Dodóna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dodóna
Δωδώνη
Antické divadlo v Dodóně
Antické divadlo v Dodóně
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Řecko Řecko
kraj: Epirus
prefektura: Ioannina
rozloha a obyvatelstvo
správa
oficiální web: [Hellenic Ministry of Culture and Tourism Hellenic Ministry of Culture and Tourism]

Dodóna (novořecky: Δωδώνη, Dodóny) je obec a centrum správního obvodu na severozápadě Řecka. Ve starověku se zde nacházela slavná svatyně boha Dia s věštírnou. Dodóna se nachází v hornatém kraji Epirus (taktéž Epeiros), 22 km jižně od Ioánniny, v údolí pod horou Tomaros. V roce 2001 žilo v obvodu obce 1790 obyvatel[1]. Správně je obec součástí ioanninské prefektury v kraji Epirus.

Diův strom

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky svatyně v Dodóně sahají až do prehistorických dob. Od 3. tisíciletí př. n. l. zde byla uctívána bohyně Gaia. Atributy této bohyně matky později převzali Zeus a Dioné. Střediskem svatyně byl posvátný Diův dub. Ze šumotu listí tohoto dubu kněží věštili. Na Diovu počest se zde konaly atletické a umělecké soutěže. Epirus (taktéž Epeiros) byl stranou od kulturních center Řecka archaické a klasické doby, a proto měla svatyně i přes své stáří jen lokální význam. Situace se změnila v době helénismu, kdy Dodóna dosáhla vrcholu svého významu. Kolem roku 400 př. n. l. vznikla vedle posvátného stromu i Diova svatyně. Ten se pak ke konci 3. století rozrostl v nevelký, ale architektonicky zajímavý chrámový okrsek. Ve 3. století př. n. l. zde epirský král Pyrrhos nechal vybudovat několik nových chrámů, stadion, správní budovy a místo nechal opevnit s cílem dát svému království významné kulturní centrum. Především však v letech 297-272 př. n. l. vybudoval kolosální divadlo s mocnou opěrnou zdí, s 21 řadami sedadel a nádherným výhledem do kotliny řeky Lúros.  A přestože bylo v roce 219 př. n. l. zcela zničeno, bylo znovu vybudováno. Římský císař Augustus je na začátku našeho letopočtu přeměnil na arénu pro zápasy s divokými zvířaty. Po úpadku Epiru bylo město několikrát vypleněno, ale svatyně fungovala až do 4. století n. l. do nástupu křesťanství.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Dodónská věštírna zanikla koncem 4. století našeho letopočtu, v 5.-6. století byla ještě sídlem biskupství, ale poté zdejší sídliště zcela zaniklo. Znovu bylo objeveno až v roce 1875. Nyní zde můžeme znovu obdivovat restaurované divadlo, které každoročně hostí Ioanninský Festival antického dramatu. Na jeho severní straně vede brána k místní akropoli, kde můžeme najít pozůstatky jejich kdysi bytelných zdí. Základy búletéria (radnice) a malého Afroditina chrámu se nacházejí východně od divadla. Nedaleko jsou také skromné pozůstatky Diovy svatyně, kde kdysi stával posvátný dub a věštírna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristika [online]. Ministerstvo vnitra, www.ypes.gr, [cit. 2007-12-08]. Dostupné online. (novořecky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, sedmý díl. Vydavatel a nakladatel J.Otto, Praha 1893
  • Řecko, Lonely Planet, nakladatelství Svojtka, 2009
  • Řecko - pevninská část, Průvodce na cesty, nakladatelství freytag@berndt, 2006
  • Řecko, Průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]