Dobroslavice (zámek)
| Dobroslavice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | před r. 1517 (tvrz) |
| Přestavba | 1577 (zámek) |
| Zánik | 1945 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Falklové z Čochendorfu, Tvorkovští z Vrbna, Bruntálští z Vrbna, Gianninni, Wilczekové |
| Poloha | |
| Adresa | Přerovská ulice, Dobroslavice,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′48″ s. š., 18°8′34,08″ v. d. |
  Dobroslavice (zámek) Dobroslavice (zámek), Česko | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Dobroslavice stával v obci Dobroslavice v Moravskoslezském kraji. Na místě zámku původně stávala tvrz, o které první zmínka pochází z roku 1517. Roku 1577 byla přestavěna na renesanční dvoupatrový zámek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1424 vlastnili dobroslavické panství Falklové z Čochendorfu, kterým patřilo do 16. století. Za jejich vlády zde byla postavena tvrz, první zmínky o ní jsou z roku 1517, kdy ji Dětoch z Čochendorfu se vsí, dvorem a dvěma vesnicemi Plesnou a Pustkovcem postoupil Jindřichovi z Děhylova.[1] Tato tvrz byla přestavěna na renezanční zámek v roce 1577 Albertem z Vrbna. Součástí zámku byl rozsáhlý statek, mlýn, rybník (Dobroslavický[p. 1]) a hájenka. Dále zde byl panský dvůr s ovčínem, s pivovarem a lihovarem.[2] V roce 1638 postihl obec a dvůr velký požár. Následujícími majiteli byli Tvorkovští z Vrbna, Bruntálští z Vrbna a rod Gianninni z Itálie. V roce 1860 panství získal rod Wiczků, který jej vlastnil až do zániku v roce 1945. V dubnu 1945 byly zámek i obec během Ostravské operace téměř zničeny. Zatímco obec byla obnovena, u zámku se to nestalo. Ještě v letech 1945 až 1946 se v nepoškozených místnostech vyučovalo. Později byl zámek rozebrán na stavební materiál, který byl využit při obnově obce.
Zámecký park[editovat | editovat zdroj]
K zámku patřil rozsáhlý zámecký park, který byl založen za panování Josefa Czaderského v letech 1813–1819. Jihovýchodně od zámku vznikal park v anglickém stylu a navazoval na starou zahradu (sad). Součástí parku byl altán, dva zděné letohrádky a stáje pro koně. Nad Děhylovským potokem byl postaven kamenný most, postavena byla také kaple. Park byl obehnán kamennou zdí. Po 2. světové válce byla část parku rozparcelována a určena k výstavbě nových rodinných domů. Od roku 1958 je zámecký park památkově chráněn.[3]
K zámku patřilo i zahradnictví, které se v obci provozuje dodnes.
V parku se nacházejí:
- Sloup se sochou Panny Marie při zámeckém parku z 19. století, dar hraběte Wilczka Dobroslavicím.[4] Sloup se sochou P. Marie je kulturní památkou ČR.[5]
- Dekorativní váza v barokním stylu z 19. století.
- Zřícenina mostu přes Děhylovský potok z přelomu 19. a 20. století.
- Tenisové kurty
- Naučná stezka z Dobroslavic do Děhylova
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámecký park -
Dekorativní váza -
Sloup se sochou Panny Marie
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Další informace[editovat | editovat zdroj]
Poblíž se nachází lípa velkolistá u Sýkorů, přibližně 600 m jižně se nachází kopec Končina.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dle historických map se nacházel v místech dnešního Poštovního rybníka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zamecky park - Dobroslavice [online]. GEOCACHING [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ O naší obci [online]. Dobroslavice: Dobroslavice [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: zámecký park [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Zamecky park - Dobroslavice [online]. Geocaching [cit. 2015-11-21]. Dostupné online.
- ↑ sloup se sochou P. Marie [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v roce 1979. Dostupné online.