kopíruje potok až k Nové Vsi.

Výše po proudu Dolského potoka se nacházela osada Horní Hluboká, která však po odsunu německého obyvatelstva zcela zanikla. Dále po proudu se v údolí potoka nachází zbořeniště dvou vodních mlýnů. Údolí nad Dolní Hlubokou je tedy zcela opuštěné.

Dolský potok je do značné míry součástí systému Dlouhé stoky, ve které má v podstatě funkci přepadu.

V bezprostřední blízkosti Horní Hluboké se nachází pozůstatky moderního systému – kaskády dvou malých vodních elektráren, který byl zbudován a následně i rozkraden a opuštěn v devadesátých letech 20. století. I tyto elektrárny využívaly vodu z Dlouhé stoky.

Dolní Hluboká se nachází na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 310 obyvatel (z toho 135 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 322 obyvatel: 321 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 423 414 403 398 394 310 322 87 44 17 16 15 19 33
Počet domů 63 63 66 67 67 69 70 34 6 8 6 8 10

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1989 zde státní statek provozoval ovčín s několikasethlavým stádem ovcí. O chod ovčína se starala rodina pastevce. V osmdesátých letech bylo dokonce rozhodnuto o rozšíření chovu a byl postaven nový ovčín a jedna budova byla upravena na pěstírnu žampionů. Po roce 1989 však zemědělství v obci téměř zaniklo a jeho zbytky se nacházejí v žalostném stavu. Starý ovčín a pěstírna žampionů mají propadlou střechu a seník je rovněž na spadnutí.

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • Téměř všechny domy v obci jsou napojeny na vodovod. Zdrojem vody je prameniště na úbočí Dolského potoka severně od vesnice. Voda je pak akumulována ve vodojemu o objemu 20 m³, který je v blízkosti prameniště v nadmořské výšce přibližně 600 metrů.[9] Původní a již nefunkční německý vodovod byl v devadesátých letech 20. století obnoven a na podzim 2010 dále rozšířen.
  • Všechny domy jsou napojeny na rozvod elektřiny. V obci se nachází trafostanice.
  • V roce 2010 bylo zbudováno dětské hřiště.

Místní názvy[editovat | editovat zdroj]

  • U Kilometru – Křižovatka silnice 208 se silničkou vedoucí do Dolní Hluboké.
  • Potok – Dolský potok je lidmi z Dolní Hluboké jednoduše nazýván Potok.
  • U Brodu – Brod mezi polní cestou a potokem poblíž Horní Hluboké.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do osady vede silnice III. třídy č. 2081 napojující se na silnici II/208 v úseku mezi Krásnem a Bečovem. Délka připojovacího úseku je asi 750 metrů. Tato silnice končí v centru osady.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V centru vsi se nachází nevyužívaná barokní kaple svatého Prokopa, postavená roku 1754, vysvěcená v roce 1755.[3] Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[10] V devadesátých letech 20. století byla zrestaurována a byla na ní zcela obnovena střecha a okna. Interiér zůstal neobnoven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Přívlastky Dolní a Horní se začaly používat až koncem 15. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-07-11]. Dostupné v archivu. 
  3. a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 414. 
  4. a b KASKOVÁ, Alexandra. Územní plán Krásno [online]. Město Krásno, květen 2015 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  5. Dolní Hluboká [online]. Město Bečov nad Teplou [cit. 2021-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 234. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 360. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-05-03]. Kapitola Okres Sokolov. Dostupné online. 
  9. KASKOVÁ, Alexandra. Územní plán Krásna [online]. Karlovy Vary, červen 2007 [cit. 2016-07-11]. S. 26–27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  10. Kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]