Doctor honoris causa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doctor honoris causa (latinsky čestný doktor, zkratka dr. h. c. uváděná za jménem) je čestný akademický titul, který se uděluje bez studia a skládání zkoušek. Často titul uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola), kterou příslušný kandidát nestudoval ani na ní jinak nepůsobil.
Udělením titulu se oceňují významné zásluhy určité osobnosti v určitém oboru vědy či umění, zásluhy o mír, určitý stát, rozvoj vztahů mezi státy, na poli ochrany lidských práv apod. Udělení titulu může být provedeno slavnostním obřadem – promocí, titul bývá často udělen při příležitosti návštěvy instituce danou osobností.
Zkratka dr. h. c. mult. znamená, že dotyčný je držitelem více čestných doktorátů.
Obsah |
[editovat] Grafická podoba zkratky
Jediná kodifikovaná forma zápisu zkratky tohoto titulu je dr. h. c. (tedy s malým d a s mezerami po dr. i h.), pokračuje-li věta dále, píše se za tímto titulem čárka, jelikož jde (vzhledem k uvedené osobě) o apoziční vztah (přístavek).[1] Jde však o český úzus; v jiných státech (Německo, USA) může být ustálená forma zápisu zkratky jiná.
[editovat] Známí nositelé titulu dr. h. c.
[editovat] Čeští
- Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c., teoretický fyzik
- Otokar Březina, básník
- Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., fyzikální chemik
- Antonín Dvořák, hudební skladatel
- Václav Havel (asi 35 čestných doktorátů), bývalý prezident ČSSR, ČSFR a ČR
- Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., dr. h. c. (2. prosince 1998 čestný doktorát Univerzity Palackého, 29. září 2008 čestná profesura University of Manchester)
- Prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc., dr. h. c., matematik a logik
- Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., rektor VŠE od roku 2006
- Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c
- Prof. Viktor Kaplan, vynálezce Kaplanovy turbíny
- Václav Klaus, český prezident (Innsbruck, Rakousko, březen 2007 a Waseda University, Tokio 2007)
- František Křižík, vynálezce (1906)
- Oto Mádr, teolog
- Prof. PhDr. Radim Palouš, dr. h. c. mult., rektor Univerzity Karlovy v letech 1991 až 1994
- Prof. PhDr. Jan Patočka, DrSc., dr. h. c.
- Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., dr. h. c.
- Prof. ThDr. Josef Bohumil Souček, dr. h. c.
- Josef Škvorecký, spisovatel, titul dr. h. c. v oboru vědy o umění udělen 29. 10. 1991 (MU v Brně)[2]
- Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c.
- Prof. PhDr. Radoslav Večerka, DrSc., dr. h. c. mult.
- Jaroslav Vrchlický, básník
- Prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., dr. h. c. mult. (* 1. května 1942, Trnava), jaderný fyzik a bývalý rektor Univerzity Karlovy
- Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., dr. h. c. mult., fyzikální chemik
- Prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., dr. h. c. - vedoucí katedry trestního práva, kriminalistiky a forenzních disciplín Vysoká škola Karlovy Vary, ředitel Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín, prorektor pro vědu, výzkum a vědecké ústavy
[editovat] Zahraniční
- Hans Urs von Balthasar, dr. h. c. mult., švýcarský teolog, podle T. Halíka jedna z nejvzdělanějších osobností 20. století
- Zygmunt Bauman, polský sociolog
- Peter L. Berger, dr. h. c. mult., americký sociolog a luteránský teolog
- Ingmar Bergman, švédský režisér (Peking, Čína, duben 1997)
- George W. Bush, prezident USA (čestný doktorát práv na univerzitě v Yale, květen 2001; stejný titul obdržel i jeho otec)
- Bill Clinton, bývalý prezident USA, červen 2007, Ohio State University
- Phil Collins, Berklee College of Music
- Tändzin Gjamccho, současný tibetský dalajláma, Londýnská metropolitní univerzita[3]
- Albert Einstein, 1935, Harvard University
- Umberto Eco, dr. h. c. mult. (více než 30 čestných doktorátů)
- Bill Gates
- Al Gore
- Jürgen Habermas
- Otto von Habsburg
- Sri Chinmoy
- Noam Chomsky, Uppsala, 2007
- Hans Küng, dr. h. c. mult., kontroverzní teolog
- Claude Lévi-Strauss (asi 14 čestných doktorátů)
- JUDr. Vladimír Mečiar, bývalý slovenský premiér
- Yoko Ono
- Terry Pratchett (Warwick 1999)
- Joseph Ratzinger, dr. h. c. mult., současný papež
- J. K. Rowlingová, autorka knih o Harry Potterovi, za podporu výzkumu roztroušené sklerózy, červenec 2006, čestný doktorát práv Aberdeen University, Skotsko, VB
- Salman Rushdie, indický spisovatel, čestný doktorát Svobodné univerzity Berlín (1999)
- Arnold Schwarzenegger, bývalý kulturista a herec, nynější guvernér Kalifornie (17. května 1986, University of Wisconsin Superior)
- Albert Schweitzer
- Steven Spielberg, dr. h. c. mult., americký režisér
- Mike Tyson, boxer
- Simon Wiesenthal, "lovec nacistů"
[editovat] Čestné doktoráty udělené pod nátlakem
- Josef Vrana, biskup a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze, Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Litoměřicích, 1975 (tento doktorát, jehož udělení bylo vynuceno československou vládou, odmítla Římskokatolická církev uznat).[4]
[editovat] Odebrané čestné doktoráty
- Robert Mugabe, diktátor Zimbabwe, který zruinoval svou zemi; čestné doktoráty mu byly posléze odebrány
[editovat] Způsob zápisu v jiných zemích
V jiných státech se může způsob, jakým je titul spolu se jménem uváděn, od českého úzu lišit, např.:
- Německo
- Prof. Dr. Dr. h.c. mult. Ludwig M. Eichinger - ředitel Institutu pro německý jazyk (Institut für die deutsche Sprache) v Mannheimu (od října 2002)
- Staatsminister a.D. Dr. h.c. mult. Hans Zehetmair - předseda Rady pro německý pravopis (Rat für deutsche Rechtschreibung, od prosince 2004)
[editovat] Zdroje
- Seznam známých držitelů čestných doktorátů (anglicky)
- Čestné doktoráty udělené Masarykovou univerzitou v Brně
- Čestné doktoráty udělené Karlovou univerzitou v Praze od roku 1990
- Čestné doktoráty udělené Univerzitou Palackého od roku 1990
- Seznam čestných doktorátů udělených Ostravskou univerzitou v Ostravě
- Seznam čestných doktorátů udělených ČVUT v letech 1905-2007
[editovat] Reference
- ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=782&dotaz=zkratky%20akademick%C3%BDch%20titul%C5%AF
- ↑ http://muni.cz/history/awards/honorary_doctorates/90/1
- ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/7411257.stm
- ↑ Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Štefan Onderko, Gejza Navrátil, Alexandr Horák; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945-1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (str. 137-138)
