Dolní Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Benešov
Dolní Benešov v pohledu přes rybník Nezmar
Dolní Benešov v pohledu přes rybník Nezmar
Znak města Dolní BenešovVlajka města Dolní Benešov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHlučín
Obec s rozšířenou působnostíHlučín
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 934 (2023)[1]
Rozloha14,81 km²[2]
Nadmořská výška231 m n. m.
PSČ747 22
Počet domů805 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduHájecká 65
747 22 Dolní Benešov
mesto@dolnibenesov.cz
StarostaJan Widlák
Oficiální web: www.dolnibenesov.cz
Dolní Benešov
Dolní Benešov
Další údaje
Kód obce506702
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau[4] nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem. Město se skládá ze dvou částí – Dolního Benešova a Zábřehu. Dolní Benešov má přibližně 3 900[1] obyvatel. Výměra města činí 14,8 km², z toho 4,7 km² zaujímá část Zábřeh. V minulosti byla řeka Opava využívána k budování mlýnů a ke zpracování dřeva.

Nejstarší zástavbu tvoří domy na náměstí Cypriana Lelka, Náměstí Svobody a v přilehlém okolí. Bytová zástavba se nachází především na západním okraji města a okolo ulice Nádražní, zbylou část města zabírají především rodinné domy. Průmysl je soustředěn zejména v severovýchodní části města, služby pak v okolí obou náměstí a na Opavské ulici. V katastru města se nachází celá řada vodních ploch, především největší rybník v okrese Opava – Nezmar, bezprostředně navazující na obytnou zástavbu na jižní straně města, dále pak štěrkovna, soustava pěti rybníků na severovýchodě a několik menších rybníků.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Dolní Benešov se nachází v provincii Středoevropské nížiny (tvořené Hercynským systémem), v subprovincii Středopolská nížina. Přesněji bývá udávána poloha Dolního Benešova v oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina a v podcelku Poopavská nížina (z nepatrné části také Hlučínská pahorkatina). Dolní Benešov je tvořen mírně zvlněnou pahorkatinou ovlivněnou činností ledovce a řeky Opavy.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní Benešov (k. ú. Dolní Benešov)
  • Zábřeh (k. ú. Zábřeh u Hlučína)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Dolním Benešovu je z roku 1312, kdy na území obce bylo panské sídlo rodu Benešoviců. Status města byl Dolnímu Benešovu udělen v roce 1493, poté jej získal zpět od 1. února 1996.[5]

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl v Dolním Benešově zastupují především strojírenské podniky ARMATURY Group[6] a.s. s výrobou průmyslových armatur, MSA a. s. (Moravskoslezská armaturka) s výrobou průmyslových armatur a společností koncernu Strabag v areálu bývalé Štěrkovny (KAMENOLOMY ČR s.r.o, FRISCHBETON s.r.o.) zabývající se prodejem šterků, písků, kameniva a výrobou betonu. Dále je zde zastoupen potravinářský průmysl, zejména v části Zábřeh (výroba uzenin), ale i v samotném Dolním Benešově (pekařství). Mimo to je zde celá řada menších podniků, sídlících především v areálu společnosti MSA v severovýchodní části města.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou obilniny, cukrová řepa, hrách, mák, řepka olejka atd.

Rybníky[editovat | editovat zdroj]

Panorama města Dolní Benešov přes rybník Nezmar

Dolní Benešov je tradiční rybníkářskou oblastí. Rybářství Hodonín, s.r.o., středisko v Dolním Benešově hospodaří na 130 hektarech vlastních i pronajatých rybníků a zásobuje z velké části Moravskoslezský kraj, zejména v předvánočním období.

Rybníky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Nezmar
  • Bezedno
  • Přehyně
  • Bobrov
  • Rakovec
  • Chobot

Některé z rybníků leží z části v katastru obce Bohuslavice. V katastru Dolního Benešova se nachází propadlina po těžbě štěrku, která ovšem není rybníkem v pravém smyslu slova.

Nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Dle statistického šetření platného k 31. 1. 2022 byl podíl nezaměstnaných osob v obci 2,85 %.[7]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží

Dolním Benešovem prochází silnice I/56 spojující Ostravu s Opavou. Autobusová doprava umožňuje spojení s většinou okolních obcí. Na území města se nachází také železniční stanice Dolní Benešov a zastávka Dolní Benešov–Zábřeh (obě na trati 317 Opava východ – Hlučín). Do stanice Dolní Benešov ústí vlečka MSA. V části Zábřeh se nachází sportovní letiště využívané Slezským aeroklubem Zábřeh (LKZA).

Kultura, školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Dolním Benešově je jeden z největších kulturních domů na Opavsku. Je zřízen jako příspěvková organizace města, jejíž součástí je i městská knihovna. Nachází se zde kostel sv. Martina.

Původní dvě základní školy v Dolním Benešově (ZŠ Dolní Benešov a ZŠ Zábřeh) jsou dnes sloučeny do jediné příspěvkové organizace, výuka však probíhá ve třech objektech – v Opavské ulici, v Nádražní ulici a v části Zábřeh. Také mateřská škola využívá v současné době dvou pracovišť (Osada míru a Zábřeh), třetí pobočka sídlící v dolnobenešovském zámku byla zrušena.

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ Hlučín) sídlí v kulturním domě. V minulosti se na území města nacházelo také střední odborné učiliště, které však bylo na konci devadesátých let zrušeno.

Co se zdravotnictví týče, je většina soukromých praxí soustředěna v budově zdravotního střediska v části Na Březích, několik ordinací se nachází také v areálu MSA. Na území města jsou také dvě lékárny a pobočka České průmyslové zdravotní pojišťovny.

V části Zábřeh se nachází jedno ze čtyř stanovišť rychlé záchranné služby v okrese Opava.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Své místo zde má především fotbalový klub FC Dolní Benešov (dříve FC MSA Dolní Benešov), využívající hřiště na Osadě míru a v části Zábřeh. Organizace TJ Dolní Benešov pak zahrnuje celou řadu sportovních oddílů (volejbal, tenis, šachy, stolní tenis, jachting) využívajících především sportovní haly a přilehlého areálu na Osadě míru. Mimo to má Dolní Benešov jako jedno z mála měst i lyžařský oddíl – SKI MSA Dolní Benešov, využívající vlastní lyžařský areál ve Starých Hamrech v Beskydech. Mezi další významné sportovní kluby zde patří Rybářský Klub Kamenec (sportovní rybolov).

Městský úřad[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad v Dolním Benešově kromě základní působnosti svěřené mu zákonem o obcích plní funkci stavebního úřadu a matričního úřadu, kterou vykonává i pro území obcí Bohuslavice a Závada.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Martina

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Cyprián Lelek[8] (1812–1883), moravský kněz, pedagog a slezský buditel
  • Vilém Balarin (11. 3. 1894 – 1978), moderní malíř
  • Beneš z Drahotuš (zemřel 1569), komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv
  • Ernst Dubový (1891–1945), autor četných teologických spisů
  • Heinrich Dominik (1882–1974), autor německy psaných divadelních her
  • Evžen Hadamczik (1939–1984), fotbalový trenér

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 810. 
  5. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  6. ARMATURY Group v Rusku [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24. 
  7. Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. 
  8. http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2473 Archivováno 1. 11. 2013 na Wayback Machine. Cyprián Lelek

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]