Dobřany
| Dobřany | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Víta | |
_-_coat_of_arms.png) _-_flag.png) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Dobřany |
| Obec s rozšířenou působností | Stod (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′18″ s. š., 13°17′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 360 (2023)[1] |
| Rozloha | 35,32 km²[2] |
| Nadmořská výška | 352 m n. m. |
| PSČ | 334 41 |
| Počet domů | 1 214 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Nám. T. G. Masaryka 1 334 41 Dobřany dobrany@dobrany.cz |
| Starosta | Bc.Martin Sobotka |
| Oficiální web: www | |
  Dobřany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557676 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město okresu Plzeň-jih v Plzeňském kraji, dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde přibližně 6 400[1] obyvatel.
Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v katastrálním území. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde také psychiatrická léčebna.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. V roce 1799 a 1814 městem táhlo ruské vojsko vedené generálem Suvorovem (Napoleonské války). V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po druhé světové válce popraveni[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.[4] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Při náletu britského letectva v noci 17. dubna 1943 na plzeňskou Škodovku došlo k záměně s léčebnou, město bylo omylem bombardováno a značně poškozeno. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno.
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Dobřany
- Šlovice
- Vodní Újezd
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen za husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světové války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
- Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.[5] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.[6] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
- Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
- Radnice
- Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.[7]
- Děkanství
- Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
- Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
- Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
- Šlovický vrch, přírodní památka severovýchodně od města vyhlášená v roce 2018 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi 30 ha[8]
- Naučná stezka Lesopark Martinská stěna
- Zaniklý dobřanský větrný mlýn v lokalitě Kamínek
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Ackermann (1803–1875), děkan litoměřické kapituly
- Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742), hudební skladatel
- Vladimír Denkstein (1906–1993), historik umění
- Ota Koval (1931–1991), režisér dětských filmů
- Josef Langl (1843–1916), rakouský malíř a spisovatel
- Vladimír Maděra (1905–1997), chemik, rektor Vysoké školy chemicko-technologická v Praze
- Jaroslav Mašek (1891–1926), malíř
- Norbert Ormai (1813–1849), maďarský revolucionář
- Martin Stelzer (1815–1894), stavitel
- Joseph Maria Wolfram (1789–1839), hudební skladatel a politik
V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Brežice, Slovinsko
Dobřany, Česko
Obertraubling, Německo
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Léčebna Dobřany už není tajemno za plotem. Plzeňský deník.cz [online]. 2011-07-19 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Církev dá kostel městu. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2007-10-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KVASNIČKOVÁ, Kateřina. Dobřany vystavují obrazy Oty Janečka. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-05-13 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KORELUS, Pavel. Kapličku se nedařilo zachránit. Nakonec ji koupily a zrestaurovaly Dobřany. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2016-06-09 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
- ↑ KORELUS, Pavel. Dobřany se s ministerstvem dohodly na Šlovickém vrchu. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-10-05 [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha: Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. - kapitola Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech, s. 129–152.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dobřany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dobřany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
