Diskuse k Wikipedii:Využití na akademické půdě

Tak při čtení jsem se docela zasmál, například pasáž ale to je nejlepší ověřit informace pomocí spolehlivějších zdrojů na internetu, jako je např. CIA World Factbook. Z té Factbook, která jako předsedu ODS vede stále Topolánka a ČSSD Paroubka? No to snad ne... --Silesianus 1. 12. 2010, 08:07 (UTC)

Díky za poznámku, většina textu vznikla přizpůsobením anglického originálu, což je přesně tato věc s CIA Factbook, přidávám odkaz na článek, který o přešlapech informuje. Jsem si vědom, že celé téma je docela kontraverzní, přesto doufám, že by zde časem mohl vzniknout nějaký rozumný text. --Jirka Dl 1. 12. 2010, 09:04 (UTC)

Osobní zkušenosti

Použil jsem Wikipedii jako zdroj při psaní diplomové práce. Diplomová práce se týkala mikropropagace ohrožených druhů rostlin. Wikipedii jsem používal na takové věci, jako počet obyvatel Antigua a Barbudy. Ono to není zjevný fakt, ono se to pořád mění. Wikipedie třeba cituje CIA Factbook (nebo něco podobného), ale i CIA Factbook cituje nějaký tištěný dokument mě nedostupný. Proto cituji Wikipedii. Při obhajobě se to setkalo s velkým odporem, něco ve smyslu, "co jsem si to dovolil, zatáhnout na akademickou půdu Wikipedii a používat ji jako zdroj".--Juan de Vojníkov 30. 1. 2011, 10:30 (UTC)

Jak to vidí přírodní vědy

Nevím jak je tomu u věd humanitních, ale pokud magistr bádá, tvoří nějaký odborný text, pak Wikipedii vůbec nepoužije. Prostě jako vědec je veden k tomu, že používá odborné články v odborných časopisech. Co se týče bakalářského stupně studie, i zde je vyžadován "vědecký" úhel pohledu (tak ten nezaujatý na Wikipedii), může být na škodu. Je pravda, že naše semestrální práce do druhého ročníku byly takové všelijaké a kde kdo jistě Wikipedii využíval (v praxi i potom, třeba ke kopírování úseků do bakalářské a diplomové práce), ve třetím ročníku už se na nás tlačilo používat vědecké studie a pracovat s nimi. Tak jsme se naučili, že "zjevná" informace má ve vědeckém světě daleko jiný význam než na Wikipedii. Takže lecos není vůbec třeba citovat a citují se informace jen v nejužším slova smyslu z odborné literatury.

A to je teorie, praxe byla jiná.

Jinak Wikipedie často u zahraničních studentů sloužila jako studijní pomůcka. Pokud jste odkázáni pouze na přednášky a není dostatek tištěných zdrojů, učebnicím nerozumíte, nebo je nechcete číst, jdete se to naučit na Wikipedii. Žel Wikipedie řadu informací ještě neobsahuje. Sám jsem se z ní učil (anglické) věci týkající se webdesignu a médií (při studiu na VŠ jsem používal byť i zastaralé učebnice české). Čili šlo hlavně o nedostatečnou délku článků. Což asi doplňuje představu profesora Sokola o tom co vyžaduje cílová skupina od Wikipedie: …„Kdekdo se ohání „encyklopedickým stylem“, ale to znamená psát především srozumitelně a stručně, ne otravně a šroubované. Cílová skupina české Wikipedie nestojí o učená pojednání (např. v matematice nebo fyzice), ale hledá spolehlivou, stručnou a srozumitelně vysvětlenou informaci. Dobrý článek nemusí být dlouhý a délka článků začíná být mimochodem problém anglické Wikipedie.“…

Jednou jsem dokonce hledal více informací k zajímavým přednáškám. A co jsem nezjistil, vyučující okopíroval články na anglické Wikipedii a udělal z toho přednášku. Otázka je, jestli mě pak sám nekritizoval za použití Wikipedie jako zdroje diplomové práce u státnic (viz předchozí příspěvek).

Závěrem bych shrnul, že Wikipedie se v přírodních vědách používá - jsou to rychlé, lehce zkopírovatelné informace, nicméně by se od nich věda asi obešla. Využití mají spíše při studiu, problémem je, že anglická Wikipedie může sklouzávat ke SciPOV (plány WMF dostat do Wikipedie více profesionálů). Pokud by se ve Wikipedii udrželi NPOV informace bylo by to i jistým oživením vysokoškolského studia, kde se učíme myslet v hranicích SciPOV.--Juan de Vojníkov 30. 1. 2011, 10:30 (UTC)

---

Ke všem zdrojům informace je třeba přistupovat kriticky

To by se snad mělo vysvětlovat studentům, pedagogům, vědcům už na akademické půdě. Pokud vědec nedokáže správně zacházet s informacemi, pak to není dobrý vědec. Trochu mi tenhle odstavec připomíná spíše Vyloučení odpovědnosti nežli jakési doporučení, jak "chápat" wikipedii.--Juan de Vojníkov 30. 1. 2011, 10:34 (UTC)

Srovnání nejlepšího článku

Dovolím si rozporovat následující větu: Pokud článek skutečně splňuje kritéria Nejlepších článků, dá se říci, že jeho kvalita by měla být srovnatelná s kvalitou průměrného vědeckého článku v recenzovaném časopise. – to možná platí na anglické Wikipedii (já nevím, já ji akorát využívám), ale neplatí to na české. Recenzované články jsou psány ve SciPOV, česká komunita většinově SciPOV neuznává a snaží se články tlačit k NPOV. NPOV článek obsahující iformace "i pseudovědecké" by nikdy do recenzovaného článku asi neprošel. Viz: Wikipedie:Žádost o komentář/Pavěda.--Juan de Vojníkov 30. 1. 2011, 10:39 (UTC)

Kompletní přepracování článku

Díky všem za připomínky - samotnému se mi článek přestal dost líbit, a protože jsem objevil na anglické Wikipedii výrazně lepší návod, přeložil jsem ho s některými úpravami a doplňky na článek Wikipedie:Vědecký výzkum s Wikipedií‎. Skoro si myslím, že do budoucna bych tento článek zlikvidoval a nechal jen ten druhý.

--Jirka Dl 25. 2. 2011, 21:25 (UTC)