Doktrína mzdového fondu
Doktrína mzdového fondu je termín pocházející z raných ekonomických teorií. Je to teorie poptávky po pracovní síle, která tvrdí, že zaměstnavatel musí disponovat dostatečným kapitálem, z něhož by mohl vyplácet mzdy pracovníků v průběhu výroby.[1]
Je tedy založena na předpokladu, že mzdy zaměstnanců představují formu kapitálu a vyplácejí se z fondu, který zaměstnavatel nashromáždil před vyrobením zboží, z předchozích zisků.[2] Z teorie vyplývá, že jedinou možností zvýšení mezd i zaměstnanosti je akumulovat větší zisk.[2]
Z krátkodobého hlediska je mzdový fond v běžném období tvořen veškerým výstupem předcházejícího období, který je zmenšen o část, jíž podnikatel hradí své vlastní potřeby. Touto veličinou je pak limitováno celkové množství výstupu, který lze v běžném období vynaložit na mzdy.[3] Mzdový fond se může zvětšovat vlivem technologického rozvoje.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PRESSMAN, Steven. Encyklopedie nejvýznamnějších ekonomů. Brno: Barrister & Principal, 2005. 248 s. ISBN 80-86598-57-8. S. 237.
- ↑ a b GORODECKÁ, Hana. Pohled na J. S. Milla ve světle ekologické ekonomie. Brno, 2008 [cit. 2014-05-09]. bakalářská práce. FSS MU. Vedoucí práce Naděžda Johanisová. s. 9. Dostupné online.
- ↑ a b PEARCE, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 549 s. ISBN 80-85605-42-2.
