Dolnojizerská tabule
| Dolnojizerská tabule | |
|---|---|
_02.jpg) Jizera a náhon u Dražic | |
| Nejvyšší bod | 320 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 518 km² |
| Střední výška | 236 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jizerská tabule |
| Sousední jednotky | Středojizerská tabule Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule Středolabská tabule Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Košátecká tabule Vrutická pahorkatina Luštěnická kotlina Jabkenická plošina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Dolnojizerská tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec |
| Povodí | Jizera, Labe, Košátecký potok, Pšovka, Vlkava |
| Souřadnice | 50°17′40″ s. š., 14°45′56″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-2B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolnojizerská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Jizerské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník a Nymburk ve Středočeském kraji. Podcelek se rozkládá mezi sídly Mělník a Liběchov na západě, Lysá nad Labem na jihu, Rožďalovice na východě a Mladá Boleslav na severu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř podcelku je město Benátky nad Jizerou.
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají převážně borové lesy.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Podcelek má zhruba tvar vrcholu nakloněné šipky, jejíž osou je tok řeky Jizery. Celek sousedí na severu se sesterským podcelkem – Středojizerskou tabulí, západní rameno šipky v povodí Košáteckého potoka a dolní Pšovky sousedí s Ralskou pahorkatinou a u Mělníka krátce s Dolnooharskou tabulí. Jižní vrchol šipky, blížící se soutoku Jizery s Labem, a východní rameno šipky v povodí horní Vlkavy, sousedí se Středolabskou tabulí, východní rameno dále na sever ještě s Jičínskou pahorkatinou.
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Podcelek Dolnojizerská tabule (dle třídění Jaromíra Demka VIB–2B) má v geomorfologickém členění další čtyři okrsky:[2]
- Košátecká tabule (VIB–2B–1)
- Luštěnická kotlina (VIB–2B–2)
- Jabkenická plošina (VIB–2B–3)
- Vrutická pahorkatina (VIB–2B–4)
Kompletní geomorfologické členění celé Jizerské tabule uvádí následující tabulka:
| Geomorfologické členění Jizerské tabule | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule | ||
| STŘEDOJIZERSKÁ TABULE |
Bělská tabule | Rokytská horka (410 m)
|
| Skalská tabule | Horka (385 m)
| |
| DOLNOJIZERSKÁ TABULE |
Košátecká tabule | Kurfirstský vrch (303 m)
|
| Luštěnická kotlina | Lánský kopec (221 m)
| |
| Jabkenická plošina | Zámrsky (280 m)
| |
| Vrutická pahorkatina | Benátecký vrch (251 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Kurfirstský vrch (303 m), Košátecká tabule
- Horka (290 m), Košátecká tabule
- Chloumeček (282 m), Košátecká tabule
- Hlavnov (258 m), Jabkenická plošina
- Benátecký vrch (251 m), Vrutická pahorkatina
- Šibák (228 m), Vrutická pahorkatina
- Kobylí hlava (215 m), Košátecká tabule
Nejvyšším bodem podcelku je bezejmenná kóta (320 m) v Košátecké tabuli, severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.