Dmitrij Kiseljov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ruském žurnalistovi. Další významy jsou uvedeny v článku Dmitrij Kiseljov (rozcestník).
Dmitrij Kiseljov

Dmitrij Konstantinovič Kiseljov (rusky: Дми́трий Константи́нович Киселёв, * 26. dubna 1954, Moskva) je ultrakonzervativní[1] ruský novinář a moderátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval skandinávskou filologii na Ždanovově leningradské státní univerzitě.[2] Hned po studiích nastoupil do norské a polské redakce zahraničního vysílání sovětského rozhlasu (Gostěleradio SSSR), později se stal korespondentem celostátní sovětské televize. V letech 19891991 vedl oddělení televizních zpráv prvního programu ústřední televize a ve funkcích vedoucího redakcí různých zpravodajských a politických pořadů několika ruských stanic pracoval i v dalších letech. Od roku 2008 je zástupcem generálního ředitele mediálního holdingu VGTRK (rusky: Всероссийская государственная телевизионная и радиовещательная компания, Celoruská státní televizní a rozhlasová společnost).[3]

V prosinci 2013 Vladimir Putin vyhlásil dekret, podle kterého dojde ke sloučení tiskové agentury RIA Novosti a zahraničního televizního vysílání, stanice Rusko Dnes. Šéfem sloučené organizace rozhodl jmenovat právě Kiseljova.[1]

Je autorem dokumentárního cyklu o rozpadu Sovětského svazu s názvem SSSR: ztroskotání (rusky: СССР: Крушение) a několika dokumentů jako 100 dní Gorbačova, 100 dní Jelcina, Sacharov a dalších.

V květnu 2011 obdržel Řád přátelství.

Kontroverzní vystoupení[editovat | editovat zdroj]

V říjnu roku 2012, u příležitosti 60. narozenin prezidenta, srovnal Putina se Stalinem a prohlásil mj.: „Podle rozsahu činnosti je politik Putin ze svých předchůdců 20. století srovnatelný jen se Stalinem. Jeho metody jsou ale principiálně jiné. … Bojeschopnost armády je obnovena, atomová rovnováha potvrzena, teritoriální celistvost uchována, plat Rusů vyrostl v rublech 13krát, penze 10krát. Rusko je přitom svobodné jako nikdy ve své historii.“[4] Za tato slova byl některými jinými ruskými novináři zkritizován a obviněn z licoměrnosti a konformismu.[5]

V prosinci 2013, v době kyjevských protestů proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, ve svém pořadu rozebíral úsilí připojit Ukrajinu k Evropské unii jako protiruský krok koalice Švédska, Litvy a Polska, a to jako odvetu za porážku v bitvě u Poltavy v roce 1709.[6] V březnu 2014 upoutal na svou osobu pozornost světových médií, když prohlásil „Rusko je jedinou zemi, která může z USA udělat radioaktivní popel“[7]

Opakovaně podnikl verbální útoky na homosexuály a označoval oponenty Kremlu za nacisty.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Putin zrušil agenturu RIA Novosti. Nahradí ji novou a sám jmenuje šéfa. Lidovky.cz [online]. 2013-12-09. Dostupné online.  
  2. Biografija Dmitrija Kiseljova. RIA Novosti [online]. 2013-12-09. Dostupné online.  (rusky) 
  3. Novyj veduščij "Vestěj něděli" planirujet izmeniť format programmy. RIA Novosti [online]. 2012-08-23. Dostupné online.  
  4. Vladimira Putina pozdravili po tělevizoru. Kommersant [online]. 2012-10-10. Dostupné online.  (rusky) 
  5. Čelovek iz tělevizora. Radio Echo Moskvy [online]. 2012-10-20. Přepis rozhlasového pořadu. Dostupné online.  (rusky) 
  6. Žolto-goluboj ekran : Kak ukrainskoe i rossijskoe TV osveščalo sobytija v Kieve. Lenta [online]. 2013-12-02. Dostupné online.  (rusky) 
  7. Můžeme USA změnit v radioaktivní popel, pohrozil Putinův moderátor. iDNES.cz [online]. 2014-03-17. Dostupné online.  
  8. V EU vás čeká dekadence a pořady o kadění, hrozí ruská televize Kyjevu. iDNES.cz [online]. 2013-12-04. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu